Rotten fest je klasickou ukázkou toho, že ani dnes není nic nemožné. Zatímco v začátcích musel pořadatel svůj koníček sakramentsky dotovat, tak dnes mu po zaplacení všech výdajů s touto akcí spojených nějaká ta koruna zbude. A protože si je moc dobře vědom problémů, které se kolem nás vyskytují, neváhá přihodit ještě cosi peněz ze své kapsy, aby pořídil žrádlo pro psy do útulků, ve kterých tuto pomoc nejvíce potřebují.
Je tomu už nějaký ten pátek, co jsem Rotten navštívil naposledy. Ne snad kvůli mému nezájmu, spíše v tom měly prsty jak pracovní, tak rodinné záležitosti. I tentokrát padlo datum na pořádání tohoto hudebního svátku na můj pracovní den. Kvůli této okolnosti jsem stihl až vystoupení řezníků CARNAL DIAFRAGMA.
Ale hezky popořadě. Při vstupu do klubu už byl program v plném proudu. Trochu sobecky mě potěšilo, když jsem zjistil, že vystoupení ATTACK OF RAGE se neuskutečnilo. Své vystoupení chlapi zrušili den před koncertem. Prý z pracovních důvodů. To, jak hráli OBLIVION, SUBURBAN TERRORIST a G.O.R.E. jsem se od nikoho nedozvěděl. Nejspíš proto, že tato otázka nebyla za celý večer nikomu položena. Tolik jsem měl starostí s tím, abych pozdravil všechny známé tváře, které potkávám jen na těchto akcích. Rychle bundu do šatny a zaujmout místo v zcela zaplněném hledišti.
S CARNAL DIAFRAGMA jsem měl tu čest už několikrát. Jak naživo, tak z nahrávek, a musím říct, že i tentokrát jim to šlapalo jako na drátkách. Vynikající zvuk je v Účku klasikou, na kterou se už několik let spoléhá. I tentokrát produkt, který se linul z beden, drtil kosti a ždímal mozek. Přesně tak, jak jsou na to návštěvníci Rottenu zvyklí. Kapela byla opravdu potěšena, že se jí dostává takové odezvy a bez větších průtahů mezi skladbami sázela jeden štych za druhým. Prostě vynikající začátek mého pobytu v klubu.
Po CARNAL DIAFRAGMA nastala dost dlouhá pauza. Pořadatel všem kapelám vyhradil šedesát minut na pódiu. Některé byly nachystané během páru minut, zatímco jiným to trvalo déle. Tím si bohužel zkrátili svůj hrací čas. Případem dlouhého chystání byli i Rumuni NECROVILE. Nikdy jsem se s touto kapelou nesetkal. Dokonce jsem ani nevěděl, že zde tato sebranka vystoupí. Do poslední chvíle totiž nebylo jisté, zda se na této akci ukážu. Když spustili svůj brutal death metal amerického střihu, tak mi doslova spadla čelist. Zvuk, byl naprosto skvělý, stejně tak muzikanti. Rubanice jako blázen. Někteří přítomní začali po první skladbě odcházet na bar. Asi to pro jejich uši byl moc velký tlak. Nicméně muzikanti dělají to, čemu rozumí. Jen je tu jeden dost podstatný problém. Tím byl samotný hrací čas. Nejsem si jistý, kolik skladeb ten večer zaznělo, ale věřím tomu, že více jak sedm jich určitě nebylo. Takže po krkolomném začátku, kdy bylo mezi skladbami dost dlouhé ticho a na pódiu se nic nedělo, jsem jejich hudbu, i přesto že se mi líbila, nestihl dostatečně vstřebat. Třeba se s touto kapelou ještě někde potkám naživo.
Se zapojením nástrojů a vyladěním zvuku však neměli ani nejmenší problém následující EPICARDIECTOMY. Zhruba deset minut chystání a už se jelo naostro. S tvorbou této bandy jsem se již několikrát setkal a vždycky to bylo stejné. Tak jako u jiných kapel hrajících slam mám rád jen prvních několik skladeb. Ze začátku mě fascinuje zhutnění všech ostatních nástrojů, stejně jako zpěvu. Ale po dvaceti minutách mám pocit přesycenosti stále stejně se opakujícího tempa a bzučení kytary. Nicméně na mně zas ani tak nezáleží. Kapela byla z reakcí lidí pod pódiem potěšena a věřím, že nemalé množství přítomných na tom bylo podobně jako muzikanti.
Po skončení vystoupení EPICARDIECTOMY se klub začal pomalu vylidňovat. V tomto ohledu to HIGH PURITY měli o něco horší než předešlé kapely. Ale ani tímto faktem se muzikanti nenechali odradit a bez větších průtahů se vrhli na pódium. Kapela loni vydala novou nahrávku, kterou já osobně řadím dost vysoko. Proto mě nesmírně zajímalo, jak budou nové skladby znít v koncertním provedení. A světe div se, naživo mají songy ještě větší tah na bránu než z CD. Možná jsem v tuto noční hodinu byl jeden z mála, kdo tyto vály plně poslouchal, ale to už je riziko vystupování po půlnoci.
Jako poslední se představili mladí muzikanti slyšící na jméno BLACKENED SNAKE. Na Rotten fest to měli jen něco málo přes dvacet kilometrů a i když hráli takřka před prázdným sálem, tak si to dokázali náležitě užít. Tuto kapelu jsem nikdy neslyšel, ale ti, co už nějaké jejich vystoupení zhlédli, konstatovali, že se s každým koncertem podstatně lepší. Thrash v jejich podání sice není nic, co bych si doma s radostí pustil, ale i přesto nejde přehlédnout jistý muzikantský um. Když se k tomuto faktoru připočte mládí, odhodlanost a jistý exhibicionismus, tak se může stát, že o těchto mladících ještě něco uslyšíme.
Stejně jako vždy se i tentokrát Rotten fest povedl. Pokud mám mluvit za sebe, tak bych si dovolil tvrdit, že právě tento byl jeden z nejlepších. Pokud máte chuť okusit atmosféru tohoto, dnes už pro hanáckou metropoli kultovního festivalu, tak neváhejte a dorazte. Další termín tohoto dobročinného podniku připadá na dvacátý pátý květen letošního roku.