Spolupráce CULT OF LUNA a Julie Christmas zní jako spolupráce CULT OF LUNA a Julie Christmas. To je ale zjištění. Ne vážně. Nechci ze sebe dělat nějakého věštce, ale to, co z „Mariner“ vylezlo, jsem prostě očekával. CULT OF LUNA se tady představují se svou charakteristickou muzikou a v ní dostává velký prostor Julie – majitelka osobitého hlasu. Teď už jde jen o to, jak moc silně tato spolupráce dokáže zapůsobit na posluchače? Povedlo se téhle kooperaci společnými silami složit silné skladby? Má tahle deska nějaký hlubší smysl...
Poslouchám „Mariner“ od doby, kdy se prvně objevila v digitálním světě a ze začátku mě moc nebavila, neměl jsem chuť si jí podruhé pustit. Fázi nucení se do něčeho nemám moc rád, ale tahle kapela a Julie navrch k tomu si víc šancí prostě zasloužily. A ono to přišlo. To, co bylo ze začátku tuctové, rozkvetlo a postupem času se stalo vzrušujícím.
V první řadě je potřeba říct, že podstata CULT OF LUNA je zachovaná. Jejich originální postupy a schopnost vymanit se a najít si výstavní pozici ve světě tak profláklém jako je post hardcore nebo post metal, se jednoduše cení. I proto jsou pro mě velkou kapelou. Jejich báječný zvuk, to je kapitola sama pro sebe, a to teď nemluvím jen o kytarách, ale třeba i o takovém detailu jako jsou bubeníkovy činely, které mám s CULT OF LUNA tak nějak automaticky spjaté. „Mariner“ je silně podobná a i čerpá z podobných postupů jako jejich poslední velká řadovka „Vertikal“. Na té jakoby kapelu polila živá voda a svůj předtím už lehce stagnující výraz dokázala opět vyšperkovat… proč to neříct, téměř k dokonalosti.
Podobně silně sotisfikovanou záležitostí je i těchto pět skladeb. Hudební náplň zůstává ve Švédsku, zatímco k vokálům přizvaná Julie Christmas ze sebe vydává všechny její známé výrazy, kterými si už uznání zasloužila. I když je Julie nejznámější díky svému působení u noise hardcore/rockových MADE OUT OF BABIES, cit pro pomalejší hudbu prokázala už před deseti lety. Tou dobou totiž vyšla jedna jediná deska kapely BATTLE OF MICE „A Day of Nights“, v které působila s Joshem Grahamem (A STORM OF LIGHT, vizuály pro NEUROSIS), na kterou dodnes přísahám (tenkrát jsem si z té desky sedl na zadek) a od té doby mám Julii zaškatulkovanou jako jednu z nej. To, že CULT OF LUNA sáhli zrovna po téhle divošce, bylo sice jistou sázkou na výsledek, ale vůbec se jim nedivím. Volba to byla dokonalá.
Julie Christmas dokázala už tak silné skladby svým projevem ještě pozdvihnout a dodat další porci emocí navrch, jakoby jich už tak nebylo málo! Zatímco v úvodní „,A Greater Call“ se krásně doplňuje se zpěvákovým řevem a představuje se téměř jako étericka bytost, v následující „Chevron“ se mění v řvoucí divokou lvici, která dokáže podrásat nervovou soustavu. Její divokost dává CULT OF LUNA další rozměr, určitě vítaný. Nezůstává ale jen u pouhého řevu. Samotná skladba patří k těm nejživějším a je příjemným zpestřením, jinak spíš pomalejší, atmosférické náplně. O tom, že má Julie své hlasivky pod kontrolou a umí nabídnout ze svého rejtříku široké spektrum vokálů, vypovídá i poslední věc „Cygnus“. Její závěrečná gradace, sama o sobě už tak strhující, se díky Julii stává opravdovou lahůdkou.
Netuším, jak jsou na tom skalní příznivci CULT OF LUNA, ale já jako fanoušek obou táborů, si „Mariner“ ve finále vyloženě užívám. Jsem opravdu rád, že jsem po dlouhé měl možnost slyšet Julii v akci. Když k tomu připočtu hudební podklad držící si své standardy, které jsou už několik let hodně vysoko, nemám téhle spolupráci v podstatě co vytknout.
85%
Seznam skladeb:
- A Greater Call
- Chevron
- The Wreck of S.S. Needle
- Approaching Transition
- Cygnus
Čas: 54:36
Sestava:
- Julie Christmas - zpěv
- Magnus Líndberg - bicí
- Johannes Persson - kytara, zpěv
- Andreas Johansson - basa
- Thomas Hedlund - bicí, perkuse
- Fredrik Kihlberg - kytara, zpěv
- Kristian Karlsson - klávesy, zpěv
