Už nějak dříve jsme se s kolegy bavili, že na tuhle akci vyrazíme a tak poslední domluva z tohoto týdne jen potvrdila a upřesnila čas a počet členů výpravy z Tábora. Nakonec nás bylo šest a tak bylo nutno protáhnout FOBáckou dodávku. (Márty)
Avizovaný začátek v 19:30 jsme stihli přesně, i když než jsme vyjeli z Tábora, tak nám to to trvalo hodinku. Už v týdnu jsem se dozvěděl zprávu, že na akci nevystoupí němečtí LYFTHRASYR, což mne mrzelo, neb jsme se s Hankou smáli, když jsme vzpomínali na afterparty na AFODu, kde jsme s nimi popíjeli v našem distro stánku zelenou. Tuším, že to byl rok 2008 a byla to pořádná mela. Zpátky k dnešní akci, začátek se tedy trochu posunul, takže tím pádem bylo ještě i dost času se aklimatizovat, dát dobíjet baterii do foťáku a poklábosit s přítomnými. (Márty)
Převzetí občanského průkazu není lecjaká věc a nad pubescentama by se měl držet zostřený dozor. Jako služebně starší bráchové jsme teda kývli a sobotní večer strávili příjemnou oslavou a skuhráním, jak ten čas hrozně letí. Zlehka zaplněný Velbloud, známé tváře, pivko… a než se stačíme se všemi poklepat po ramenou, na pódiu už řádí, mně do té doby neznámé, trio GODSPEED HELLBOUND. Stylově mi to přišlo jako mix MOTÖRHEAD a THE OFFSPRING. Šlapající songy mají naživo jistě potenciál přimět posluchače kývat hlavou do rytmu. Docela slušný otvírák, i když se spíš dalo čekat, že tento večer proběhne pouze pod taktovkou black metalového stylu. Pořadatelům za toto určitě plus. Pánové jsou už v letech a vzhledem k provedení jejich setu nestáli na pódiu určitě poprvé. (Corbow)
Akci otevřeli tedy chvíli po osmé českobudějovičtí GODSPEED HELLBOUND, jelikož jsem vůbec nestudoval předtím program, tak jsem byl zaskočený, jak stylově rozmanitý bude dnešní večer. Podle zpěváka rock and roll, pro mne skoro až rock-punk-metal a dobře taky i ten roll. Byla to zábavná cca půlhodinka, a mně muzika přesně sedla. Svůj set kluci zakončili svižným coverem od TYPE O NEGATIVE – "I don´t wanna be me", na který je mimochodem perfektní klip. (Márty)
Jako druzí nastoupili také českobudějovičtí YTIVARG, kteří míchají grind s black metalem, což je možná pro někoho kombinace ne příliš stravitelná, ale ujišťuju, že stejně jako je dneska benevolentní a liberální svět kuchyně, tak i v muzice může být zajímavá kombinace, co by dříve třeba byla nemyslitelná. Na kytaru zde řádí FC, ex-ISACAARUM, takže se nejedná o žádné zelenáče. Z webu kapely se navíc dozvídám, že se dneska jednalo o jejich premiérové live vystoupení, na které mohou být kluci náležitě pyšní. A jak se zdá, hodlají asi do konce roku vymetat další oslavy spřízněných kapel, takže je možné je vidět i v Praze na oslavě plnoletosti PSG za pár týdnů. Co se týče stylu, tak já bych to viděl asi tak, že grind jde převážně z kytary a backing vokálů, a black metal hlavně od hlavního zpěváka. (Márty)
Velice dobrá hudební půlhodinka uběhla a na scénu vstupují YTIVARG. Nová kapela, vzniklá na odkazech ISACAARUM a BIZARRE EMBALMING neboli staří známí v novém hávu. Rapidně se přitvrzuje a grindová černota se bleskurychle šíří sálem a nemilosrdně pohlcuje všechny zúčastněné. Srovnávání s kapelami, ve kterých hoši působili nebo působí, je nasnadě. Myslím, že YTIVARG jsou schopní nahradit místo na scéně jak hudebně, tak (s menšími upgrady) i vizuálně. Ale otázkou zůstává, jestli si hoši nechtějí zachovat svůj ksicht bez kopírovaček a napodobenin. (Corbow)
Letos se s oslavami roztrhl pytel, a že MATER MONSTIFERA nejsou již mladou kapelou, dosvědčovala patnáctka na krku. Z původní sestavy je ve skupině už vlastně pouze kytarista Yvor. Čekal jsem tedy nějaké chvilkové návraty a dočkal se vlastně pouze zpěváka Destruktora. (Márty)
Hlavní protagonista večera nastoupil v současné aktuální sestavě. Živé bicí jsou už nějaký ten pátek pomyslným výtahem do lepší pódiové prezentace a Štěpán hecuje zhoustlé první řady. Osobně jsem čekal více vzpomínkových návratů. Za 15 let prošlo kapelou dost lidí a tak mi bylo celkem líto, že jsem se dočkal na závěr setu jen křiklouna Destruktora, který si střihl sólo "Nevinnost" a pak v tandemu se Štěpánem "Beletseri". Rozjetý klub nechtěl samozřejmě oslavence jen tak pustit z pódia, ale když už víc neumíte, musí se jít na bar :-) (Corbow)
Reprodukovaný SLAYER byl pomyslnou bránou do Kašmíru a výzva k párty. Pro nás však signál k odjezdu zpátky na sever.
Fotky: Hanka
Avizovaný začátek v 19:30 jsme stihli přesně, i když než jsme vyjeli z Tábora, tak nám to to trvalo hodinku. Už v týdnu jsem se dozvěděl zprávu, že na akci nevystoupí němečtí LYFTHRASYR, což mne mrzelo, neb jsme se s Hankou smáli, když jsme vzpomínali na afterparty na AFODu, kde jsme s nimi popíjeli v našem distro stánku zelenou. Tuším, že to byl rok 2008 a byla to pořádná mela. Zpátky k dnešní akci, začátek se tedy trochu posunul, takže tím pádem bylo ještě i dost času se aklimatizovat, dát dobíjet baterii do foťáku a poklábosit s přítomnými. (Márty)
Převzetí občanského průkazu není lecjaká věc a nad pubescentama by se měl držet zostřený dozor. Jako služebně starší bráchové jsme teda kývli a sobotní večer strávili příjemnou oslavou a skuhráním, jak ten čas hrozně letí. Zlehka zaplněný Velbloud, známé tváře, pivko… a než se stačíme se všemi poklepat po ramenou, na pódiu už řádí, mně do té doby neznámé, trio GODSPEED HELLBOUND. Stylově mi to přišlo jako mix MOTÖRHEAD a THE OFFSPRING. Šlapající songy mají naživo jistě potenciál přimět posluchače kývat hlavou do rytmu. Docela slušný otvírák, i když se spíš dalo čekat, že tento večer proběhne pouze pod taktovkou black metalového stylu. Pořadatelům za toto určitě plus. Pánové jsou už v letech a vzhledem k provedení jejich setu nestáli na pódiu určitě poprvé. (Corbow)
Akci otevřeli tedy chvíli po osmé českobudějovičtí GODSPEED HELLBOUND, jelikož jsem vůbec nestudoval předtím program, tak jsem byl zaskočený, jak stylově rozmanitý bude dnešní večer. Podle zpěváka rock and roll, pro mne skoro až rock-punk-metal a dobře taky i ten roll. Byla to zábavná cca půlhodinka, a mně muzika přesně sedla. Svůj set kluci zakončili svižným coverem od TYPE O NEGATIVE – "I don´t wanna be me", na který je mimochodem perfektní klip. (Márty)
Jako druzí nastoupili také českobudějovičtí YTIVARG, kteří míchají grind s black metalem, což je možná pro někoho kombinace ne příliš stravitelná, ale ujišťuju, že stejně jako je dneska benevolentní a liberální svět kuchyně, tak i v muzice může být zajímavá kombinace, co by dříve třeba byla nemyslitelná. Na kytaru zde řádí FC, ex-ISACAARUM, takže se nejedná o žádné zelenáče. Z webu kapely se navíc dozvídám, že se dneska jednalo o jejich premiérové live vystoupení, na které mohou být kluci náležitě pyšní. A jak se zdá, hodlají asi do konce roku vymetat další oslavy spřízněných kapel, takže je možné je vidět i v Praze na oslavě plnoletosti PSG za pár týdnů. Co se týče stylu, tak já bych to viděl asi tak, že grind jde převážně z kytary a backing vokálů, a black metal hlavně od hlavního zpěváka. (Márty)
Velice dobrá hudební půlhodinka uběhla a na scénu vstupují YTIVARG. Nová kapela, vzniklá na odkazech ISACAARUM a BIZARRE EMBALMING neboli staří známí v novém hávu. Rapidně se přitvrzuje a grindová černota se bleskurychle šíří sálem a nemilosrdně pohlcuje všechny zúčastněné. Srovnávání s kapelami, ve kterých hoši působili nebo působí, je nasnadě. Myslím, že YTIVARG jsou schopní nahradit místo na scéně jak hudebně, tak (s menšími upgrady) i vizuálně. Ale otázkou zůstává, jestli si hoši nechtějí zachovat svůj ksicht bez kopírovaček a napodobenin. (Corbow)
Letos se s oslavami roztrhl pytel, a že MATER MONSTIFERA nejsou již mladou kapelou, dosvědčovala patnáctka na krku. Z původní sestavy je ve skupině už vlastně pouze kytarista Yvor. Čekal jsem tedy nějaké chvilkové návraty a dočkal se vlastně pouze zpěváka Destruktora. (Márty)
Hlavní protagonista večera nastoupil v současné aktuální sestavě. Živé bicí jsou už nějaký ten pátek pomyslným výtahem do lepší pódiové prezentace a Štěpán hecuje zhoustlé první řady. Osobně jsem čekal více vzpomínkových návratů. Za 15 let prošlo kapelou dost lidí a tak mi bylo celkem líto, že jsem se dočkal na závěr setu jen křiklouna Destruktora, který si střihl sólo "Nevinnost" a pak v tandemu se Štěpánem "Beletseri". Rozjetý klub nechtěl samozřejmě oslavence jen tak pustit z pódia, ale když už víc neumíte, musí se jít na bar :-) (Corbow)
Reprodukovaný SLAYER byl pomyslnou bránou do Kašmíru a výzva k párty. Pro nás však signál k odjezdu zpátky na sever.
Fotky: Hanka
