I nevzhledný obal může skrývat velice zajímavý obsah, napadlo mě při prvním poslechu debutové velké desky pražského raw komanda FEAR OF EXTINCTION. Chápu, že obal má působit znepokojujícím a varovným dojmem, ale titulní koláž z fotek dětí se zbraněmi, oběšenců a úryvků textů je míle vzdálená tomu, co si představuju pod pojmem pěkný frontcover. To zadní strana je na tom lépe, fotka kapely sice připomíná pověstné černochy v tunelu, ale jinak se na ni vešly nejen názvy skladeb, ale rovnou celé texty. Jestli někoho napadne, že budou nějakým pidifontem, tak se nemusí obávat, kapela má texty kratinké, spíše takové slogany, a překvapivě v angličtině, což v českém hardcore podzemí nebývá obvyklé. Ale třeba je to kvůli tomu, aby kapele rozuměli v zahraničí, kam pravidelně vyjíždí na rozličná turné...
Když už jsem začal recenzi výhradami směrem k obalu, neodpustím si ještě jednu kacířskou myšlenku. A sice, že při stopáži nahrávky lehce přes dvacet minut mohla být gramodeska jednostranná (jako nedávný počin PRŮMYSLOVÉ SMRTI) a já bych nemusel každých deset minut vstávat a otáčet desku.
Ale pojďme k „velice zajímavému obsahu“, jak jsem naznačil na začátku této stati. Hned s prvním poslechem mě FEAR OF EXTINCTION uštědřili obrovské překvapení. Čekal jsem tak trochu bordel hudební i zvukový (předchozí nahrávky jsem neslyšel...), ale jaké bylo moje překvapení, když se z repráků vyvalila parádně šlapající muzika plná takřka hitových momentů, navíc ve výborném zvukovém hávu. Jedno bez druhého by určitě tak intenzivně nefungovalo, se špatným soundem bych asi takovým nadšením neskákal, ale Davos je holt záruka kvality a kapela udělala moc dobře, že nelitovala peněz ani času a svůj produkt pojala nepunkovým způsobem.
Muzika sice většinou fičí ve vysokých otáčkách, ale těch melodizujících pasáží je tu nečekaně hodně, stejně jako změn tempa a rytmu. Přesně tuhle formu crustu (d-beatu, HC...) mám nejraději, když kapela nad svou produkcí dokáže popřemýšlet a nepouští jen do rotyky za každou cenu. Hned titulní „...And They Still Suffer“ obsahuje vše výše zmíněné, tedy rychlopalebné pasáže, do nichž Mrkev řve hrubým, leč docela dobře srozumitelným hlasem, nechybí ale ani kvílivé kytarové party a krátké pomalejší úseky, v nichž se ke slovu dostává pěkně slyšitelná a zajímavě pojatá baskytara. Ta vystrkuje růžky ve všech skladbách, většinou, když ostatní nástroje zvolní, ale slyšet je prakticky pořád, což u podobně znějících part nebývá až tak obvyklé. Líbí se mi i zvuk bicích, které opravdu duní, snad jen činely by snesly lepší provedení, působí na mě trochu rušivým dojmem, v některých pasážích jsou slepené, jinde málo výrazné, ale třeba v úvodu „Nightmares“ jsou v pohodě.
Těžko z vyrovnaného materiálu vypíchnout nějaký song směrem nahoru, případně dolů, materiál je vyrovnaný a třeba na koncertu by mohl zaznít celý přesně v tom pořadí, v jakém jsou skladby na desce. Béčko začíná trochu opatrněji, „Spineless Nation“ je taková „hodnější“, ale hned následující „War Graves“ řeže jak žiletka, největší výplach desky je sice kratší, ale o to důraznější, mířící snad až k špinavému thrash metalu. Obecně mi přijde, že právě thrashmetalistům by se album „...And They Still Suffer“ mělo hodně líbit, protože kytarová práce nemá k metalovému výrazivu až tak daleko.
Celkově mě pražský kvintet uštědřil jedno z nejpříjemnějších překvapení poslední doby, což může být i tím, že se ve světové crust/d-beat scéně moc neorientuju, takže každá takováhle porce dobře zahrané a složené muziky mi přijde zajímavá. Znalci žánru možná najdou spoustu paralel, nejspíš na severu Evropy, ale mě samozřejmě nenapadá nic moc, možná nějaké švédské palby, které jsem slyšel živě na Obscenu, třeba MAKABERT FYND.
LP vyšlo v nákladu 500 kusů, 400 je černých, 100 dvoubarevných.
Seznam skladeb:
Čas: cca 21 min.
Sestava:
http://fearofextinction.bandcamp.com/
Facebook
www.phobiarecords.net
Když už jsem začal recenzi výhradami směrem k obalu, neodpustím si ještě jednu kacířskou myšlenku. A sice, že při stopáži nahrávky lehce přes dvacet minut mohla být gramodeska jednostranná (jako nedávný počin PRŮMYSLOVÉ SMRTI) a já bych nemusel každých deset minut vstávat a otáčet desku.
Ale pojďme k „velice zajímavému obsahu“, jak jsem naznačil na začátku této stati. Hned s prvním poslechem mě FEAR OF EXTINCTION uštědřili obrovské překvapení. Čekal jsem tak trochu bordel hudební i zvukový (předchozí nahrávky jsem neslyšel...), ale jaké bylo moje překvapení, když se z repráků vyvalila parádně šlapající muzika plná takřka hitových momentů, navíc ve výborném zvukovém hávu. Jedno bez druhého by určitě tak intenzivně nefungovalo, se špatným soundem bych asi takovým nadšením neskákal, ale Davos je holt záruka kvality a kapela udělala moc dobře, že nelitovala peněz ani času a svůj produkt pojala nepunkovým způsobem.
Muzika sice většinou fičí ve vysokých otáčkách, ale těch melodizujících pasáží je tu nečekaně hodně, stejně jako změn tempa a rytmu. Přesně tuhle formu crustu (d-beatu, HC...) mám nejraději, když kapela nad svou produkcí dokáže popřemýšlet a nepouští jen do rotyky za každou cenu. Hned titulní „...And They Still Suffer“ obsahuje vše výše zmíněné, tedy rychlopalebné pasáže, do nichž Mrkev řve hrubým, leč docela dobře srozumitelným hlasem, nechybí ale ani kvílivé kytarové party a krátké pomalejší úseky, v nichž se ke slovu dostává pěkně slyšitelná a zajímavě pojatá baskytara. Ta vystrkuje růžky ve všech skladbách, většinou, když ostatní nástroje zvolní, ale slyšet je prakticky pořád, což u podobně znějících part nebývá až tak obvyklé. Líbí se mi i zvuk bicích, které opravdu duní, snad jen činely by snesly lepší provedení, působí na mě trochu rušivým dojmem, v některých pasážích jsou slepené, jinde málo výrazné, ale třeba v úvodu „Nightmares“ jsou v pohodě.
Těžko z vyrovnaného materiálu vypíchnout nějaký song směrem nahoru, případně dolů, materiál je vyrovnaný a třeba na koncertu by mohl zaznít celý přesně v tom pořadí, v jakém jsou skladby na desce. Béčko začíná trochu opatrněji, „Spineless Nation“ je taková „hodnější“, ale hned následující „War Graves“ řeže jak žiletka, největší výplach desky je sice kratší, ale o to důraznější, mířící snad až k špinavému thrash metalu. Obecně mi přijde, že právě thrashmetalistům by se album „...And They Still Suffer“ mělo hodně líbit, protože kytarová práce nemá k metalovému výrazivu až tak daleko.
Celkově mě pražský kvintet uštědřil jedno z nejpříjemnějších překvapení poslední doby, což může být i tím, že se ve světové crust/d-beat scéně moc neorientuju, takže každá takováhle porce dobře zahrané a složené muziky mi přijde zajímavá. Znalci žánru možná najdou spoustu paralel, nejspíš na severu Evropy, ale mě samozřejmě nenapadá nic moc, možná nějaké švédské palby, které jsem slyšel živě na Obscenu, třeba MAKABERT FYND.
LP vyšlo v nákladu 500 kusů, 400 je černých, 100 dvoubarevných.
Seznam skladeb:
- Strana A:
- ...And They Still Suffer
- Scorched Earth
- Society Of Violence
- Nightmares
- Salvation
- Strana B:
- Spineless Nation
- War Graves
- Arise!
- Wretches
- Cut Your Throat
Čas: cca 21 min.
Sestava:
- Mrkev – vocals
- Rumix – guitar
- Síba – guitar
- Karlos – bass
- Chose – drums
http://fearofextinction.bandcamp.com/
www.phobiarecords.net
