» Recenze » NO BELIEF – Silent Doom
4. 8. 2012NO BELIEF – Silent Doom
NO BELIEF – Silent Doom
CD 2012, IFA records
|
Tak nám IFA zase začal řvát do mikrofonu… (úsměv) Není tomu tak dlouho, co se rozpadla jihočeská parta Agony. Ale její ex-členové se neflákali a pustili se do práce – šéf Mrcy založil Eleament, zbytek přibral Ifu (který mezitím začal křičet ještě s Troodon) a Vencu Votrubu (Dark Angels, After Rain) a postavil NO BELIEF. Zatímco Eleament se vydali do úplně jiných, elektrothrashových vod, NO BELIEF nemají k někdejší tvorbě Agony až tak daleko... Z debutu zní death/doom metal, přičemž vrch má kov smrtící. Ale nic extra hustého to není, sází se hlavně na melodie řekněme švédského střihu, takže kytarových eskapád a klávesových sólíček si každý užije do sytosti. A taky pestrých vokálů – vrchnímu křiklounovi Ifovi, který vládne rozmanitými polohami řevu, sekunduje basák Tomáš havraním skřehotem (tím se tvorba NO BELIEF lehce dotýká i blackových sfér) a čistými vokály David Spilka, v jehož studiu se album nahrávalo a který jej produkoval, mixoval, mástroval... Po relativně dlouhém intru, v němž se kromě obvyklých nástrojů objevují i nějaké ty pazvuky, startuje první zpívaná kompozice, svižná deathovka s docela chytlavým refrénem a s velkým podílem již zmiňovaného blackového skřehotu. V dobrém světle se ukazuje bubeník, který to řádně žene kupředu; klávesy mi přijdou trochu přibrzděné a vládu pěvně třímají kytary. V podobném duchu, ale bez skřehotání a s větším podílem kláves, se valí i třetí The Last Fight, po níž následuje dvojdílná The Rainy Twilight Of Wounded Souls. Hned ta první začíná zajímavým a chytlavým motivem, pak pokračuje volnějším tempem, ale celkově jde o trochu rozháranou skladbu, hlavně nástup kytarového sóla je krkolomný a většina hracího času žádným extra nápadem nedisponuje. Úvod partu II. plyne v ambientním duchu, ale pak pokračuje další rychlejší melodiemi narvaná deathovina. Vrchol alba je označený číslem 6 – The Symbols Of Misty Days o třídu převyšuje zbytek – hlavně díky vážnohudebním motivům, které |
neustále probleskují mezi kytarovým zápřahem a dusotem bicích. A to není vše – i zpěvy jsou barevné – vedle Ifova hrubého hlasu a Tomášova křiku se objevuje čistý zpěv Davida Spilky. Tleskám. (úsměv) Pak už vše spěje do finále (kterému předchází jedna rychlá skladba) v podobě titulního songu. Ten začíná (konečně) typicky doomovým partem, nechybí nějaké „záhrobní“ hlasy, trocha zlých umělých zvuků, vrací se i vysoký Davidův zpěv, ale trochu mě mrzí, že v těch pomalých tempech pánové a dáma nevydrželi, protože doom v kontextu celé nahrávky hraje druhé housle – a mně by se prostě jedna typická pomalá skladbička na závěr líbila. (úsměv) Celkově NO BELIEF docela potěšili, i díky optimální půlhodinové stopáži se to poslouchá příjemně, k čemuž přispívá i kvalitní zvuk z DS studia. Obal je stylový, zombík na titulce nabádá k tichu, v celém bookletu převládají nehostinné odstíny zelené, nechybí pěkná fotka, úryvky textů (takže si každý může domyslet „co a jak“), ale co přebývá, to je ten anděl v rohu na přední straně… Koho tohle napadlo? Seznam skladeb:
Čas: 30:14 Sestava:
Host:
http://bandzone.cz/nobelief www.ifarecords.cz |



RSS kanál













