Monotématicky zaměřený materiál, o jehož epice vypovídá název. Tentokrát se vydáváme mezi vlkodlaky neboli werewolfy a nebo taky lykantropy. „Psal se rok 1296. Byla to doba temna, chaosu a černé magie. Divoké smečky vlkodlaků táhly napříč Evropou. Ve dne se skrývaly v lesích a za nocí přepadali vesnice a samoty. Kdo se dostal do jejich spárů, byl nemilosrdně roztrhán. Po setmění se každý bál vyjít ven. Strach se šířil rychle, nic je nemohlo zastavit. Úplněk měsíce jim zářil na cestu a Ďábel vedl jejich kroky. Celé kraje byly zachváceny hrůzou a děsem. Zlověstné ticho nad noční krajinou protínalo jen jejich teskné vytí...“
Právě za doprovodu vlčího vytí nás v úvodu pozve tajemný hlas: „Slyšte, slyšte, jak nám děti noci hrají.“ A hrají zase trochu jinak než na minulém projektu. Podmanivý refrén, chytlavé melodie, propracovaný zpěv – jednoznačně nejlepší věc přichází hned na úvod (po krátkém intru). A přichází také krásný zvuk flétny, sice až v závěru, ale je to zase něco jiného, co dosud kapela do své tvorby nezařadila. A právě zapojením klasických nástrojů a ponurejší atmosférou se Werewolf odlišuje od Nosferata. V Bratrstvu vlkodlaka nenacházím nic výjimečného, pomalá Vampire Woodoo postupně a velice opatrně graduje a šeptaný hlas se mění na melodický. Dalším velice pozoruhodným počinem je melancholická Julie, prakticky celá podbarvená violoncellem. Recitující Lenka hodně procítěným, snad až transu se blížícím hlasem skladbu pasuje na druhý nejlepší kus alba. Psycho je dvakrát rychlejší než předchozí pomalé litanie, třikrát se objevuje kytarové sólo s vyjící kytarou a hodně přitvrzenou basou. Trochu optimismu aneb pěkná melodie, skočnější tempo a na kytaře postavený song, z kterého je cítit pozitivní energie – to je Třinácté znamení. V tomto případě se snad ani nedá mluvit o gotickém rocku, tohle je rock silně se blížící k bigbítu. Závěr už zase patří zmaru, klávesové party ale určitě stojí za pozornost, stejně jako utrpení šeptající slečny.
Precizní a mohutný zvuk pak jen dotváří zneklidňující a hůře vstřebatelnou atmosféru alba. A dotváří ji i booklet ozdobený vlkodlačí hlavou. Po delší odmlce se objevují fotky kapely, přičemž na jedné Petr v roli upíra drží v náručí sličnou oběť. Nechybí zase nějaké ty staré perokresby kostlivců a tajemná stavba, snad hradu v Karpatech.
Seznam skladeb:
- Royale Carpatia
- Transylvanian Werewolf
- Bratrstvo vlkodlaka
- Vampire Woodoo
- Julie umírá každou noc
- Psycho
- Třinácté znamení
- Stimata vampire
Sestava:
- Petr Štěpán – zpěv, sbory, kytara, klávesy
- Pavel Štěpán – bicí
- Jiří Šindelka – baskytara
- Michal Kourek – kytara
Hosté:
- Lenka Schreiberová – hlas, recitace
- Miroslav Matějka – flétna
- Radek Křižanovský – housle
- Martin Válek – housle
- Vladimír Kroupa – viola
- Pavel Verner – violoncello
- Tomáš Vráb - klávesy
Čas: 53:24
