Brněská tříčlenná partička Animé si ?udělala? jméno v roce 2003, kdy album Sky Above The Wires bodovalo jednak nominací na Anděla v žánrové hard and heavy kategorii, jednak 8. místem v Břitvě, kde mezi debuty bralo dokonce stříbro. Po dvou letech přichází s novou kolekcí emotivních rockových písniček. Po několika desítkách poslechů mám z alba podobný pocit jako jsem měl z poslední nahrávky Dying Passion. Totiž že tohle už není underground, nýbrž záležitost patřící do rádií a na velké rockové festy. Podobná hudba momentálně docela letí, příkladem budiž třeba Sunshine, (kterým Animé nedávno předskakovali na turné) nebo Support Lesbiens.
Rozjezd obstarává nejprve pozvolna, postupně rychleji Climate Change, solidní otvírák, ve kterém ale bystrým uším producentským asi něco uletělo ? na mysli mám skutečně nepříjemné monotónní činely v úseku 2:07 - 2:26, které mi song silně zošklivujou. Dvojka tak nějak příjemně uteče, aniž by mě chytla u srdce. Zato Drowing the Kittens se to podařilo stoprocentně! Čpí z ní jakási beznaděj, smutek, melancholie, nervozita. První polovina s jednoduchými tóny, minimalistickými bicími a vytaženým zpěvem nemá daleko k gotické ponuré atmosféře, aby postupné zrychlování na chvíli temný závěs poodhrnulo, snad až někam k grunge, leč závěr už je zase těžký. Zpěv je výborný, možná trochu na efekt, ale mě se líbí, stejně jako táhlá kytara. Bejt taková celá deska... Ale není, a hned následující Riising Couples už mě tolik nezaujala, naopak jakési umělé ruchy vespod působí trochu rušivým dojmem. A zase nahoru, jak na houpačce, pětka hlavně v druhé gradující půlce nabízí mnoho poloh, motivů a nálad. Až na ten experimentální závěr... Almost Right je asi největší popina, i když taková zachmuřená, ale v mých uších patří k lepším kusům. Palmcuts se zpočátku pohybuje na malém prostoru, načež nenásilně přechází v trochu tvrdší ?nářez?. Druhý nejlepší kus - The Wake - je postavený možná na jednoduchých, ale hitových motivech, kde hlavně rychlá pasáž prostě nemá chybu. Zato úvod Valencie mě celkem znervózňuje, což bylo asi záměrem. Následující nosná kytarová melodie je hodně příjemná, to ale o středním duc duc úseku s cvrlikáním nejspíše z compu říci nemůžu. Naštěstí to netrvá dlouho, skladbu to vlastně dělí na dvě, přičemž druhá polovina je rychlá a rozjuchanější.
Muzikantské výkony obou strunných umělců jsou na výbornou, kytara kouzlí, basa se vcelku razantně dere na povrch, ale z bicích tak dobrý pocit nemám. Třeba to Animé takhle zamýšleli (a nejspíš asi jo, když se vesměs jedná o muzikanty, kteří studovali resp. studují na brněnské konzervatoři), já ale registruju přesycenost činelama a občasné ujetí kopáků mimo rytmus. Zvukově paráda, ostatně Šopa v poslední době předkládá jen a jen kvalitu, navíc se prý zvuk dolaďoval poměrně dlouhou dobu ještě v dalších studiích. Album má i vcelku netradiční obal, jak způsobem složení, tak i velice jednoduchým elektrickým motivem. Akorát fotka kapely mi přijde trochu moc stylizovaná.
Jak to nakonec rozlousknout? Deska nabízí několik výborných skladeb, žel i několik slabších míst. Na druhou stranu - kdybych nevěděl o co jde, klidně bych uvěřil, že vznikla někde na západ od našich hranic, nejspíše v Británii. V podobném žánru se sice necítím být nějakým znalcem, ale Animé mě vcelku baví a nevidím důvod, abych si je občas nepustil coby příjemnou kulisu třeba při žehlení :-).
Čas: 46:30
Seznam skladeb:
- Climate Change
- Home When Dead
- Drowning The Kittens
- Kissing Couples
- Unicorn Slaughterhouse
- Almost Right
- Palmcuts
- The Wake
- Valencia
Web: http:// www.animemusic.cz
