INSANIA, BLACK HILL

INSANIA potřetí v Hořovicích, a to v klubu Labe. V roce 2017 s berounskými BLACK HILL, v roce 2020 s královédvorskými RAPETE a do třetice opět s BLACK HILL, tentokrát v rámci štace GRRRotesky tour. Moje osoba poctila návštěvou první koncert brněnské legendy (Spam tour) a samozřejmě ten současně reportující.

Advent je advent, ale já to tak nemám, a když se v místě bydliště objeví dobrý koncert, tak není pochyb, že se rozhodnu pro lepší variantu. V klubu se to možná projevilo, nevím… V současné době návštěvnost koncertů nebývá kdovíjak velká, ale v klubu Labe v Hořovicích se sešla slušná základna fanoušků, ať už BLACK HILL, nebo samotné legendy INSANIA. Mimochodem, věkové složení bylo překvapivé, z větší části mladší než vystupující (nebo já, úsměv), řada fanoušků byla věkem hodně vzdálená letům, kdy začalo tepat hardcorové srdce brněnského kultu. A to je dobře.

„Reverend“ z posledního alba BLACK HILL otevřel velmi rázně, dejme tomu stylově až k silně kovově hardcorovým branám, koncertní večer. Berounská smečka pro mě není až tolik okoukaná, její koncerty nenavštěvuji pravidelně. Ale když natrefím na nějakou akci, na které zrovna vystupuje, tak vytrvám, popřípadě to nějak skloubím a na jejich energické vystoupení se rád podívám. A tím pádem to vychází, že kapela většinou překvapí nějakou novinkou nebo obměněným playlistem. Letos na sklonku léta jsem ji viděl, i když jsem šel na fest do Berouna primárně na ABRAXAS a právě na ně. A pokud si dobře pamatuji, tak playlist byl z půle jiný než teď v Labi, kde se hodně hrálo právě z poslední desky „Totem“. Setlist byl nabušený, dravý a bavily mě hlavně skladby z poslední doby, jakými byly hardcorová „Trudi“ nebo „Doba ledová“. Zpočátku ve středním tempu držící se „Armádu trollů“ s dvojitým a přehledným vokálem zpěváka Dona Simona a kytaristy Buraqua jsem jen kvitoval. Setlist uzavřelo crossoverově skočné a zároveň úsměvně zábavné „Sabaka Blues“. Parádní koncert mě hodně bavil a tou novinkou, která třeba bude na příští desce, byla skladba přímo romantická, jakou musí mít každá pořádná rocková kapela, „Kanibal(love)“ (možná ji uvádím s nepřesně psaným názvem).

Novějšimi skladbami bodovala taky INSANIA, jejíž set byl poskládán z posledních pěti alb, přičemž dominovaly songy z nejnovějších, respektive hitových nevergreenů. První půle koncertu byla hudebně volnějšího (crossoverového) ražení, ta druhá nabrala více na obrátkách, dostala hardcorovější ksicht a jelo se peklo. Všechny písničky byly známé, a kdyby se mě někdo po koncertě zeptal, které se hrály, tak bych je i zpaměti vyjmenoval. Jediná, kterou jsem vytěsnil z hlavy, byla úvodní „Chyby, co stihneš jen jedenkrát“, ale díky nápovědě Black Druma se mi povedlo celý setlist (viz níže) poskládat. (úsměv) INSANIA měla před pódiem super mladé fanoušky, kteří tančili tanec haka haka o sto šest a kteří velmi dobře znali povedené kusy z desky „GRRRotesky“, jakými jsou již výše v textu zašifrované skladby „Haka starýho Nicka“, „Vytěsňuju“ nebo „Jedeme peklo“. Pro některé pány, co byli u pódia, životní etapa možná začala v období alb „Rock'n'Freud“ a „Kult hyeny“ a pro většinu tak, jak jsem již zmínil v úvodu. Ale nikoho z přítomných fans nezastavil „Večer, kdy Freud zpíval basem“, natož „Volný radikál“. Kult je prostě kult. „Placatej svět“ vyvolal před a pro mě taky již kultovní skladbou „Božská komedie“ menší diskuzi, zda není na konci světa zábradlí. Tvrdit, že „my jsme tam byli a jsme o tom natočili klip“, je možná taky troufalé. Ale jak tvrdil Poly, důkazy přece existují na všechno. Jediný letitý song,„U.R. Dead“, učinil tečku za výborným koncertem. Na závěr ještě dodám, že jsem vůbec nemusel hledat vhodné místo kvůli dobrému zvuku, vše bylo přehledné všude. Srozumitelné každé slovo, každý nástroj, vše šlo rozklíčovat dopodrobna. Za mě klobouk dolů.

Když si zpětně promítnu setlist prvního koncertu INSANIE v Hořovicích, tak oproti letošnímu se tehdy v playlistu bylo zastoupených více vydaných alb. Nyní to byli převážně novodobí zástupci posledních třech desek, ale zase o takovou dobrou půlhodinu byl koncert delší než tenkrát. Ale pro měl byl i tentokrát výběr nevergreenů dobrý, koncert to byl výborný a tím pádem považuji koncertní sezonu letošního roku za skvěle uzavřenou.

BLACK HILL setlist:

1. Reverend (Totem)
2. Doba ledová (Blacksperanto)
3. Trudi (Blacksperanto)
4. Baron Samedi (Totem)
5. Mamon (Totem)
6. Hayzl Boggie (Retro Monte Negro)
7. Lesapán (Retro Monte Negro)
8. Cosa Nostra (Totem)
9. Rodeo (Totem)
10. Armáda Trollů (Totem)
11. Kanibal(love) (novinka)
12. Kakadu (Kakadu)
13. Sabaka Blues (Blacksperanto)

INSANIA setlist:

1. Chyby, co stihneš jen jedenkrát (Na počátku byl spam)
2. Píšu ti švabachem (Zapal dům poraž strom...)
3. Haka starýho Nicka (GRRRotesky)
4. Mezi námi přeskočila jiskra (Na počátku byl spam)
5. Nejsvětější trojice (Zapal dům poraž strom...)
6. Joe si nepohlídal záda (Na počátku byl spam)
7. Vytěsňuju (GRRRotesky)
8. Co zní temně, musí ze mě (Na počátku byl spam)
9. Jedeme peklo (GRRRotesky)
10. Ať kypí žluč (Na počátku byl spam)
11. Večer, kdy Freud zpíval basem (Rock'n'Freud)
12. Nebe a Nietzsche (Na počátku byl spam)
13. Volný radikál (Kult hyeny)
14. Placatej svět (GRRRotesky)
15. Božská komedie (Zapal dům poraž strom...)
16. Charisma krysy (Kult hyeny)
17. Sfoukni za mě svíci (Zapal dům poraž strom...)
18. U.R. Dead (Crossfade)