Během letních prázdnin budeme servírovat ve formě osmi otázek anketu, na kterou budou odpovídat redaktoři tohoto webu.
Odpovídají: Johan, Mikael, Coornelus, Kubina, Bury, Horaguru, Jindra, 4horsemen, Berry, Peťan a Opat.
4. Snažíš se navštěvovat koncerty?
Johan: Jasně že se snažím. Loni jsem na akcích – koncertech, festivalech – strávil 23 dní (spíš večerů, ale v případě festů dní). To není myslím málo, víc není v mých silách kvůli dalším povinnostem stíhat. Mám štěstí, že žiju na Prácheňsku, což je přibližně území mezi Sušicí a Pískem, kde je, jak známo, poušť, ale taky se tu koná díky agilním pořadatelům poměrně dost koncertů a festivalů, ostatně na Fobii o nich hojně referujeme. Písek, Volyně, Sušice, Vodňany, Blatná – toť centra zdejšího dění, do kterých míří fanoušci z celé republiky, na festivaly pak z celé Evropy. K tomu roky Brutal, nějaké výjezdy do Českých Budějovic a sem tam někam jinam. Kromě muziky vyrážím na akce i kvůli tomu, že se potkáváme s kamarády, rádi se vidíme, pokecáme atd. Prostě nejen kulturní, ale i společenská záležitost.
Mikael: Tak nějaká snaha by třeba i byla, ale podmínky, vzhledem k mému zdravotnímu stavu, k tomu moc nejsou. Na různé koncerty jsem chodil především v dřívějších letech, zhruba tak v rozmezí roků 1983–2010, začal jsem na nestorech české rockové scény, jimiž jsou například OLYMPIC, KATAPULT, TURBO a podobně, a posléze jsem k nim přidal i metalové, až extrémně metalové spolky z tehdejšího Československa i zahraničí. A bylo toho opravdu hodně, myslím, že tak minimálně jedna akce týdně, někdy i dvě. Od výše zmíněného data už to bylo jen naprosté minimum, vždy pouze tak nějak na skok a zase pryč…
Coornelus: Ale jo. Chodím úměrně věku, rodinnému klima a dalším koníčkům. Bohužel takovou tu pověstnou magii zažiju už málokdy. A jak že si to čaro představuju? To se mi musí objevit husí kůže na zádech a tu jsem měl naposled na koncertě SUBROSY a JEX THOTH v Mnichově a to už za chvíli bude pomalu deset let. Teď jsem ve fázi, že kdybych nešel na akci půl roku, asi mi to žíly trhat nebude, ale na druhou stranu by mě mrzelo, že nepotkám kumpány tady z toho webu a mnohé další.
Kubina: Asi ten nejlepší způsob, jak podpořit domácího umělce, je jít na koncert, koupit si triko a hudební nosič. Jako náruživý sběratel nosičů si to rád spojím i se živým zážitkem. Ale nejsem už ochotný věnovat koncertům svůj veškerý volný čas. Mám rád svůj klid. Avšak loni jsem se uprostřed týdne po noční šichtě vyspal a vyrazil přes půl republiky do hlavního města na jednu malou akci.
Bury: Když je čas a chuť, tak samozřejmě. Ale nejde být všude, hlavně uprostřed týdne. Teď je polovina června a mám za sebou patnáct menších i větších koncertů, což je celkem slušné číslo. Navíc, krom Ostravy tam byla i Vídeň, Rožnov, Orlová, Praha nebo jeskyně Výpustek… Další budou následovat, třeba BIOHAZARD v Krakowě. Takže snaha je.
Horaguru: Teď bych strašně rád napsal, že snažím a na místa pod pódiem nabíhám s železnou pravidelností, ale…
Pravdou je, že koncertních plánů je mnohem víc než jejich finálová realizace, ale v rámci světských starostí, finančních možností a bojů s vlastní pohodlností (leností) se snažím.
Jindra: Snažím se, vybírám, selektuju a někdy přeberu… Určitě pouze menší akce u nás na Strakonicku, Písecku, Sušicku, jak se většinou s Coornelusem a Johanem shodneme, že večírek tak o 3-4 kapelách je tak akorát. A zároveň se také shodneme, že jsme líný. Určitě tedy NE vyprodaný arény.
4horsemen: Navštěvuji koncerty. Určitě nevymetám každou akci, jsem nakloněn spíše menším akcím třeba v klubovém prostředí anebo menším festivalům jako třeba ETEF, Týnecký mazec, Žižkův vraždÍcí palcát… (někde mám již mezery). Z těch větších festivalů je to třeba Metalfest v Plzni, jinak velké akce moc nenavštěvuji a spíš si náhodně vyberu, co mě zaujme u jednotlivých, jednodenních akcí, jakým byl v minulosti třeba Sonisphere anebo Prague Rocks. Letos, ale výjimka potvrzuje pravidlo a moje největší akce bude Brutal Assault.
Berry: Koncerty navštěvuju, ale snahou bych to dávno nenazval. Spíš už si velmi pečlivě vybírám a z koncertního kalendáře, kam si s předstihem znamenám všechny nějakým způsobem pro mne potenciální akce, navštívím jen každou cca třetí tam zanesenou. Z velkých kapel jsem viděl vše, co vidět jsem chtěl. Jedinou mou nespatřenou kapelou jsou AUTOPSY, ti tu nikdy nehráli a až se někomu podaří je sem nalákat, bez rozmýšlení dojedu (třeba jen na otočku) kamkoliv. Dokonce i na velký festival, kde jsem byl naposledy v roce 2009. À propos, velký festivaly jsem úplně vyloučil, akceptuji open air akce od 100 do 1000 návštěvníků. Preferuji pak zejména samostatné koncerty kapel, kdy se člověk může připravit poslechem a samotný koncert obsahuje regulérní, nezkrácený playlist, hlubší atmosféru atd.
Peťan: Navštěvovat a pořádat. Koncerty jsou řadu let důležitou součástí mého života a můj kalendář se točí kolem nich. Už dávno nepotřebuji být všude. Roky, kdy jsem navštívil i 50–60 akcí (některé z nich vícedenní) jsou pryč a upřímně si nedovedu představit jejich návrat. Přiznávám, že jsem docela zmlsanej a koncerty si pečlivě vybírám s ohledem na svojí rodinu, zajímavé kapely a pořadatele. V současnosti navštěvuji 1–2 akce za měsíc a zjišťuji, že si to dokážu užít mnohem víc, než kdybych byl někde každý víkend. Klíč, podle kterého si akce vybírám, není neměnný, ale vyhovuje mi.
Opat: Velmi často, a nejen v České republice. Naopak, poslední dobou vyrážíme mnohem častěji do zahraničí za zážitky, které bychom třeba v tuzemsku nedostali. Máme za sebou loňský Beyond the Gates v Bergenu, letošní Ascension v Reykjavíku, v září se chystáme na Prophecy fest do Německa, který se koná v jeskyni. A jsou tam DARKSPACE, kurva! Nicméně i v Česku chodím často, obecně několik koncertů do měsíce dám, a to nepočítám další desítky vlastních. Občas už je těch akcí až moc, nedá se stíhat všechno, co bych chtěl, ani kačáků není nazbyt, ale snažím se.
1. Fobia je známá tím, že klade důraz na tuzemskou scénu. V jakém stavu je dle tebe domácí hudební dění v roce 2023?
2. Jaké žánry preferuješ a proč?
3. Je nějaký žánr v tvrdší hudbě, který nemusíš?
