Němci HEXENBRETT jsou víc tajemní než hrad v Karpatech. Jen zasvěcení vědí, kdo za touto kapelou stojí, odkud jsou, jak vypadají a co mají v plánu. A zasvěcení mají příkaz mlčet. Takže napsat něco o hudebním tělese, které sporadicky koncertuje a v posledních dvou letech o sobě dává čím dál častěji vědět, je celkem obtížné, protože informací je velmi málo. Ovšem jejich okultní mix black a heavy metalu mě natolik přitahuje, že jsem si jejich novinku „Zweite Beschwörung: Ein Kind zu töten“ musel pořídit a pokusím se jí trochu přiblížit i českým fanouškům podobně laděných kapel.
Album vyšlo u stále se zvětšujícího undergroundového vydavatelství Dying Victims Productions a to na všech třech nosičích a ve standardním provedení, které sice není ničím výjimečné, ale zároveň musí bohatě naplnit potřeby všech audiofilů. U vinylu nechybí plagoš a booklet v pěkném grafickém provedení. Obal desky s děsivou panenkou je jednoduchý, a ne úplně vkusný, ale když se zaposloucháte do jednotlivých skladeb, pochopíte, že přesně tohle k HEXENBRETT sedí jak prdel na hrnec.
Deska „Zweite Beschwörung: Ein Kind zu töten“ vás pomalu začne strhávat na svou stranu. Aby se jí to povedlo, má k dispozici devět rozdílných nábojů. Hned první šeptavé intro „Ein Kind zu töten I“ navodí hororovou atmosféru, která se překlápí do prvního regulérního songu „Lass schlafende Leichen ruhen“. Normálně němčinu v hudbě nemám rád, ale v případě HEXENBRETT je na místě. Zajímavě vlezlá melodie se vkrádá do sluchovodů a relativní monotónnost v pravidelných intervalech rozčísne dřevní kytarový riff. HEXENBRETT zařazují i rychlé blackové pasáže, táhlé sólo a vůbec nešetří se změnami rytmiky. To vše za doprovodu hrubého vokálu a upozaděných zvuků různých typů, které vytváří onu okultní atmosféru. V tomto duchu se nese celé album. Vrcholem je třetí věc „Spalovač mrtvol“. Určitě nejen pro mě, haha! Česky zpívaný text inspirující se u kultovního filmu nabízí svižné střední tempo a jednoduché kytarové vyhrávky. Čeština je samozřejmě lámaná, ale to v celkovém projevu songu vůbec nevadí. „Spalovač mrtvol“ je skladba bez příkras. Hnusnej ohlodanej a starej black metal s pořádně heavy kytarami! A zase změna, tentokrát španělsky zpívaná „La Tumba De Los Muertos Vivientes“, což v překladu znamená hrob živých mrtvých. Táhlé melodie se postupně překlápí do rytmiky, za kterou by se nemusel stydět ani Quorthon. Kvílivé sólo, místy působící jakoby bez konce, odstartuje zběsilý závěr skladby, kde HEXENBRETT přetaví svůj black metal v dobře organizovaný chaos. „The Spider Song“ si zapamatujete okamžitě díky majestátní melodii, která posluchače provází celou skladbou. Líbí se mi i jemné vybrnkávání na akustickou kytaru. Následující „Ein Kind zu töten II“ je dalším intrem. Šeptavý vysoký hororový hlas nápadně připomíná podobné nahrávky KING DIAMONDA. Myslím, že jeho vliv na členy HEXENBRETT je opravdu velký. V konceptu celé desky výborná věc. Dál se vydáváme přes sedm bran pekelných neboli v italštině zpívanou skladbu „Attraverso sette porte all'inferno“, která začíná děsivým ječákem, aby přes houpavé melodie přešla do totálního osmdesátkového módu. Uctívání BATHORY! V závěru přidávají Němci ještě v rodném jazyce odchroptěnou „Blutige Seide“, kde se vokál místy mění v jakýsi vypravěčský monolog a pak závěrečný francouzský polibek smrti „Le Requiem Des Vampires“. HEXENBRETT nikam nespěchají, pořád střední tempo, které ještě podtrhne nejdelší kytarové sólo na celé desce s cílem dovést nás do finále tohoto opusu. A tady to HEXENBRETT prostě z vteřiny na vteřinu utnou. Šmitec.
Tohle je prostě návrat do dob, kdy metal ťal v pravých podobách a kdo neměl logo BATHORY na džísce, byl outsiderem. Zvuk celé nahrávky je dobově špinavý, vokál zastřený, ale produkce přesto výborně čitelná. HEXENBRETT umí kombinovat hitové melodie a zapamatovatelné riffy s častými změnami temp. Když si k tomu připočtete texty v několika jazycích, máte před sebou album, které je i v dnešní době do jisté míry originální nebo se o to alespoň úspěšně snaží. Němci si berou to nejlepší od svých vzorů, přidávají vlastní vizi a daří se jim to úspěšně prodat.
Novinka od HEXENBRETT si mě omotala kolem prstu. Už první EP „Erste Beschwörung“ mě dost bavilo a nutno říct, že deska „Zweite Beschwörung: Ein Kind zu töten“ je ještě o kousek dál. Kapela skvěle kombinuje starý black metal s čistým heavy metalem a dokáže jednotlivým skladbám vytvořit parádní ponurou atmosféru. Díky originálnímu pojetí mohu s klidným svědomím říct, že HEXENBRETT jsou německou odpovědí na našince MASTER´S HAMMER nebo MALOKARPATAN či dánské DENIAL OF GOD. Zkrátka, fandové výše uvedených žánrů si v tvorbě HEXENBRETT bezpochyby najdou to svoje. Velmi povedená nahrávka!
Seznam skladeb:
- Ein Kind zu töten I
- Lass schlafende Leichen ruhen
- Spalovač mrtvol
- La tumba de los muertos vivientes
- The Spider Song
- Ein Kind zu töten II
- Attraverso sette porte all'inferno
- Blutige Seide
- Le requiem des vampires
Čas: 37:19
Sestava:
- utajená
