Moje první setkání s INFERNÄL MÄJESTY se uskutečnilo na papíře. (úsměv) Tuším, že v roce 1989. Tehdy pořádali ROOT soutěž mezi členy fan klubu a jedna ze soutěžních otázek zněla: Z jaké země jsou INFERNÄL MÄJESTY? Dnes pro každého neználka otázka deseti vteřin na netu, tehdy jsme věděli prd… Kanadská parta na konci devadesátých let nepatřila mezi omílané pojmy, poslouchali jsme asi deset thrashových kapel ze světa a tahle mezi nimi nebyla. Až se zpožděním kdosi přinesl nahrané album „None Shall Defy“ z roku 1987 a to nám ve srovnání s KREATOR nebo SLAYER znělo poněkud krotce… Nicméně kapele se jistého věhlasu dostalo, sem tam dodnes kdosi uvádí právě prvotinu torontské party jako inspirační zdroj, a nejsou to jen thrasheři, ale i death či black party, protože ono to u Kanaďanů se stylovým zaměřením nebylo tak jednoduché, a není to tak jednoduché ani dnes.
Novinka zní ve srovnání s debutem samozřejmě o poznání moderněji, na druhou stranu ale INFERNÄL MÄJESTY zůstali věrni nejednoznačnému žánrovému směřování. Jasně, z valné většiny se jedná o thrash metal techničtějšího ražení vedený většinou ve středních tempech, ale relativně často se hraje jakýsi hybrid groove, deathu a thrashe. Je to třeba případ druhé „In God You Trust“, která mi ve finále moc nevoní, protože se točí v kruhu a nepřináší nic překvapivého, nebo třeba chytlavého. Mnohem lépe se poslouchá hned následující „Signs of Evil“, která začíná střídáním kytarového kvílení a bicí kanonády (bicí se vždy na chvíli odmlčí), aby se rozjela svižná rotyka s kvílivými kytarami v duchu toho nejklasičtějšího thrash metalu osmdesátých let. Tady kromě mě nejspíš zajásají všichni ctitelé starých pořádků a nebude jim vadit ani občasné zvolnění a potykání si s heavy metalem. S tím si ale rozhodně nezadává vokalista Chris Bailey, jeden ze tří zakládajících členů v aktuální sestavě (dalšími dvěma jsou kytaristé), který se drží zastřeného hlasu, který těžko k někomu z thrashových velikánů přirovnat – nejde o štěkání, nejde o řev, nejde o křik… Vokál docela často posunuje kapelu do špinavějších zákoutí thrash/death metalu, a když se přidají i ostatní, vznikne „Another Day in Hell“, skladba plná satana a síry, která jako kdyby vypadla z dob, kdy se kapela dávala dohromady a nikdo tehdy neřešil, jestli ty kytary nejsou až moc melodické a jestli je na místě hrát pomalu… Je, do zběsilých temp se INFERNÄL MÄJESTY nepouští ani v úvodu „Kingdom of Heaven“, přesto budují zajímavou atmosféru postavenou na kytarových hrátkách. S titulní „No God“ se vrací živější muzika, kterou už oddaní fanoušci kapely mají najetou, protože, stejně jako „Another Day In Hell“ a „House Of War“ byla zveřejněna s předstihem. A u „No God“ to bylo dobré řešení, protože právě tahle skladba asi nejlépe navnadí, patří k těm rychlým a zároveň chytlavým, je plná kytarových kudrlinek i basových linek, jen jí možná trochu škodí přepálená stopáž, což je ale případ i dalších skladeb, které trvají přes šest minut…
Po dvouminutovém předělu, kde je ke slyšení i mluvící žena, už deska tak trochu ztrácí švih, „Nation of Assassins“ ani „House Of War“ nepřináší nic nového, až s předposledním štychem „Systematical Extermination“ se blýská na lepší časy, ale nejsou to časy ryze thrashové, ale spíše progresivní. Šest a půl minuty si pánové pohrávají, střídají tempa i nálady, které, když to zobecním, nejsou na albu nikterak zlé (myšleny ty nálady a jako že by naháněly strach… nenahání). Ono ani čtvrté plnohodnotné dílo kanadských veteránů není zlé, poslouchá se vesměs příjemně, jak se říká samo, na druhou stranu asi v dnešní době příliš vzruchu na scéně nezpůsobí. Pamětníci si s nostalgií poslechnou, jak jejich někdejší oblíbenci znějí dnes, mladší ročníky usoudí, že je to muzika pro jejich otce a nebudou ztrácet čas deskou trvající hodinu, na níž se dost často hraje pomaleji, než velí dnešní zrychlená doba. A ruku na srdce, ani já nejsem úplně odvařený. Ale z té nostalgie jsem si CD párkrát poslechl a došel k závěru, že je to poctivá porce metalu. Což není málo, ale ani dost.
Seznam skladeb:
- Enter the World of the Undead
- In God You Trust
- Signs of Evil
- Another Day In Hell
- Kingdom of Heaven
- No God
- False Flag
- Nation of Assassins
- House Of War
- Systematical Extermination
- Extinction Level Event
Čas: 61 min.
Sestava:
- Daniel Nargang - bass
- Kiel Wilson - drums
- Steve Terror - guitars
- Kenny Hallman - guitars
- Chris Bailey - vocals
https://www.facebook.com/infernalmajestyofficial
https://infernalmajesty.bandcamp.com/
