RISPOSTA - nové album "Vstříc zániku člověka" vyjde u PHR Records

Risposta, kapela tajemnější než hrad v Karpatech, se během své existence stala respektovanou stálicí na punkové scéně – zejména mezi těmi, kdo tíhnou k temnější, syrovější a údernější podobě tohoto nespoutaného žánru. Řízná parta z vesnice jižně od Brna rozhodně nesází na tiskové zprávy, webové stránky ani další "nezbytnosti", na kterých si jiní zakládají. Aktuální sestavu kapely odhalíte možná jen tehdy, když narazíte na její koncert – a i tak musíte mít přehled o tom, kdo v Rispostě působil dřív. Anonymita až na kost, dalo by se říct. Přesto se tahle crustová kapela z Přístonic, vesnice s výhledem na Pálavu, letos dožívá úctyhodných dvaceti let. Pozvání na oslavu nese možná až cynicky přesný název: Vstříc zániku člověka. A věřte, že tahle nová nahrávka žádného fanouška extrémního punku nezklame.

Další ráno na dojezdu, co jsi nedostihl.
Tupě čumíš do zrcadla na tupej ksicht.
Kde se vzal ten tvůj nářek a smích?
Někde vzadu stojí, čeká sám ve dveřích.

O tom, že Risposta vydala novou nahrávku, se nejspíš dozvíte jen skrze punkový králičí telegraf, z recenze na žánrovém webu nebo z některého z fanzinů, které dnes už spíš mizí, než přibývají. Desky si kapela vydává sama, případně ve spolupráci s nadšenými DIY labely, které mají srdíčko pro punk na správném místě. A i tak často platí, že pár měsíců po vydání již vinyl není mání. V lepším případě se deska dočká dolisu, v tom horším pak její cena na „černém trhu“ stoupá astronomicky vzhůru. Přesto tahle jihomoravská prasopalová brigáda zůstává věrná svému crustpunkovému výrazu, který nešetří ani metalickými výlety. Na rozdíl od mnoha jiných kapel podobného ražení ale Risposta nestagnuje – s každou deskou slyšíte jasný posun. A to je cesta, před kterou nezbývá než smeknout. Přímočarý, punkově hrdelní vokál a texty bez špetky naděje pak v kombinaci s nekompromisním instrumentálním nasazením zasazují poslední hřebík do rakve světa, který dávno ztratil směr. Pokud byl podle filmového životopisného dramatu z roku 1990 Karel Čapek Člověkem proti zkáze, pak Risposta o pětatřicet let později definitivně rezignuje – a na svém aktuálním albu veškerou víru v člověka pohřbívá pod hutnými riffy, drtivou rytmikou a crustpunkovým bahnem.

Čas, co ti mizí před očima, mrknutím nejde zastavit.
Smíření nepřichází, není koho popravit -
na řadě jsi ty.
To pak vždycky ucítím ten nasládlý zápach záště
a vím, že nastal čas změny.

Album bylo – jak už je u Risposty zvykem - nahráno v oblíbeném studiu Hellsound u Honzy Kapáka, a to hned na začátku letošního roku. Kromě známých tváří Míry a Vápna, kteří jsou pro kapelu naprosto charakterističtí, je ve složení i čerstvá krev - kytarista David a baskytarista Tom, punkový harcovník, kterého fanoušci dobře znají z brněnských See You In Hell. Šedá eminence tuzemského crustu tak díky aktuální sestavě nabrala pořádný vítr do plachet – a ta energie je z nové nahrávky setsakra znát. Jejich zmetalizovaný crust s agresivně uřvaným, ale přitom srozumitelným punkovým vokálem dnes na domácí scéně hledá konkurenci jen těžko. Sama kapela se v jednom rozhovoru nechala slyšet, že: „Není to o tom, jestli umíš nebo neumíš dobře hrát, a ani tak o tom, co konkrétně hraješ. Je to o tom, co se snažíš říct a jaký pocit do toho vložíš,“ a nové album jasně ukazuje, že Risposta se do toho umí vložit perfektně. Aktuální nahrávka vychází tentokráte na Papagájův hlasatel records na tradičním černém vinylu ukrytém ve vymazleném gatefoldu. Pokud máte chuť vyrazit na cestu dystopické pravdy Vstříc zániku člověka, můžeme dodat jen jediné - bude to stát za to!

https://papagajuvhlasatelrecords.bandcamp.com/album/vst-c-z-niku-lov-ka