Ryze dívčí metalová kapela už tady v minulosti byla nejednou, vzpomínám třeba na německé trio SACRALIS, které v roce 1999 tourovalo po českých, moravských a slovenských městech po boku KRABATHOR. Aktuálně je v ranku all female metal band nejvýraznější kapelou brazilská NERVOSA holdující thrash metalu, brzy by se ale mohlo začít stejně hlasitě mluvit o nizozemském kvartetu SISTERS OF SUFFOCATION, jež se vrhlo na death metal. Název kapely vypadá trochu podezřele, nařčení z kalkulu se S.O.S. jen tak nevyhnou, ale nakonec stejně rozhodne muzika a výdrž. Nemálo dvacetiletých slečen si myslí, že metalový svět je tím nejlepším, po pěti letech ale zjistí, že to až takové terno není. Možná o nějaký ten rok starší baskytaristka ví, do čeho jde, zbylé trio má něco mezi 20 a 21 roky a to je zatraceně málo. Málo i na to, aby po roce činnosti přišlo s dech beroucím materiálem.
Nicméně děvčata na to šla celkem rozumně, nahrála demo, poté pětiskladbové EP „Brutal Queen“, které si vydala vlastními silami, začala koncertovat, a čekala, co se bude dít dál. A ozvali se z Hammerheart Records s nabídkou reedice EP a nástinem dlouhodobé spolupráce. Skoro pohádkový příběh čtyř princezen, které si s romantikou rozhodně netykají, jejich královna je brutální a má blíž k jinému filmovému žánru.
Zjednodušeně by se dalo říci, že S.O.S. valí tradiční smrtící kov s občasnými dotyky kovu černého. Titulní skladba se převaluje ve středních tempech, nechybí melodické pasáže, Els předpisově deathmetalově hučí, ale přidává i trochu skřehotu. Na ploše tří minut a dvaceti vteřin toho holky vymyslely celkem dost, včetně chytlavého refrénu a nějakých těch vyhrávek. Hororový úvod „Tales Of A Martyr“ signalizuje, že by se mohlo hrát jinak, a ono svým způsobem i jo, kytara místy blackově bzučí, opět ale nechybí nějaká ta melodie a dá se říci, že muzika nenudí, jen jí chybí nějaký vyšší tlak, vyšší obrátky. Každopádně závěr skladby, postavený na baskytaře, dává na srozuměnou, že S.O.S. nechtějí znít tuctově. Doom/heavy úvod „Fuck It“ budiž dalším důkazem, stejně jako snaha zpěvačky neustále s hlasem pracovat. „Fuck It“ je skladba lehce hymnického ražení, místy možná připomene ARCH ENEMY, k nimž ostatně kapelu vydavatel přirovnává, stejně tak ale k DECAPITATED nebo VADER. A čím déle nahrávku poslouchám, musím s oněmi vodítky víceméně souhlasit, kytaristka Simone se snaží o neotřelé vyhrávky a třeba sólo v „Fuck It“ rozhodně nezní mdle. Hodně velký prostor dostala v mixu baskytara, která je jednak prakticky pořád perfektně slyšet, navíc Puck hraje zajímavě, nejde o bohapusté kopírování pestře vymyšlených bicích. „Skinless Flesh“ je nejrychlejší jízda plná kvílivé kytary a Elsina řevu, závěr pak „Host Of A Dead Fetus“, která mi přijde nejméně nápaditá, ale o nudu určitě nejde, hudebnice se snaží, aby se pořád něco dělo a celkem se jim daří mou pozornost udržet.
Na druhou stranu podobně znějící muziky je na světě spousta, S.O.S. mají samozřejmě velkou výhodu v blonďatých loknách zpěvačky a holčičích kukučích. Ke cti jim budiž, že na promo fotkách se nesnaží upoutat nějakými vyzývavými pózami nebo výstřihy, ale působí civilně, podobně rozumně pak mluví nejen o muzice, ale i své roli na scéně a cestách, kterými by rády kráčely. V tomto směru sympatické vystupování, nakročeno mají hned na začátku slušně, ale jestli dokáží potenciál zúročit podobně jako brazilské divoženky, ukáže čas. Zatím mírný nadprůměr.
P.S. A rozhodně se nedá mluvit o kopírce SUFFOCATION, jejich sestry jsou hudebně úplně jinde...
Seznam skladeb:
- Brutal Queen
- Tales Of A Martyr
- Fuck It
- Skinless Flesh
- Host Of A Dead Fetus
Čas: 19:11
Sestava:
- Els Prins - vocals
- Simone van Straten - guitar
- Amber de Buijzer - drums
- Puck Wildschut - bass
www.facebook.com/sistersofsuffocation
