Švédským nestorům GRAVE už musí být Ostrava alespoň trochu povědomým pojmem. Během pěti let navštívili tohle město už potřetí, shodou okolností vždy na podzim. Jelikož jsem loňské vystoupení legendárních hrobníků v Barráku z důvodu pracovní vytíženosti propásl, a americké baraby MALEVOLENT CREATION už taky nějakou dobu neviděl, nebylo nad čím váhat, a úterní večer měl už dlouho zaškrtnutý v kalendáři. Obě grupy navíc vydaly letos slušné řadovky, takže natěšenost byla o to větší.
Od začátku bylo jasné, že Barrák nebude tak natřískaný, jak na den přesně před měsícem u PARADISE LOST. Což z pohledu návštěvníka je samozřejmě pozitivní faktor, a snad byla spokojenost i u pořádajících Obscure, lidí zas tak málo nebylo. Když připočtu opětovný nekuřácký formát akce a rychlou obsluhu na baru, tak vychází zázemí takřka ideální a pohoda tudíž maximální. Samotný hudební program death metalového večírku bez nějakých serepetiček odpálil tuzemský support DYSANGELIUM, který měl tu čest otvírat tuzemské štace turné „Death Raid Over Europe“. Kapelu asi každý posluchač tuzemského podsvětí zná, takže ví, co od pardubického kvintetu očekávat. Ortodoxně pojatý death metal, nebojící se mocně čerpat z thrashového riffingu ani občasného přesahu do černě kovového hájemství. Kdo má skupinu rád z alb, musí být spokojený i naživo, komu tvorba DYSANGELIUM moc nesedí, po koncertě asi názor nezmění. Přestože mám na domácí death metalové scéně jiné favority, kapela je mi sympatická svým očividným nadšením, zápalem pro věc, a tak i když mě muzika DYSANGELIUM dodnes nechytla za srdeční chlopeň, přeji klukům jen to nejlepší a neutuchající radost z hraní.
Následující MALEVOLENT CREATION už byla úplně jiná liga, a jak prohlásil kamarád po skončení jejich setu, rozdíl mezi předchozí bandou a americkou partou byl propastný. Bez nějaké přehnané urputnosti, s pohodou a přehledem ostřílených harcovníků rozjeli válec, před kterým nebylo úniku, a konečně se dal do pohybu i kotel. Strhující proud energie prýštil z muziky, jež skupina už skoro tři desítky let spolehlivě produkuje a doufám ještě dlouho produkovat bude. Klasickému modelu tradiční školy floridského death metalu jsou MALEVOLENT CREATION věrni až za hrob, ovládají ho mistrně, jsou snadno identifikovatelní a nezbývá než smeknout, jak ve svých letech dovedou rozpoutat takovou smršť. Vždy jsem měl od této legendy nejraději první dvě alba, a k mé radosti se právě z nich hojně citovalo. Pochopitelně se dostalo i na skladby mladšího data a samozřejmě bylo potřeba připomenout letošní „Dead Man's Path“. Vystoupení floridské pětice uběhlo jak voda a potvrdilo, že MALEVOLENT CREATION ještě zdaleka do důchodu nepatří, a je s nimi stále potřeba počítat.
Ola Lindgren už má období mutování také nějaký ten pátek za sebou, ale na první pohled vypadá, že se ho neúprosný čas nějak výrazněji nedotýká. Na rozdíl od svých zámořských tour kolegů zůstal ve svých GRAVE jako jediný ze zakladatelů, ale že je současná sestava dostatečně silná, potvrzuje i aktuální řadovka „Out of Respect for the Dead“. Z ní podle očekávání pár skladeb zaznělo, ale co si budeme nalhávat, každý stejně čekal na ty největší fláky z dlouhé historie kapely. Nevím jak vy, ale lepší otvírák než „You'll Never See...“ si snad ani nedokážu představit, a opět a s radostí jsem si nechal do uší tlačit pochmurné vize hrobařských mistrů. Osobně mám ze staré švédské death metalové školy právě GRAVE nejraději a ani se nechce věřit, že od vydání nepřekonatelného debutu „Into the Grave“ uběhlo už skoro čtvrtstoletí. Také na GRAVE bylo vidět, že i po tolika letech je to pořád baví, a dobře ví, co na fanoušky zabírá. Tudíž dle očekávání nesměly chybět vybrané chuťovky jako „Morbid Way to Die“, „In Love“, „Into the Grave“, hrálo se kromě nových věcí i ze „Soulless“ a jak byl vychytaný začátek, tak byl lahůdkový i konec – po „...and Here I Die..“ je všem jasné, že tohle je definitivní The End. Tak jako u MALEVOLENT CREATION, i u GRAVE hrací čas utekl jak voda v řece Styx a nezbýval než návrat do reality, z níž jsme díky oběma kapelám na chvíli unikli.
Na akci jsem šel s tím, že vystupující bandy už jsem několikrát viděl a tudíž neměl přehnaná očekávání, ve výsledku jsem ale odcházel spokojen více, než jsem čekal. Nezbývá než opět poděkovat Obscure, Barráku a všem, co se na akci podíleli, a už teď se těším na další plánované koncerty. A co jsem tak koukal, je opravdu na co se těšit a vypadá to, že v této ostravské baště (nejen) tvrdé muziky strávíme ještě nejeden hezký večer..
Od začátku bylo jasné, že Barrák nebude tak natřískaný, jak na den přesně před měsícem u PARADISE LOST. Což z pohledu návštěvníka je samozřejmě pozitivní faktor, a snad byla spokojenost i u pořádajících Obscure, lidí zas tak málo nebylo. Když připočtu opětovný nekuřácký formát akce a rychlou obsluhu na baru, tak vychází zázemí takřka ideální a pohoda tudíž maximální. Samotný hudební program death metalového večírku bez nějakých serepetiček odpálil tuzemský support DYSANGELIUM, který měl tu čest otvírat tuzemské štace turné „Death Raid Over Europe“. Kapelu asi každý posluchač tuzemského podsvětí zná, takže ví, co od pardubického kvintetu očekávat. Ortodoxně pojatý death metal, nebojící se mocně čerpat z thrashového riffingu ani občasného přesahu do černě kovového hájemství. Kdo má skupinu rád z alb, musí být spokojený i naživo, komu tvorba DYSANGELIUM moc nesedí, po koncertě asi názor nezmění. Přestože mám na domácí death metalové scéně jiné favority, kapela je mi sympatická svým očividným nadšením, zápalem pro věc, a tak i když mě muzika DYSANGELIUM dodnes nechytla za srdeční chlopeň, přeji klukům jen to nejlepší a neutuchající radost z hraní.
Následující MALEVOLENT CREATION už byla úplně jiná liga, a jak prohlásil kamarád po skončení jejich setu, rozdíl mezi předchozí bandou a americkou partou byl propastný. Bez nějaké přehnané urputnosti, s pohodou a přehledem ostřílených harcovníků rozjeli válec, před kterým nebylo úniku, a konečně se dal do pohybu i kotel. Strhující proud energie prýštil z muziky, jež skupina už skoro tři desítky let spolehlivě produkuje a doufám ještě dlouho produkovat bude. Klasickému modelu tradiční školy floridského death metalu jsou MALEVOLENT CREATION věrni až za hrob, ovládají ho mistrně, jsou snadno identifikovatelní a nezbývá než smeknout, jak ve svých letech dovedou rozpoutat takovou smršť. Vždy jsem měl od této legendy nejraději první dvě alba, a k mé radosti se právě z nich hojně citovalo. Pochopitelně se dostalo i na skladby mladšího data a samozřejmě bylo potřeba připomenout letošní „Dead Man's Path“. Vystoupení floridské pětice uběhlo jak voda a potvrdilo, že MALEVOLENT CREATION ještě zdaleka do důchodu nepatří, a je s nimi stále potřeba počítat.
Ola Lindgren už má období mutování také nějaký ten pátek za sebou, ale na první pohled vypadá, že se ho neúprosný čas nějak výrazněji nedotýká. Na rozdíl od svých zámořských tour kolegů zůstal ve svých GRAVE jako jediný ze zakladatelů, ale že je současná sestava dostatečně silná, potvrzuje i aktuální řadovka „Out of Respect for the Dead“. Z ní podle očekávání pár skladeb zaznělo, ale co si budeme nalhávat, každý stejně čekal na ty největší fláky z dlouhé historie kapely. Nevím jak vy, ale lepší otvírák než „You'll Never See...“ si snad ani nedokážu představit, a opět a s radostí jsem si nechal do uší tlačit pochmurné vize hrobařských mistrů. Osobně mám ze staré švédské death metalové školy právě GRAVE nejraději a ani se nechce věřit, že od vydání nepřekonatelného debutu „Into the Grave“ uběhlo už skoro čtvrtstoletí. Také na GRAVE bylo vidět, že i po tolika letech je to pořád baví, a dobře ví, co na fanoušky zabírá. Tudíž dle očekávání nesměly chybět vybrané chuťovky jako „Morbid Way to Die“, „In Love“, „Into the Grave“, hrálo se kromě nových věcí i ze „Soulless“ a jak byl vychytaný začátek, tak byl lahůdkový i konec – po „...and Here I Die..“ je všem jasné, že tohle je definitivní The End. Tak jako u MALEVOLENT CREATION, i u GRAVE hrací čas utekl jak voda v řece Styx a nezbýval než návrat do reality, z níž jsme díky oběma kapelám na chvíli unikli.
Na akci jsem šel s tím, že vystupující bandy už jsem několikrát viděl a tudíž neměl přehnaná očekávání, ve výsledku jsem ale odcházel spokojen více, než jsem čekal. Nezbývá než opět poděkovat Obscure, Barráku a všem, co se na akci podíleli, a už teď se těším na další plánované koncerty. A co jsem tak koukal, je opravdu na co se těšit a vypadá to, že v této ostravské baště (nejen) tvrdé muziky strávíme ještě nejeden hezký večer..
