Asmodeus

CD 2015, Venus Flag Records / post hardcore / Česko

Západočeský pozdrav v podobě jednoho CD dvou spřízněných kapel dorazil do naší poštovní schránky, která je přeplněná deskami došlými na recenzi. Jenže tohle album se v té záplavě vyjímalo. Oku lahodící titulní obraz od neznámého grafika, jehož jméno ve vnitřně skromně pojatém čtyřpanelovém digipacku chybí, dokáže upoutat pozornost snadno.

Studiově zkušenější parta LE BAIN DE MAID se zde spřáhla s debutujícími HADEM PRO MÉHO MUNGA, s nimiž nahrála split album, které vyšlo pouze na CD. To jistě hned zadá k úvahám, proč kapely z hardcoreového podzemí nemají vinyl. Nemají a koho to výrazně trápí, ať jim ho vydá. Nemusí být vše na LP.

Jako první se představují „Hadi“. Ti do společného banku vložili čtyři skladby ryze instrumentálního charakteru. Kdo by ale čekal sáhodlouze pojaté kompozice a lomozy o nekonečném jednotvárném rifování, hluboce by se pletl. Ač se hudebně toto trio pohybuje v mantinelech podzemního post hardcore, jejich hudba se jeví až nečekaně hravá a spíš než melancholicky a zadumaně působí skočným dojmem. Závěrečná pasáž v poslední věci „Sedmička“ musí koncertně fungovat na výbornou. „Hadí“ hudba slušně pracuje s načrtnutými tématy, rozehrává zajímavé party, kde všechny nástroje mají rovnoměrně rozdělené role a jsou slyšet, hlavně ta basa, že jo, víme své... Lehčí individuální problém může nastat s celkovým soundem, který si umím představit o trochu špinavější, než takhle vyhlazenou a čisťounkou stěnu, kterou se ve studiu EX-AVIK podařilo kapele vtisknout. Nicméně, jako představení se jeví tyto čtyři skladby reprezentativně. Každá z nich má co nabídnout a nemusí to být jen o post HC vlivech. HADEM PRO MÉHO MUNGA pracují s větší škálou nápadů. Úvod „Sedmičky“ v jiné zvukové podobě si dokážu představit na „Svartir Sandar“ od SÓLSTAFIR. Představení se světu se klukům povedlo na dobré úrovni. Skladby mají slušný „drajv“, drží pohromadě a dokáží být zábavné. Otázka je, jak by dokázali být zábavní na samostatné, velké desce, ale to je téma, které teď není na pořadu dne.

LE BAIN DE MAID nechrlí nahrávky jak na běžícím pásu. Zde předkládané dvě nové skladby jsou první vydanou věcí od roku 2012, kdy vyšla kapele první samostatná velká deska „Mlčím, zapomínám“. Ta tenkrát končila skladbou, když nepočítám bonus track, jejíž název byl „19“. Takže by logicky měla na „19“ navazovat „20“, a světe div se, je to tak. Pojmenovávání songů se tedy nemění a podobně je to i s hudbou. Zůstává se u výrazů, které už byly několikrát definovány, ale když se hrají dobře, není proti nim co namítat. LE BAIN DE MAID svůj pohled vycházející z post hardcoru s vlivem ema ovládají se vším, co k tomuto stylu patří, i v tom horším, kdy se vokálně topí ve slabším průměru a hlavně mluvené slovo tahá za uši. Pevně na nohou ale stojí po kompoziční stránce, kde jsou LE BAIN DE MAID barvitější, dokáží na sebe vrstvit minimálně dobré nápady a nebojí se stejně jako v minulosti pohrát si s různými náladami. Platí to hlavně v „21“, kde vystřídají větší množství motivů, kdy k závěru tlak nástrojů a intenzivního zpěvákova řevu vystřídá pomalejší, atmosférická pasáž, která má ke svému konci tendenci posluchače ukolébat. Kdo si  LE BAIN DE MAID oblíbil v minulosti, nemůže být z těchto dvou skladeb zklamán. Což platí pro celé skromně působící split CD sympaticky znějících kapel, jejichž snažení zatím úplné žánrové špičky nedosahuje, ale s klidem lze tvrdit, že se vcelku vydařilo.

Seznam skladeb:

  • HADEM PRO MÉHO MUNGA
  1. Venuše
  2. Píseň ptáků bez hlasu
  3. Balada o znásilněném koni
  4. Sedmička
  • LE BAIN DE MAID
  1. 20
  2. 21

Čas: 29:44

http://bandzone.cz/hadempromehomunga

http://bandzone.cz/lebaindemaid


Zveřejněno: 18. 05. 2015
Přečteno:
2813 x
Hodnocení autora:
6 / 10

Autor: Coornelus | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář