V březnu se se zajímavými koncerty protrhl vak, a tak jsem v jeho prvních deseti dnech navštívil hned tři z nich. Tím dosud posledním je vystoupení tria zahraničních kapel zaměřených zejména na death metal: CHRIST AGONY z Polska, maltských BEHEADED a technických Italů HOUR OF PENANCE.
První dvě jmenované kapely spolu absolvovaly před zastávkou v pražské Modré Vopici několik show, čtveřice ze státu lahodných těstovinových pokrmů se ale připojila až na úterní koncert. Postarali se o to pořadatelé z Neonarcis (L'inphantile Collective), kteří mají na brzkou budoucnost připraveny další pecky (švédské deathaře NOMINON v dubnu nebo finské zlo GEHENNA v květnu).
Vysočanský klub byl od počátku velmi solidně zaplněný a nic nebránilo tomu, aby CHRIST AGONY začali na čas (dokonce o pět minut dříve). Banda z Olsztyna sice funguje už od roku 1990 (v letech 2005-07 bůhví proč pod jménem UNION), stále je však spíše ve stínu slavnějších kolegů BEHEMOTH, HATE či VADER. Osobně jsem od trojice slyšel pouze sedm let staré album „Condemnation“ a nevím, jak zní starší počiny (kterých CHRIST AGONY vydali požehnaně), ale ničím mě jejich hudba extra nezaujala, takový průměr. Podobně na tom bylo také pražské vystoupení. Hudba CA je možná až příliš obyčejná, vyjma několika fajn riffů mě nic extra nezaujalo. Neškodilo by občas osvěžit skladby nějakou rychlejší pasáží, většinou se Poláci pohybují ve středním tempu. Úplně mi nesedí ani Cezarův vokál, zabarvením občas připomínající Johna Tardyho z OBITUARY. Nebylo to špatné, ale nic, co by mě zvláště odrovnalo, a to si dovolím tvrdit i o většině návštěvníků.
BEHEADED, to byla jiná liga. Před koncertem jsem doma zběžně sjel poslední album „Never to Dawn“ (2012) a už tehdy jsem věděl, že je na co se těšit. Až se stydím, že jsem tyto řezníky z Malty dosud neznal… Protože to, co předvedli naživo, byla jednoduše naprostá paráda. Technika jako kráva, časté stopky přecházející ve smršť zabíjejících riffů, vše zezadu popoháněl řezník Davide Billia alias BrutalDave a v čele stál charismatický a vtipkující „blíč“ Frank Calleja. Na tomto borci bylo znát, jak si vystoupení před několika desítkami maniaků užívá. Setlist byl postaven zejména na zmiňované poslední desce, BEHEADED si ale přichystali také jeden nový song, který se nebojím nazvat jedním z vrcholů celého setu. Slyšel jsem v něm trochu vliv IMMOLATION. Nezbývá, než se na pátou řadovku těchto zabijáků těšit, a pokud se na její podporu vrátí do České republiky, nebudu chybět. Bomba!
BrutalDave si dal chviličku pauzu, aby za dvoukopákovou bicí soupravu za chvíli znovu usedl a rozjel druhý set, tentokrát s italskými parťáky HOUR OF PENANCE. Čtveřici sleduji už pěknou dobu a první koncertní setkání nějakých pět let zpátky v pražském Black psu bylo více než výborné. Těšivost tedy byla obrovská, i když se přiznám, že nová deska „Regicide“ mě nezaujala tak, jako předchozích několik počinů. HOUR OF PENANCE připravili vyvážený playlist, a tak kromě několika skladeb z novinky zazněly pecky z „Paradogma“, „Sedition“ či „The Vile Conception“. Zejména právě titulní „Paradogma“ či „Decimate the Ancestry of the Only God“ potěšily. Přesto, nemohu si pomoci, ale BEHEADED byli prostě ještě o kus více smrtící. Italům nepomohl ani o něco horší zvuk, kytary určitě mohly dostat více prostoru (to ovšem nic nemění na tom, že zvuková úroveň celého večera jednoznačně OK, což potěšilo vzhledem k zatím spíše nepříjemným letošním zkušenostem). V celkovém součtu ale lze HoP jedině pochválit, určitě potvrdili svou roli přední italské metalové skupiny.
Radost po výborném koncertě ještě upevnila fotka s charismatickým basovým mágem Marcem Mastrobuonem. Tady se stereotypy o basákovi jakožto „nejzbytečnějším členovi kapely“ (smích) určitě nehodí, tenhle maniak se s tím vůbec nepáral a body má i za to, že takovou technickou smršť uhrál prsty.
Díky kapelám a pořadatelům za výborný zážitek, návštěvnost byla tentokrát více než slušná, atmosféra vynikající a občas se rozjel i solidní kotel. Akorát jsme se neměli před návštěvou Modré Vopice namlsat vynikající plzeňskou dvanáctkou v restaurantu Kobyla, protože pak nám pivo v klubu přišlo dost pekelné (smích).
Fotky: Ignor
První dvě jmenované kapely spolu absolvovaly před zastávkou v pražské Modré Vopici několik show, čtveřice ze státu lahodných těstovinových pokrmů se ale připojila až na úterní koncert. Postarali se o to pořadatelé z Neonarcis (L'inphantile Collective), kteří mají na brzkou budoucnost připraveny další pecky (švédské deathaře NOMINON v dubnu nebo finské zlo GEHENNA v květnu).
Vysočanský klub byl od počátku velmi solidně zaplněný a nic nebránilo tomu, aby CHRIST AGONY začali na čas (dokonce o pět minut dříve). Banda z Olsztyna sice funguje už od roku 1990 (v letech 2005-07 bůhví proč pod jménem UNION), stále je však spíše ve stínu slavnějších kolegů BEHEMOTH, HATE či VADER. Osobně jsem od trojice slyšel pouze sedm let staré album „Condemnation“ a nevím, jak zní starší počiny (kterých CHRIST AGONY vydali požehnaně), ale ničím mě jejich hudba extra nezaujala, takový průměr. Podobně na tom bylo také pražské vystoupení. Hudba CA je možná až příliš obyčejná, vyjma několika fajn riffů mě nic extra nezaujalo. Neškodilo by občas osvěžit skladby nějakou rychlejší pasáží, většinou se Poláci pohybují ve středním tempu. Úplně mi nesedí ani Cezarův vokál, zabarvením občas připomínající Johna Tardyho z OBITUARY. Nebylo to špatné, ale nic, co by mě zvláště odrovnalo, a to si dovolím tvrdit i o většině návštěvníků.
BEHEADED, to byla jiná liga. Před koncertem jsem doma zběžně sjel poslední album „Never to Dawn“ (2012) a už tehdy jsem věděl, že je na co se těšit. Až se stydím, že jsem tyto řezníky z Malty dosud neznal… Protože to, co předvedli naživo, byla jednoduše naprostá paráda. Technika jako kráva, časté stopky přecházející ve smršť zabíjejících riffů, vše zezadu popoháněl řezník Davide Billia alias BrutalDave a v čele stál charismatický a vtipkující „blíč“ Frank Calleja. Na tomto borci bylo znát, jak si vystoupení před několika desítkami maniaků užívá. Setlist byl postaven zejména na zmiňované poslední desce, BEHEADED si ale přichystali také jeden nový song, který se nebojím nazvat jedním z vrcholů celého setu. Slyšel jsem v něm trochu vliv IMMOLATION. Nezbývá, než se na pátou řadovku těchto zabijáků těšit, a pokud se na její podporu vrátí do České republiky, nebudu chybět. Bomba!
BrutalDave si dal chviličku pauzu, aby za dvoukopákovou bicí soupravu za chvíli znovu usedl a rozjel druhý set, tentokrát s italskými parťáky HOUR OF PENANCE. Čtveřici sleduji už pěknou dobu a první koncertní setkání nějakých pět let zpátky v pražském Black psu bylo více než výborné. Těšivost tedy byla obrovská, i když se přiznám, že nová deska „Regicide“ mě nezaujala tak, jako předchozích několik počinů. HOUR OF PENANCE připravili vyvážený playlist, a tak kromě několika skladeb z novinky zazněly pecky z „Paradogma“, „Sedition“ či „The Vile Conception“. Zejména právě titulní „Paradogma“ či „Decimate the Ancestry of the Only God“ potěšily. Přesto, nemohu si pomoci, ale BEHEADED byli prostě ještě o kus více smrtící. Italům nepomohl ani o něco horší zvuk, kytary určitě mohly dostat více prostoru (to ovšem nic nemění na tom, že zvuková úroveň celého večera jednoznačně OK, což potěšilo vzhledem k zatím spíše nepříjemným letošním zkušenostem). V celkovém součtu ale lze HoP jedině pochválit, určitě potvrdili svou roli přední italské metalové skupiny.
Radost po výborném koncertě ještě upevnila fotka s charismatickým basovým mágem Marcem Mastrobuonem. Tady se stereotypy o basákovi jakožto „nejzbytečnějším členovi kapely“ (smích) určitě nehodí, tenhle maniak se s tím vůbec nepáral a body má i za to, že takovou technickou smršť uhrál prsty.
Díky kapelám a pořadatelům za výborný zážitek, návštěvnost byla tentokrát více než slušná, atmosféra vynikající a občas se rozjel i solidní kotel. Akorát jsme se neměli před návštěvou Modré Vopice namlsat vynikající plzeňskou dvanáctkou v restaurantu Kobyla, protože pak nám pivo v klubu přišlo dost pekelné (smích).
Fotky: Ignor
