Názvu této holandské kapely odpovídá český ekvivalent – destituce, tedy stav materiálního nedostatku, bída, nouze. Tedy není divu, že tyto významy, související se špatnou sociální situací, vymezují orientaci čtveřice z Groningenu. Kapela DESTITUTION se žánrově řadí k thrash metalu se snahou o přiblížení se zvuku kapel z konce 80. let minulého století. Netají se obdivem k DESTRUCTION, HEATHEN nebo SODOM. Texty tématicky vyjadřují nespokojenost se sociálními nedostatky, kritizují záporné vlastnosti egoisticky orientované společnosti, obecně nesouhlasí s politikou západní civilizace. Takže teoreticky vzato, old school je dnes ceněn (i když už toho mám kolikrát plné zuby), výrazový obsah je také pro dnešek zajímavý, a protože má kapela za sebou dvě dema a toto je jejich debut, mohli bychom se mít na co těšit.
Kapela se dala dohromady v roce 2007, když tři členové zaniknuvší speed thrashové skupiny XI-VOID přibrali nového zpěváka a kytaristu v jedné osobě. Podle všeho se netrápí honbou za překotným vydáváním singlů nebo desek, koncertují si po klubech většinou v Holandsku, letos to bylo častěji, ale třeba v loňském roce odehráli jen dva koncerty, někdy zcela zadarmo, občas maximálně za šest euro. Svoje nahrávky si vydávají vlastním nákladem, zkrátka komerce a konformita šoubyznysu je jim asi cizí.
První pohled na digipack „Beware the Fury of the Patient Man“ je taky sympaticky thrashový. Na barevném obalu nechal Dan Capp, designér a ilustrátor, rozjet brutální, oheň chrlící a zkázu šířící buldozer, před nímž ve smrtelné hrůze prchají pracháči v kravatách, zoufale se snažící zachránit zbytky bohatství. Přiložený booklet pak obsahuje jako podtisk detaily z titulní malby v černošedém provedení doplněný texty.
DESTITUTION naložili na desku deset skladeb, z nichž je jedna instrumentální. S povzdechem ale musím konstatovat, že hudba příliš nesplňuje parametry thrashe, neřkuli, toho staroškolského. Prohlédl jsem si nějaká videa, abych viděl, jak to v kapele funguje, takže oba kytaristé Geert van der Laan a Emiel van der Ploeg, který zároveň zpívá, se doplňují v riffové práci a druhý jmenovaný vkládá sóla do meziher. Trochu násilně, poměrně hlasitě a hlavně často, na mě potom skladby nepůsobí vůbec hutně a homogenně. Prakticky žádný song se neobejde bez zpomalení tempa, časté jsou akusticky laděné vložky, ze všeho se stává díky opakování schématické klišé. Basista Robert Schutte hraje jen rytmicky a jeho projev postrádá tu sprostou dynamiku, bubeník Tristan Sievers, který navíc podporuje zpěv, má v tom neutaženém, rozbahněném projevu dost těžkou úlohu, ale jeho bicí nejsou špatné. Nedílná součást thrahsového výrazu je zpěv. Vzhledem k tématice textů mi ale nepřijde dostatečně naštvaný, hlubší poloha postrádá drsnosti, o naléhavosti ani nemluvě. Je to jen další součástka v průměrném působení hudby. Nemůžu si pomoct, ale já tu cítím strašně moc vlivů (FLOTSAM AND JETSAM, METALLICA, SACRED REICH), se kterými se kapela trápí a topí se v nich, nenachází vlastní tvář. Jedna z mála věcí, kterou bych chtěl ale pochválit, je zvuk, tedy na hony vzdálený špinavosti hudby, kterou kapela proklamuje jako cíl svého snažení, přesto zvuk čitelný, jak při hlasitém, tak i tišším poslechu.
No, slovo závěrem. Pokud to kapelu bude bavit a budou hrát dál a pokud najdou osobitější identitu, tak vzhledem k tomu, že to nejsou vůbec špatní instrumentalisté, mohli by mít budoucnost. Možná se tedy eventuálně dočkáme lepší desky, protože tahle se skutečně moc nepovedla.
Seznam skladeb:
Sestava:
Čas: 43:41
http://destitution.nl/
http://destitution.bandcamp.com/
https://www.facebook.com/destitutionthrash
Kapela se dala dohromady v roce 2007, když tři členové zaniknuvší speed thrashové skupiny XI-VOID přibrali nového zpěváka a kytaristu v jedné osobě. Podle všeho se netrápí honbou za překotným vydáváním singlů nebo desek, koncertují si po klubech většinou v Holandsku, letos to bylo častěji, ale třeba v loňském roce odehráli jen dva koncerty, někdy zcela zadarmo, občas maximálně za šest euro. Svoje nahrávky si vydávají vlastním nákladem, zkrátka komerce a konformita šoubyznysu je jim asi cizí.
První pohled na digipack „Beware the Fury of the Patient Man“ je taky sympaticky thrashový. Na barevném obalu nechal Dan Capp, designér a ilustrátor, rozjet brutální, oheň chrlící a zkázu šířící buldozer, před nímž ve smrtelné hrůze prchají pracháči v kravatách, zoufale se snažící zachránit zbytky bohatství. Přiložený booklet pak obsahuje jako podtisk detaily z titulní malby v černošedém provedení doplněný texty.
DESTITUTION naložili na desku deset skladeb, z nichž je jedna instrumentální. S povzdechem ale musím konstatovat, že hudba příliš nesplňuje parametry thrashe, neřkuli, toho staroškolského. Prohlédl jsem si nějaká videa, abych viděl, jak to v kapele funguje, takže oba kytaristé Geert van der Laan a Emiel van der Ploeg, který zároveň zpívá, se doplňují v riffové práci a druhý jmenovaný vkládá sóla do meziher. Trochu násilně, poměrně hlasitě a hlavně často, na mě potom skladby nepůsobí vůbec hutně a homogenně. Prakticky žádný song se neobejde bez zpomalení tempa, časté jsou akusticky laděné vložky, ze všeho se stává díky opakování schématické klišé. Basista Robert Schutte hraje jen rytmicky a jeho projev postrádá tu sprostou dynamiku, bubeník Tristan Sievers, který navíc podporuje zpěv, má v tom neutaženém, rozbahněném projevu dost těžkou úlohu, ale jeho bicí nejsou špatné. Nedílná součást thrahsového výrazu je zpěv. Vzhledem k tématice textů mi ale nepřijde dostatečně naštvaný, hlubší poloha postrádá drsnosti, o naléhavosti ani nemluvě. Je to jen další součástka v průměrném působení hudby. Nemůžu si pomoct, ale já tu cítím strašně moc vlivů (FLOTSAM AND JETSAM, METALLICA, SACRED REICH), se kterými se kapela trápí a topí se v nich, nenachází vlastní tvář. Jedna z mála věcí, kterou bych chtěl ale pochválit, je zvuk, tedy na hony vzdálený špinavosti hudby, kterou kapela proklamuje jako cíl svého snažení, přesto zvuk čitelný, jak při hlasitém, tak i tišším poslechu.
No, slovo závěrem. Pokud to kapelu bude bavit a budou hrát dál a pokud najdou osobitější identitu, tak vzhledem k tomu, že to nejsou vůbec špatní instrumentalisté, mohli by mít budoucnost. Možná se tedy eventuálně dočkáme lepší desky, protože tahle se skutečně moc nepovedla.
Seznam skladeb:
- Mr. Greedy
- Alcathrash
- Criticize
- Rhythm of Horses
- Western Civilization
- Vigilante
- Guilty Until Proven Innocent
- Affinity
- Screenplay
- Beware the Fury of the Patient Man
Sestava:
- Robert Schutte – basová kytara
- Tristan Sievers – bicí, zpěv
- Geert van der Laan – kytara
- Emiel van der Ploeg – kytara, zpěv
Čas: 43:41
http://destitution.nl/
http://destitution.bandcamp.com/
https://www.facebook.com/destitutionthrash
