Lámání kolem bylo ve středověku a raném novověku velmi užívaným způsobem popravy. Bylo používáno k potrestání zvlášt závažných zločinů. Exekuce spočívala v rozlámání kostí končetin i trupu a jejich vpletení do loukoťového kola. Paměti katů a odborná literatura dále uvádějí dva způsoby provedení. Není to veselé čtení, ale když jsem se o danou problematiku zajímal víc, zjistil jsem, že se dokonce v některých zemích používá dodnes. Hledal jsem dál a k tomu poslouchal nové album oregonských technicko brutálních death metalistů OMNIHILITY. Jejich zatím druhá řadová deska mi umocňovala čtený text natolik, že jsem ke konci knihy i CD najednou zjistil, že si přijdu jako nějaký odsouzenec a poprava najednou jakoby ožila v mém pokoji. Byl jsem také lámán, tentokrát ale řezajícími riffy, kaskádami bicích a šílenými výpověďmi zpěváka.
OMNIHILITY přistupují ke vplétání obětí do svého smrtícího soukolí spíše klasičtějším způsobem. Pečlivější posluchač může v jejich tvorbě zaslechnout inspiraci takovými kapelami jako jsou SUFFOCATION, DEFEATED SANITY, DISGORGE, ORIGIN, MISERY INDEX, DEEDS OF FLESH, DECREPITH BIRTH, chvílemi snad i BENEATH. To samozřejmě berte jen jako lehký náznak a připodobnění, jinak má tahle smečka svůj originální „ksicht“. Přistupují k technice v death metalu opatrně, po špičkách, ekvilibristiku nám dávkují pomalu, spíš pro zdůraznění jednotlivých motivů a nápadů, než jen tak z čirého exhibicionismu. Za hlavní devizu a pro mě velké plus považuji valivé spodky, čerpající ze základních pramenů brutality v death metalu. Nestává se mi tak, že bych se ztrácel a marně pro sebe hledal nějaké záchytné body.
O tom, že kapela má v sobě velký potenciál, by mohlo napovídat už jenom přestoupení do stáje Unique Leader Records. Tento label je ve výběru svých svěřenců velmi pečlivý a zatím se mi nestalo, že by mě nějaká jejich smečka vyloženě zklamala. V dnešní době přehršle vydávaného materiálu, kdy každý den přistává v mé e-mailové schránce okolo 50-90 žádostí o recenzi jenom ze škatulky smrtící kov a převážná většina je jen pouhým balastem, který nestojí za povšimnutí, jsou OMNIHILITY jako světlo na konci tunelu. Líbí se mi ta kombinace starých, ověřených postupů (zde hraných po svém a originálně) a lehký příklon k novým pořádkům. Američané jako by byli takovým příjemně drásajícím přechodníkem mezi klasikou a lehkou progresí. Z desky je cítit velké nadšení pro věc a obsahuje určitý kus krutosti, tolik u tohoto stylu žádané.
Na „Deathscapes of the Subconscious“ se povedla jedna pro mě zásadní věc. Tahle deska dovedla udržet moji pozornost po celou dobu přehrávání, postupně ve mně vzbudila další zvědavost, která se přetvořila v nekonečný maraton kývání hlavou do rytmu. Mám podobné chvilky rád. Utvrzují mě v tom, že nejsem jen rádoby „vševědoucí“, chladný pisálek, ale hlavně fanoušek, srdcař a milovník smrti v muzice. Album je pro mě živoucím organismem, neustále se měnícím, navozujícím mi jen samé příjemné pocity a předávající mi příběhy o energii, utrpení a nevyčerpatelné síle. Jak říká jeden můj kamarád: „Kope to? Kope! Tak je vše v pořádku.“ Ano, OMNIHILITY jsou jako splašený kůň s kopyty roztočenými do vrtule. Tohle CD z hlavy jen tak nevyženu. Na to můžete vzít jed. Technicko- brutální masakr, při kterém se musí probouzet i (ne)mrtví.
Seznam skladeb:
- Ancient Ruins Forlorn Part I
- Ancient Ruins Forlorn Part II
- Contemplating the Ineffable
- Deathscapes of the Subconscious
- Disseminate
- Devine Evisceration
- Lost Sands of Antiguity
- Molecular Resurrection
- The Unnamable
Čas: 43:04
Sestava:
- Dan Rabago – kytara
- John Kurzejeski – zpěv
- Steve Crum – bicí
- Isamu Sato – basa
http://omnihility.bandcamp.com/
https://www.facebook.com/omnihility
http://uniqueleader.com/
