Čas od času nám do redakce doputuje něco lehce exotického. Tím nemyslím CD z Afriky, ale něco, co se vymyká běžným poměrům. Nepočítám do toho pomatence Davida Voru a jeho VENUSIAN DEATH CELL, ale třeba Jamese Owena, amerického multiinstrumentalistu, který skoro 30 let udržuje při životě skupinu ENDLESS VOID, o které metalový svět netuší takřka nic (její existenci nearchivuje ani metalová encyklopedie). Předloni nám zaslal nahrávku nazvanou „Apparitions“, letos pak nový singl, jednu skladbu na vypáleném kompaktu. Těžko říci, co jej k tomu vedlo... (úsměv)
Obal asi neexistuje, informace veškeré žádné, takže těžko říci, jestli Jamesovi s nahrávkou někdo pomáhal, kde se nahrávalo a o čem je text... Podle všeho o hvězdách na lyžích. (smích)
Teď vážně, recenzovat jednu skladbu není žádný med, navíc když jde o tak obyčejnou záležitost. ENDLESS VOID dávají každým tónem najevo, že vycházejí z toho nejstaršího hard & heavy, možná zkříženého s blues rockem, určitě načichlého starými deskami BLACK SABBATH. Střední tempo, klasické zemité riffy, střídmé bicí, plačtivý zpěv... V druhé polovině song přece jen nabírá na zajímavosti, o níž se stará dlouhé kytarové sólo. Vcelku solidní zvuk dává vyniknout všem nástrojům, nelíbí se mi akorát zvuk činelů, které zní nějak podivně.
Celkově nejde o žádný zázrak, ale na druhou stranu ani průšvih, jedním slovem je to průměr. Průměr, který v dnešní době zaujme akorát fanatické příznivce hard rocku s lehkým heavy odérem.
Seznam skladeb:
Čas: 4:54
crazeartjames@yahoo.com
Obal asi neexistuje, informace veškeré žádné, takže těžko říci, jestli Jamesovi s nahrávkou někdo pomáhal, kde se nahrávalo a o čem je text... Podle všeho o hvězdách na lyžích. (smích)
Teď vážně, recenzovat jednu skladbu není žádný med, navíc když jde o tak obyčejnou záležitost. ENDLESS VOID dávají každým tónem najevo, že vycházejí z toho nejstaršího hard & heavy, možná zkříženého s blues rockem, určitě načichlého starými deskami BLACK SABBATH. Střední tempo, klasické zemité riffy, střídmé bicí, plačtivý zpěv... V druhé polovině song přece jen nabírá na zajímavosti, o níž se stará dlouhé kytarové sólo. Vcelku solidní zvuk dává vyniknout všem nástrojům, nelíbí se mi akorát zvuk činelů, které zní nějak podivně.
Celkově nejde o žádný zázrak, ale na druhou stranu ani průšvih, jedním slovem je to průměr. Průměr, který v dnešní době zaujme akorát fanatické příznivce hard rocku s lehkým heavy odérem.
Seznam skladeb:
- Stars In The Sky
Čas: 4:54
crazeartjames@yahoo.com
