DOWN AMONG THE DEAD MEN – Down Among the Dead Men

„Tak už je to zase tady, říkal jsem si. Opět jsem měl ten zlý sen. Chodím v něm nějakými chodbami a stále dokola a vždycky na mě z různých zákoutí vyskakují postavy s příšernými výrazy ve tvářích. Bývám pak po probuzení zmatený, kolikrát půl dne nevím, co je pravda a co fikce. Pamatuji si všechny ty rozšklebené obličeje plné děsu, strachu a utrpení. Proč zrovna já? Ptám se pořád dokola a čím dál častěji se bojím usínat. Mám jednoduše strach. Občas mi totiž přijde, že začínám ty šílené zážitky přenášet i do bílého dne. Nejhorší jsou ty oči. Je v nich něco děsivého."

Promiňte mi ten delší úvod, ale pro pochopení dnešního death metalového zážitku to bylo bezpodmínečně nutné. Berte to jako takovou malou výstrahu. Tentokrát je poslech opravdu jen na vlastní nebezpečí. Ne že by se jednalo o něco brutálního nebo snad dokonce morbidního. Naopak, další z projektů pana Roggy Johanssona je protkán velice „příjemnou“ směsí thrashe, crustu a death metal si většinou jen tak v povzdálí pobublává, ale já jsem opět chycen do jejich sítě a moje pocity jsou velmi podobné tomu „imaginárnímu“ pánovi, který nám poskytl pár řádků v úvodu. Já jsem ho potkal nedávno a vlastně náhodou. Podíval se na mě a já to ihned poznal. Bylo TO jednoduše zase tam. Oba jsme věděli, že nepatříme do tohoto světa, oba jsme totiž byli kdysi zrozeni pro death metal v jeho staré podobě.

Přitom, pokud byste obvinili Roggu Johanssona ze „samo-se-vykrádání“, budete mít samozřejmě také kus pravdy. Jenže já si nedovedu jednoduše pomoct. Tenhle vylouhovaný, v podstatě velice jednoduchý old school death metal mi dělá obzvlášť takhle po každém dalším pracovním dni velmi dobře na duši. Rogga tentokrát spojil svoje síly s Davem Ingramem (BENEDICTION, BOLT THROWER) a Dennisem Blombergem (PAGANIZER). A jak už to u podobných „hudebních“ přátelství bývá, máte dvě možnosti. Buď se jednotliví muzikanti neubrání tomu, že za každou cenu musí „prosadit“ svou, nebo se naopak až „příliš podřídí“ tomu z nich, kdo má největší ego. Tady se, zaplať Satan, nic podobného neděje. „Down Among the Dead Men“ je spíše deskou nahranou pro radost. Mám alespoň takový pocit. Nejedná se rozhodně o nic světoborného. Možná by se dokonce dalo říct, že je deska svým způsobem i „obyčejná“. Jenže mě i přesto baví. Přemýšlel jsem, čím to vlastně je a nakonec jsem dospěl k jednoduchému závěru. Někdy jednoduše potřebuje člověk „vysadit“. Pak mi přijde vždy troška toho kvalitního a ostrého „punku v death metalu“ k chuti.

Zvukově je nahrávka ošetřena velice dobře a pečlivě. Tady si dali pánové opravdu záležet. Co se týká obalu, tak tam jsem jedním slovem nadšen. Podobné záležitosti mi jsou velmi vlastní. Možná je to také tím, že postavy zde znázorněné se občas vyskytují i v mých snech (smích). Jednotlivé songy jsou krátké, úderné, nikdo se s ničím moc nepáře. Vždycky se do svých nástrojů jen všichni pořádně opřou a naloží nám pořádnou hromadu nespoutaných riffů, chraptícího vokálu a basy, která vám bude dunět v hlavě ještě druhý den. A pak jdou „od toho“. Přesně takovéto kapely mám moc rád při živých vystoupeních. Nevím, zda bude tato sestava někdy pořádat nějaký koncert, ale určitě bych se rád zúčastnil. Musí to být ten správný „nářez“. Nemohu se sice občas ubránit tomu, že jsem některé Roggovy riffy už někdy v jeho mnoha kapelách a projektech (PAGANIZER, REVOLTING, RIBSPREADER, THE GROTESQUE, MEGASCAVENGER a mnoha dalších) slyšel, ale mně jeho kytarový rukopis dělal a bude asi dělat vždycky dobře. Podobnosti (s Roggovými ostatními smečkami a nahrávkami) napomáhá ještě velmi podobná barva Davova hlasu.

Líbí se mi přístup, jakým tato kapela/projekt přistupuje k mému oblíbenému „zpuchřelému“ death metalu. Přijde mi, že se skládalo jako za „starých“ časů. Celá smečka se zavřela do studia, dala trošku toho piva a jednoduše „to tam všechno nabouchala“. Osobně podobné desky poslední dobou vyhledávám stále častěji. Mám rád ten drive, nespoutanost a nezbytné „švédské chřestění“. Dokonce mi ani nevadí, že se chvílemi přibližujeme i k mému „neoblíbenému“ (zde alespoň do punku hozenému) hard coru. Zkrátka, je to opět další „neskutečná“ špína z dílny Roggy Johanssona. Berte nebo nechte být. Nic dalšího a složitějšího bych v tom raději nehledal. Jestli tedy máte chuť na pořádnou porci „seversky chladných“ melodií, které spějí vždy zdárně ke svému konci a nepostrádají tolik důležitý náboj, určitě si nějakou tu ochutnávku dopřejte a pak uvidíte. Nekomplikovaná, dynamická deska, která vás buď rozseká, nebo nechá zcela chladnými. Záleží jen na tom, jaký máte přístup k muzice a momentální náladu. Jdu si dát pivo, nohy nahoru a dneska rozhodně nehodlám vůbec nic řešit. Vivat old school death  metal!

Seznam skladeb:

1. Draconian Rage
2. The Doomsday Manuscript
3. As Leches Corge
4. The Epoch
5. Adolescence of Time
6. Bones of Contention
7. Dead Man´s Switch
8. A Handful of Dust
9. Infernal Nexus
10. Dead Man Diares
11. Venus Mantrap
12. Down Among the Dead Men
13. The Stoner Lament

Čas: 30:12

Sestava:

• Dave Ingram - zpěv
• Dennis Blomberg – kytara
• Rogga Johansson – kytara, basa

FACEBOOK

http://www.darksentinel.dk/DATDM.html
http://www.cyclone-empire.com/