Info články
    Nejbližší koncerty
    • 30. 10. 2020Flowers for Whores - hardcore Praha Decultivate - hardco...
    • 14. 11. 202020 YEARS IN THE BLOOD - oslava 20. let na scéně sk. Mater...
    • 21. 11. 2020ELEKTRICK MANN poprvé ve Svitavách předvedou svoji alko r...
    • 21. 11. 2020Open - 18:00 Start - 19:00 Vlez - 300/350 19.00-19.3...
    • 27. 11. 2020Farářova sluj / Orthodox club Vystoupí: LAID TO WASTE - s...
    Asmodeus

    INSANIA – Zapal dům poraž strom... LP 2013, Magick Disk Musick

    „Hudba od nás je jedovatá,“ zpívá Poly v nejchytlavější hymně na novém albu INSANIE. A má samozřejmě pravdu. Jestliže některé kapely člověk poslouchá hlavně kvůli muzice a textům ani nevěnuje pozornost, případně jim nerozumí (když jsou v nějakém cizokrajném nářečí), u INSANIE tvoří texty (pro ty, kteří rozumí česky) minimálně polovinu dojmu. Já se klidně přiznám, že první poslechy nového alba pro mě byly hlavně o slovech, čekal jsem na Polyho skvostné obraty, nečekaná a trefná slovní spojení, naruby obrácená rčení i ty jedy, o kterých to tentokrát hlavně je. INSANIA plive jed na všechny strany, pokračuje tam, kde „Kult hyeny“ skončil, a nebere si servítky. Dobro, zlo, rouhání, svět a podsvětí, ale i kulky namířené do vlastních řad. Jestliže minule věšela celebrity, tentokrát sice tvrdí, že by měly „v pekle shořet všechny kapely světa“ (kromě INSANIE), ale zároveň dodává, že „tahle deska svět nespasí, právě naopak“. A podobných myšlenek je v textech celá řada, v každém textu lze objevit nečekané, ale o to zajímavější veršíky... „Opakovanej vtip teprv začíná být vtipem“, „chceš-li konat dobro, je dobrý nejdřív poznat základy zla“, „tolik lásky nelze unést, proto naše hudba je hnusná“; to je jen pár příkladů vytržených z kontextu, který je ale k pochopení všech Polyho roztomilých dvojsmyslů samozřejmě nezbytný. Poly je prostě génius, který toho dokáže každé dva tři roky vymyslet tolik, co já bych nevymyslel do smrti. I když tentokrát nacházím i slova, která mi nejsou úplně po chuti; myslím tím větší počet ostřejších výrazů, přičemž „sere“ nebo „prdele“ ještě dejme tomu, ale pánské přirození mi prostě k INSANII nepasuje. Ale to jsou jen takové drobnosti, kterých si sice všimnu, ale poslech mi otrávit nedokážou, protože těch výborných momentů je nepoměrně víc. Poly vulgarismy dávkuje jako jeho nejmenovaný kolega s citem – v pravou chvíli se objeví šrapnel (úsměv).

    Až v druhé řadě jsem zpočátku vnímal hudbu, ale její čas taky přišel. A zase mě napadá slovo „jedovaté“, hlavně v souvislosti s party kláves, které když dostanou větší prostor, k čemuž dochází poměrně často, zní opravdu jedovatě. INSANIA už na předchozích dvou albech našla ideální poměr kláves a kytar, „Zapal dům poraž strom...“ víceméně pokračuje v obdobném duchu. Zatímco „Freud“ byl plný hitových líbivých písniček a „Hyena“ přímočará, „Dům“ je mnohem košatější, songy složitější a jen hrstka jich chytne na první poslech. I tempo zdá se polevilo, řada skladeb, nebo jejich částí, plyne pomalu, či ve středních tempech, vyložených rychlo-paleb je na desce jen pár. Ale všechno to do sebe zapadá, s rostoucím počtem poslechů nahrávka roste (jak říká s oblibou můj kamarád...) a nakonec u mě dorostla do tuzemské desky roku, jak se ostatně dalo očekávat (úsměv).

    Za vrcholy alba považuji dvojblok „Sfoukni za mě svíci“ a „Bioprodukt podsvětí“, dvě chytlavé hymny, které mi hrají v hlavě už nějaký ten pátek. Kdekdo (třeba Trautenberk; teď myslím toho pohádkového) může namítat, že jde o hitovky příliš hitové (úsměv), k posluchači vstřícné, ale když ono to tak bezvadně funguje... Ale materiál je vzácně vyrovnaný, marně hledám skladbu, která by se mi příčila, naopak v každé nacházím nějaké zajímavé momenty, různá zpestření, a ač to vypadá, že INSANIA trochu zvolnila, lze najít i docela tvrdé nářezy, třeba hardcorovou vypalovačku „Nejsvětější trojice“, textově překvapivě o zběsilé jízdě tří syčáků, z nichž jeden to má za sebou („v kufru podřezanej zkurvysyn“) a zbylé dva cestou potká totéž.

    Ani tentokrát nechybí hosté, oba vypomohli s vokály, s tím milejším Liduška Karásková, jejíž dětský hlásek je v kontrastu s Polyho hlubokým hlasem a „Píšu ti švabachem“ tak dostává lehce parodický nádech. Druhý host, Slakh, si zakřičel ve třech skladbách.

    Grafika vinylu je trochu odlišná od CD verze. I když na první pohled vypadají oba nosiče stejně, na druhý pohled je jasné, že fotka na obalu CD je vůči celé ploše podstatně větší. Zadní strana obalu desky je taky lehce jiná, strany jsou pojmenované. A zatímco v CD (digipack) je vložený sešitek s texty a ilustračními fotkami, 180gramová černá gramodeska je vložena v potištěné kapse, která vlastně obsahuje totéž. (úsměv) Přebal je z velmi tvrdého kartonu, takže trvanlivost je zaručena; když držím celý produkt v ruce, mám pocit, že držím něco bytelného, co má hodnotu.

    Druhým rozdílem mezi CD a LP je počet remixů. Na CD je jich pět, na vinyl se pochopitelně z kapacitních důvodů všechny nevešly; on se vlastně z CD nevešel ani jeden, protože ten jeden je úplně jiný, navíc jej vytvořil Tudy (remixy na CD jsou z dílen externích spolupracovníků). Nejsem fanoušek remixů, nikdy mě moc nebavily, ty na CD jsem jednou poslechl a už to dělat nebudu; naštěstí jsou v datové stopě, nikoliv součástí hlavní stopy. Remixu na vinylu se ale vyhnout nelze (leda chodit desku vypínat), naštěstí je Tudyho remix vcelku poslouchatelný, i když bych se bez něj klidně obešel.

    „Prosím, sfoukni za mě svíci, až nebudu mít co říci,“ zpívá Poly na novém albu INSANIE. A já dodávám, že jestli i v budoucnu bude INSANIA vydávat takhle kvalitní desky, o sfoukávání svíce nemůže být řeč.

    Seznam skladeb:

    Strana 1. svaté přijímání
    1. Božská komedie
    2. Ať shoří v pekle všechny kapely světa
    3. Nejsvětější trojice
    4. Píšu ti švabachem
    5. Sfoukni za mě svíci
    6. Bioprodukt podsvětí
    7. Až se to tu otočí

    Strana 2. svaté přijímání
    1. Základy zla
    2. Polevil jsem v modlitbách
    3. Démoni jsou mezi námi
    4. Ďábel pode mnou
    5. Neprojdou!
    6. Nejsvětější trojice – E2B4B2 (remix by Tudy)

    Čas: cca 47 min.

    Sestava:
    • Poly – kytara, zpěv
    • BlackDrum – bicí
    • Klíma – baskytara
    • Tudy – klávesy

    www.insania.cz
    www.madmusick.cz

    Pozn.: Toto je rozšíření recenze, která vyšla v prosincovém Pařátu.

    ROZHOVOR



    Zveřejněno: 01. 01. 2014
    Přečteno:
    2986 x
    Hodnocení autora:
    10 / 10

    Autor: Johan | Další články autora ...

    Fotogalerie


    Komentáře

    03. 01. 2014 19:09 napsal/a jeff
    ne
    Tyo a to jsem si myslel, ze jsem jedinej komu se to nelibi... Texty famozni, ale hudebne je to pomalej pop, hard core nevidet celou desku. Snazil jsem se, veru snazil, ale do hlavy nedostal. Pomaly! Strasne!
    02. 01. 2014 20:17 napsal/a KubaAjz
    .
    30 vteřin stačilo abych věděl že už nikdy víc... tohle opravdu není pro mě.
    01. 01. 2014 23:27 napsal/a Peťan
    Ïnsania
    zkoušel jsem to zkoušel několikrát. Texty parádní, hudebně je to pro mě guláš :-) Baví mě třeba jedna skladba ze čtyř ;-) Zbytek je pro mě chaos :-))) Ale to bude asi můj problém, časem tomu dám ještě nějaký šance :-)
    01. 01. 2014 21:05 napsal/a Coornelus
    remix
    Musim říct, že mi tam ten remix nesedí. Ne, že by byl špatnej, docela se mi fakt líbí, ale jak jsem přes měsíc drtil CD, tak mi tam teď nějak překáží, jestli mi jako rozumíš. Jinak s recenzí samozřejmě souhlasim :-)))