Elitní jednotka jihočeského hluku RABIES se rozhodla zničit další gramofon. Nedávno se jim to málem podařilo s tím Johanovým, Johan nechtíc zřejmě už riskovat, obratem poslal zde recenzovanou hrozbu na můj přístroj. Nutno podotknout, že ten si s touto výzvou poradil a v souboji s největším bordelem, který měl za svou existenci čest protáčet, obstál.
Popravdě, netuším kolikátá je to už nahrávka od RABIES, je jich totiž tolik, že už to snad nemá cenu ani počítat. Tentokrát se jedná o sedmipalec, který upekli společně s Kolumbijci CHULO. Při zkoumání koho že si to pouštím domů, jsem vypátral, že se jedná o výkonné splitové krále se slušnou kadencí. Na to, že fungují od roku 2009, je jejich diskografie obdivuhodným výkonem. Stačí si prohlédnout jejich Bandcamp.
Tomu, kdo dosud ještě neměl s RABIES příležitost se setkat, dám jeden příklad, jak rychle to s jejich hudbou utíká. Po puštění desky jsem sotva stačil dojít k počítači, otevřít prázdný list ve wordu a tou dobou už hrála pátá věc (úsměv). Než jsem napsal první větu, byl konec. Staré pořádky se nemění. Celý vklad, který čítá jedno intro a sedm ostrých, potom trvá necelých pět minut! Příznivci HC bordelu, a jedno jestli si přidáte dovětek noise, violence nebo třeba fast si smlsnou, ostatní budou kroutit hlavou nepochopením a na jejich námitku, že se jedná o jeden a ten samej song, moc protiargumentů nevytáhnete. Ale abych RABIES jen nekřivdil, k mé radosti se na jejich straně najdou momenty, kdy se dostaví i pocit, že posloucháte hudbu a nejen sbíječku. Platí to hlavně pro song „Iluze“, ve kterém zazní punkový rytmus a skladba je regulérně poslouchatelná. Dalším uchopitelným pozdravem je předposlední věc „Komu zvoní hrana“. V momentě, kdy jsem vkládal desku na tác, jsem si říkal, že jedna drážka je na RABIES podivuhodně velká (úsměv). Musím říct, že mě studiová zdravice od RABIES potěšila víc, než jsem očekával. Nedávno jsem měl čest s kapelou naživo, a bylo to pro mě dvacet minut strávených uprostřed hluku. Na nahrávce jsem přece jen schopný se zorientovat, a alespoň trochu pochopit o co že by se mělo jednat. 4/10
O CHULO jsem dosud nikdy neslyšel, a nestydím se za to. Po poslechu jejich pěti věcí (vejdeme se do pěti minut) musím zodpovědně říct, že jsem o nic nepřišel. CHULO nejsou, když si je dáte po RABIES, takovým extrémem, a i když se jedná o kravál, dá se u nich i vydechnout. Přesto se jedná o tuctový grindcore bez přidané hodnoty. Ta je možná obsažena ve španělských textech, které ale nejsem schopen rozluštit. Po nic neříkajícím intru se vyvalí pomalá pasáž, která se párkrát vystřídá s rychlejším výplachem a než se člověk naděje, je konec. Další věci jednou víc připomínají fast, podruhé víc grind, ale nic, co by člověka nakoplo, nebo pobavilo. Nejzajímavější pasáží je ta, která se nachází v poslední „Chulo en la Mira“, a to pro svůj basový začátek a pomalý rytmus, alespoň náznak něčeho jako hudby. V průběhu skladby se však přidá vokál, který je hodně slabý a navíc dost zmatený, zkrátka zpěvák tam řve tak nějak bez ladu a skladu, a závěr songu se pak změní v regulérní chaos. CHULO mě neoslovili, ani trochu. Jejich strana na mě dýchá silným amatérismem, který ani evidentní nadšení pro věc nepozvedává alespoň k hranici průměrnosti. 2/10
Seznam skladeb:
Popravdě, netuším kolikátá je to už nahrávka od RABIES, je jich totiž tolik, že už to snad nemá cenu ani počítat. Tentokrát se jedná o sedmipalec, který upekli společně s Kolumbijci CHULO. Při zkoumání koho že si to pouštím domů, jsem vypátral, že se jedná o výkonné splitové krále se slušnou kadencí. Na to, že fungují od roku 2009, je jejich diskografie obdivuhodným výkonem. Stačí si prohlédnout jejich Bandcamp.
Tomu, kdo dosud ještě neměl s RABIES příležitost se setkat, dám jeden příklad, jak rychle to s jejich hudbou utíká. Po puštění desky jsem sotva stačil dojít k počítači, otevřít prázdný list ve wordu a tou dobou už hrála pátá věc (úsměv). Než jsem napsal první větu, byl konec. Staré pořádky se nemění. Celý vklad, který čítá jedno intro a sedm ostrých, potom trvá necelých pět minut! Příznivci HC bordelu, a jedno jestli si přidáte dovětek noise, violence nebo třeba fast si smlsnou, ostatní budou kroutit hlavou nepochopením a na jejich námitku, že se jedná o jeden a ten samej song, moc protiargumentů nevytáhnete. Ale abych RABIES jen nekřivdil, k mé radosti se na jejich straně najdou momenty, kdy se dostaví i pocit, že posloucháte hudbu a nejen sbíječku. Platí to hlavně pro song „Iluze“, ve kterém zazní punkový rytmus a skladba je regulérně poslouchatelná. Dalším uchopitelným pozdravem je předposlední věc „Komu zvoní hrana“. V momentě, kdy jsem vkládal desku na tác, jsem si říkal, že jedna drážka je na RABIES podivuhodně velká (úsměv). Musím říct, že mě studiová zdravice od RABIES potěšila víc, než jsem očekával. Nedávno jsem měl čest s kapelou naživo, a bylo to pro mě dvacet minut strávených uprostřed hluku. Na nahrávce jsem přece jen schopný se zorientovat, a alespoň trochu pochopit o co že by se mělo jednat. 4/10
O CHULO jsem dosud nikdy neslyšel, a nestydím se za to. Po poslechu jejich pěti věcí (vejdeme se do pěti minut) musím zodpovědně říct, že jsem o nic nepřišel. CHULO nejsou, když si je dáte po RABIES, takovým extrémem, a i když se jedná o kravál, dá se u nich i vydechnout. Přesto se jedná o tuctový grindcore bez přidané hodnoty. Ta je možná obsažena ve španělských textech, které ale nejsem schopen rozluštit. Po nic neříkajícím intru se vyvalí pomalá pasáž, která se párkrát vystřídá s rychlejším výplachem a než se člověk naděje, je konec. Další věci jednou víc připomínají fast, podruhé víc grind, ale nic, co by člověka nakoplo, nebo pobavilo. Nejzajímavější pasáží je ta, která se nachází v poslední „Chulo en la Mira“, a to pro svůj basový začátek a pomalý rytmus, alespoň náznak něčeho jako hudby. V průběhu skladby se však přidá vokál, který je hodně slabý a navíc dost zmatený, zkrátka zpěvák tam řve tak nějak bez ladu a skladu, a závěr songu se pak změní v regulérní chaos. CHULO mě neoslovili, ani trochu. Jejich strana na mě dýchá silným amatérismem, který ani evidentní nadšení pro věc nepozvedává alespoň k hranici průměrnosti. 2/10
Seznam skladeb:
- RABIES
- Intro
- Budoucnost
- Na doživotí
- Iluze
- Co chceš/reset
- Úsvit mrtvých
- Komu zvoní hrana
- Možná
- CHULO
- No Futuro
- Crustificados por la escena
- ˇAcido en la cara
- Hey rot!
- Chulo en la mira
