MORTIFILIA - The Great Inferno

TOXIC HOLOCAUST – Chemistry of Consciousness LP/CD 2013, Relapse Records

Když se řekne black/thrash metal, jedna z prvních kapel, která se mi vybaví, jsou TOXIC HOLOCAUST. Portlandská partička je hodně aktivní a kromě častého koncertování vydala po dvou letech svou další studiovku. Celkově už páté řadové album, které hlavní mozek kapely Joel Grind znovu napěchoval thrash metalem, který je okořeněný starými dřevními black metalovými odkazy. Nechybí ale příchuť speed metalu nebo punku. Novinka nese název „Chemistry of Consciousness“ a vyšla u Relapse Records.

TOXIC HOLOCAUST vždy byli pro fans, kteří si nepotrpí na nějaké dlouhé instrumentální skladby, čistý a precizní zvuk nebo technické pasáže. A „Chemistry of Consciousness“ zůstává ve vyjetých a zatraceně špinavých kolejích, kterých se Joel Grind drží už od roku 1999. Kapela se po jednorázové změně na předchozí desce vrátila opět ke svému starému logu ve žluté barvě. Rozzlobená kobra přes celý obal pak jednoduše vystihuje agresivní a toxický thrash metal, který se na desku vměstnal v jedenácti skladbách. Celkově TOXIC HOLOCAUST nepřesáhli půlhodinovou stopáž, což je v jejich případě ideální. Intro žádné nečekejte, první útok „Awaken the Serpent“ přichází okamžitě, bez přípravy. Jednoduchý riff v crustovém duchu, bicí tupatupa, špinavý zvuk a pak už jen blonďatá hříva Joela za mikrofonem. Jeho chrapot je jako vždy ideálně utopený do toho hudebního bordelu. Jenže tím nemám na mysli, že není rozumět. Naopak, texty velmi dobře srozumitelné, takže na koncertě si vály v klidu zařvete. K tomu přidejte pobrukující baskytaru a jednoduchá kytarová sóla a dostanete typickou nahrávku TOXIC HOLOCAUST. Album „Chemistry of Consciousness“ je jako vždy kompaktní, skladby mají stopáž kolem dvou a půl minuty. Některé méně, jiné více. Nechybí čistě thrashové sypačky jako například „Salvation Is Waiting“ nebo tempa měnící „Out of the Fire“. Jednou tam slyšíte rané SODOM, pak MOTÖRHEAD nebo VENOM, ale ve výsledku jsou to TOXIC HOLOCAUST, kteří sice nepřinášejí nic převratného, ale jejich alba mají neskutečnou energii. A kdo je zažil naživo, dobře ví, že i během půlhodinového koncertu dokážou zničit vše, co jim stojí v cestě.


Mohl bych říct, že jsou všechny skladby stejné a v podstatě bych měl pravdu. TOXIC HOLOCAUST možná zní jednotvárně, jenže na rozdíl od mnohých kapel jednoduše baví. Riffy, vyhrávky a určitá nadsázka a hlavně zábava. Přesně ten typ kapely, který Ti vymlátí blbosti z palice. „Evil“ texty střídají sociální témata a ve výsledku hrozíte na „Rat Eater“ nebo mlátíte hlavou na „Acid Fuzz“. Cílem TOXIC HOLOCAUST je jednoduše nakopat prdele všem, kdo se jim připlete do cesty. A to „Chemistry of Consciousness“ dokonale splňuje.

TOXIC HOLOCAUST jsou dokonalým propojením thrashe, blacku, crustu, speed metalu nebo i hardcoru. Přímočaré a nekompromisní skladby jen s minimem prostoru pro odpočinek, mě baví při každém poslechu a vzhledem k tomu, že jsem v minulosti kapelu několikrát viděl naživo, je jasné, že i nové vály budou na koncertech fungovat parádně. Zásluhu na tom mají i dva členové Philthy Gnaast (baskytara) a Nikki Rage (bicí), kteří společně s Joelem Grindem vytvořili plnohodnotnou kapelu. V minulosti se totiž jednalo výhradně o Joelův projekt. Album „Chemistry of Consciousness“ vyšlo na CD a samozřejmě na vinylu. Ten je pak v několika barevných verzích. Špinavý, syrový, poctivý thrashing staré školy. Modernu si nechte pro jiné. Thrash!

Seznam skladeb:

  1. Awaken the Serpent

  2. Silence

  3. Rat Eater

  4. Salvation Is Waiting

  5. Out of the Fire

  6. Acid Fuzz

  7. Deny the Truth

  8. Mkultra

  9. I Serve...

  10. International Conspiracy

  11. Chemistry of Consciousness


Čas: 28:13

Sestava:

  • Joel Grind - vokály, kytara

  • Philthy Gnaast - baskytara

  • Nikki Rage - bicí

http://toxicholocaust.bandcamp.com/
https://www.facebook.com/ToxicHolocaust
http://www.toxicholocaust.com/


Zveřejněno: 05. 12. 2013
Přečteno:
3303 x
Hodnocení autora:
8 / 10

Autor: Peťan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

07. 12. 2013 21:38 napsal/a micl
th
jasan more presne tak to je :D :D
07. 12. 2013 00:16 napsal/a Peťan
TH
Micl: znám všechny jejich desky, demo Critical Mass je asi nejvíc autentická nahrávka. Špína, bordel kam se podíváš. To mám hodně rád. Dnes už je kapela o dost dál a upřímně - ať si pustím asfalt třeba Hell On Earth nebo novinku, nakopává mě to obojí. Možná jsou teď TH \"uhlazenější\", ale rozhodně jim to neubírá na agresivitě a tom správném rouhavém thrashi. Naživo tě stejně rozkopou vály z Evil Never Dies tak z Chemistry Of Consciousness. Sejdeme se v moshi ;-)
06. 12. 2013 22:44 napsal/a micl
th
nemůžu si pomoct, musím to napsat: TOXIC HOLOCAUST sleduju na jejich cestě roky, dávno tomu a sleduju je pořád, první desku jsem si koupil asi před sedmi lety první triko asi před pěti, a pořád nemůžu zapomenout na debut album EVIL NEVER DIES a následnej opus HELL ON EARTH, který byl naprostým ztělesněním jednoduchosti a brutality, něco tak jednoduchýho a nepřesranýho hudebně, že tě to prostě rozkope kámo. Co jsem ale na tý kapele vždycky miloval nejvíc, byl ten zahulenej black metal sound a brutálně nahalovanej blekovej vokál. Hodně jsem posluchal i první album na relapse An overdose of death, to byla pecka, ale předposlední album popravdě byla pro mě čistá katastrofa a čekal jsem co bude dál. No tohle nezní špatně, minimálně se to podobá prvotní tvorbě, a to je dobře, protože pokusy o hellhammer death metal na minulym albu nedopadly moc dobře, ale i když se to nezdá, tak (jako opravdu :D :D ) tenle zvuk je na TOXIC HOLOCAUST moc čistej :D :D sežeň starej press killer dema CRITICAL MASS, kterej vyšel na asfaltu, hoď to na plotnu, rozkopej svůj kér a prohoď židli oknem, total distortion a kytary jak pila, toto jsou TOXIC HOLOCAUST, žádný hovna z drahýho studia yeah amigos
05. 12. 2013 18:11 napsal/a immortal
Tak tohle jo!!!
Tahle smečka šla tak trochu mimo mne. Až poslední dva roky po nich jdu a vono jo. Tahle fošna se ku*va líbí, přesně jak je psáno v recenzi a jak píše Asphyx super napsané.
05. 12. 2013 06:36 napsal/a Asphyx
yes
Je to pořád to samý, neustále dokola, vůbec nic novýho, místy až otřepaný, ale pořád to neskutečně ZABÍRÁ! Pěkně napsáno a absolutní souhlas. Joel Grind zase jednou válí!