Po třech letech se pražská grindová kapela PSYCHOTIC DESPAIR vrací s deskou na pódia, která neznamenají vůbec nic a někdy ještě míň. Naštěstí se ještě najde pár lidí, které to dění okolo zajímá, a tak se jejich další CD stalo, v jistém okruhu, očekávanou událostí.
S PSYCHOTIC DESPAIR to bylo vždy těžké. Personální problémy téhle bandě naházely hromady klacků pod nohy, a když už se zdálo, že je sestava ustálená (jednalo se o můj pohled zvenku), přišla další pohroma. Kapelu opustil zpěvák Luboš, a svůj odchod ohlásil i jeden ze zakládajících členů bubeník Štefy, ten se ale na rozdíl od Luboše na novince podílel.
Výchozí situace, z mého pohledu, prachmizerná. A v téhle nedobré době vyšlo najevo, že kapela vydává letos v březnu svou třetí desku. Byl jsem pln obav a pochybností, jak tohle může dopadnout, a tak trochu jsem se tohoto CD bál.
Obava číslo jedna. Půjde plnohodnotně nahradit Luboše? Je Dan skutečná náhrada, nebo jen na rychlo sehnaná záplata? Ne, není se čeho obávat. Dan se drží víceméně jedné polohy, v té si jsou s Lubošem dost podobní, na rozdíl od svého předchůdce není Dan až tak hlasově variabilní, ale neshledávám to jako výrazné mínus. Personální obměnou na tomto postu kapela na desce újmu určitě neutrpěla. Jak je tomu v živé podobě, nemohu posoudit, neměl jsem tu čest. Ale to je zase jiná kapitola. Sám jsem na to zvědav, přece jen mám PSYCHOTIC DESPAIR po vizuálu spojené hlavně s Lubošovým řáděním na pódiu, a na každém koncertě „Psychotiků“ jsem se vždy pobavil.
Obava číslo dvě. Neprojeví se odchod dvou, dost výrazných členů, na kvalitě materiálu? I tato obava se naštěstí jeví jako lichá. Komu se líbily obě starší alba, nemůže být vyloženě zklamán. Words For Empty Spaces se výrazně od svých předchůdců neliší. Přináší opět grindové šlehy se zřetelnou příměsí deathu a hardcoreové divokosti. Je to opět intenzivní smršť, která vypráší z kouta všechny pavučiny, ale nebyli by to PSYCHOTIC DESPAIR, kdyby se pustili jen do primitivního hoblování. I když uznávám, že neznalému posluchači se na první poslech může jevit jejich produkce jen jako „nářez“.
U PSYCHOTIC DESPAIR jsem si vždy liboval v momentech, kterými se pravda šetřilo, a i dodnes šetří, ale vždy byly přítomny, a i na novince jsou k nalezení. Především je to Adrianova basa, která není tupá a jen do počtu, jak to tak naneštěstí často bývá. A i když jsem v minulosti registroval od Adriana víc basových „fíglů“, má u mě za svou hru pochvalu. Nechybí ani vyloženě chytlavé momenty, tak jako to byl na desce Personal Identity skvělý úvodní riff v Grinded Mind, podobně chytlavě na mě působí podařená hitovka The Room Of Wrong Dreams, v které je skvěle nafrázovaný Danův vokál. Povedených vsuvek a chytlavých momentů deska obsahuje vícero a je celkem jedno, jestli jsou více, či méně povědomé. PSYCHOTIC DESPAIR to naštěstí dokáží prodat a podat s přehledem.
Osobně bych šetřil s délkou nahrávky, čtyřicet minut se mi zdá moc. U podobného typu muziky mi bohatě stačí půlhodina, ať jsou nápady sebelepší, po uplynutí třiceti minut pozornost zákonitě upadá. Zřejmě si toho faktu byli sami kluci vědomi a na oddych dali jako předposlední věc Lost Words, což je na poměry PSYCHOTIC DESPAIR pomalá záležitost, navíc instrumentální. Přesto bych krátil.
Přes počáteční obavy téměř vše dopadlo lépe, než jsem původně čekal. Deska je logickým následovníkem skvělé Personal Identity, která je u mě přece jen o ten jeden bodík výš. Ne, že by ta letošní byla o něco horší, ale k Personal Identity jsem si vybudoval, díky několika koncertům, hluboký vztah, a ta nová už mě tolik nešokuje.
PSYCHOTIC DESPAIR se podařilo nahrát další povedenou kolekci ostrých šleh, které drtí, škrábou, ale zároveň nepůsobí samoúčelně a nepostrádají nadhled. Words For Empty Spaces je počinem zkušených řemeslníků, které zkrátka musíte mít rádi. V našich končinách se jedná o špičku svého žánru.
Seznam skladeb:
S PSYCHOTIC DESPAIR to bylo vždy těžké. Personální problémy téhle bandě naházely hromady klacků pod nohy, a když už se zdálo, že je sestava ustálená (jednalo se o můj pohled zvenku), přišla další pohroma. Kapelu opustil zpěvák Luboš, a svůj odchod ohlásil i jeden ze zakládajících členů bubeník Štefy, ten se ale na rozdíl od Luboše na novince podílel.
Výchozí situace, z mého pohledu, prachmizerná. A v téhle nedobré době vyšlo najevo, že kapela vydává letos v březnu svou třetí desku. Byl jsem pln obav a pochybností, jak tohle může dopadnout, a tak trochu jsem se tohoto CD bál.
Obava číslo jedna. Půjde plnohodnotně nahradit Luboše? Je Dan skutečná náhrada, nebo jen na rychlo sehnaná záplata? Ne, není se čeho obávat. Dan se drží víceméně jedné polohy, v té si jsou s Lubošem dost podobní, na rozdíl od svého předchůdce není Dan až tak hlasově variabilní, ale neshledávám to jako výrazné mínus. Personální obměnou na tomto postu kapela na desce újmu určitě neutrpěla. Jak je tomu v živé podobě, nemohu posoudit, neměl jsem tu čest. Ale to je zase jiná kapitola. Sám jsem na to zvědav, přece jen mám PSYCHOTIC DESPAIR po vizuálu spojené hlavně s Lubošovým řáděním na pódiu, a na každém koncertě „Psychotiků“ jsem se vždy pobavil.
Obava číslo dvě. Neprojeví se odchod dvou, dost výrazných členů, na kvalitě materiálu? I tato obava se naštěstí jeví jako lichá. Komu se líbily obě starší alba, nemůže být vyloženě zklamán. Words For Empty Spaces se výrazně od svých předchůdců neliší. Přináší opět grindové šlehy se zřetelnou příměsí deathu a hardcoreové divokosti. Je to opět intenzivní smršť, která vypráší z kouta všechny pavučiny, ale nebyli by to PSYCHOTIC DESPAIR, kdyby se pustili jen do primitivního hoblování. I když uznávám, že neznalému posluchači se na první poslech může jevit jejich produkce jen jako „nářez“.
U PSYCHOTIC DESPAIR jsem si vždy liboval v momentech, kterými se pravda šetřilo, a i dodnes šetří, ale vždy byly přítomny, a i na novince jsou k nalezení. Především je to Adrianova basa, která není tupá a jen do počtu, jak to tak naneštěstí často bývá. A i když jsem v minulosti registroval od Adriana víc basových „fíglů“, má u mě za svou hru pochvalu. Nechybí ani vyloženě chytlavé momenty, tak jako to byl na desce Personal Identity skvělý úvodní riff v Grinded Mind, podobně chytlavě na mě působí podařená hitovka The Room Of Wrong Dreams, v které je skvěle nafrázovaný Danův vokál. Povedených vsuvek a chytlavých momentů deska obsahuje vícero a je celkem jedno, jestli jsou více, či méně povědomé. PSYCHOTIC DESPAIR to naštěstí dokáží prodat a podat s přehledem.
Osobně bych šetřil s délkou nahrávky, čtyřicet minut se mi zdá moc. U podobného typu muziky mi bohatě stačí půlhodina, ať jsou nápady sebelepší, po uplynutí třiceti minut pozornost zákonitě upadá. Zřejmě si toho faktu byli sami kluci vědomi a na oddych dali jako předposlední věc Lost Words, což je na poměry PSYCHOTIC DESPAIR pomalá záležitost, navíc instrumentální. Přesto bych krátil.
Přes počáteční obavy téměř vše dopadlo lépe, než jsem původně čekal. Deska je logickým následovníkem skvělé Personal Identity, která je u mě přece jen o ten jeden bodík výš. Ne, že by ta letošní byla o něco horší, ale k Personal Identity jsem si vybudoval, díky několika koncertům, hluboký vztah, a ta nová už mě tolik nešokuje.
PSYCHOTIC DESPAIR se podařilo nahrát další povedenou kolekci ostrých šleh, které drtí, škrábou, ale zároveň nepůsobí samoúčelně a nepostrádají nadhled. Words For Empty Spaces je počinem zkušených řemeslníků, které zkrátka musíte mít rádi. V našich končinách se jedná o špičku svého žánru.
Seznam skladeb:
- Ruins Of Humanity
- KM 0
- Greed
- The Room Of Wrong Dreams
- Normality For Sale
- Words For Empty Sale
- World Behind The Door
- Apathy
- False Philosophy
- Ariadne´s Thread
- Freedoom
- Professional Disease
- Killing Innocence
- Lost Words
- Carnicero
