
Černobílé obaly v kurzu zrovna nejsou, když pominu blackové nahrávky, ale grafika obalu nové nahrávky skupiny ZAMČENÁ HLAVA je docela originální a zaujme na první pohled. Uvnitř knížečky o osmi stranách nechybí fotky a texty, u každého textu pak jednoduchý obrázek, který by asi měl vnímavému čtenáři a posluchači naznačit obsah skladby – leč u mě se to nějak nedaří. Asi nejsem vnímavý... (úsměv)
Zato se mi daří přečíst texty a ty jsou psané docela zajímavým jazykem – nemyslím teď, že by čeština byla nějak extra zajímavý jazyk (úsměv), ale textař si vystačí se zkratkovitým vyjadřováním a často jde spíše o poezii než o klasický písničkový text.
Začátek alba mě docela vyděsil... Ochraptělý hlas vydává rozkazy jak na nějaké vojenské přehlídce, ale samozřejmě z toho na sto honů čiší parodie. Podobnou rádoby legraci nemusím, ale říkal jsem si, že když členem kapely je Alex, někdejší člen N.V.Ú., nahrávka se po úvodním songu rozjede a pojede se v rytmu punku (navíc když to vydal Cecek). Leč ouha – po parodickém Rozkazu se nepunkuje, nýbrž míchá kde co s kde čím. Díky zapojení spousty nástrojů (už v první položce zazněla mandolína), je muzika docela pestrá a pohybuje se mezi alternativním rockem, bigbítem, punkem i undergroundem (undergroundem myslím to, co v sedmdesátých a osmdesátých létech hráli PPU, GARÁŽ a další polozakázané spolky). Takže kromě klasických rockových nástrojů (kytary, basa, bicí) se takřka ve všech skladbách hraje na něco dechového (saxofon, trumpeta, foukací harmonika) a zazní i housličky a klávesy. Se sborovým hospodským řevem v Lihových mracích pomohli N.V.Ú. a další kamarádi, takže o různá zpestření rozhodně není nouze. Zároveň platí, že skladby si nejsou podobné jak vejce vejci, ale že se hraje rychleji i pomalu, často jen minimalisticky, třeba ve Spousta těl je taková hodně podivná záležitost, v níž se toho děje pramálo, ale působí to zneklidňujícím dojmem. Alex sice není žádný extra zpěvák, jeho hlas je většinou polohrubý, hospodský, nebo jak to přiblížit, ale k produkci kapely vlastně sedne dokonale. Občas ubere z nasazení a pak zpívá takovým obyčejným civilním hlasem, který ale není zrovna přesvědčivý – typickou ukázkou určité nejistoty je V kleci, punková rychlejší věcička bez dechů, kde mi zpěv přijde takový upachtěný.
ZAMČENÁ HLAVA je svým způsobem docela zajímavá kapela, která se ale míjí s mým vkusem. Bavit by mohla příznivce již zmiňované avantgardy a alternativy z doby předpřevratové, určité styčné plochy snad mají s TELEFONEM...
V těchto mantinelech se pohybuji zcela výjimečně, takže berte mé průměrné hodnocení s velkou rezervou a radši si Lajnu poslechněte a utvořte si názor sami.
Seznam skladeb:
Čas: 41:32
Sestava:
www.zamcenahlava.cz
www.cecek.com
Zato se mi daří přečíst texty a ty jsou psané docela zajímavým jazykem – nemyslím teď, že by čeština byla nějak extra zajímavý jazyk (úsměv), ale textař si vystačí se zkratkovitým vyjadřováním a často jde spíše o poezii než o klasický písničkový text.
Začátek alba mě docela vyděsil... Ochraptělý hlas vydává rozkazy jak na nějaké vojenské přehlídce, ale samozřejmě z toho na sto honů čiší parodie. Podobnou rádoby legraci nemusím, ale říkal jsem si, že když členem kapely je Alex, někdejší člen N.V.Ú., nahrávka se po úvodním songu rozjede a pojede se v rytmu punku (navíc když to vydal Cecek). Leč ouha – po parodickém Rozkazu se nepunkuje, nýbrž míchá kde co s kde čím. Díky zapojení spousty nástrojů (už v první položce zazněla mandolína), je muzika docela pestrá a pohybuje se mezi alternativním rockem, bigbítem, punkem i undergroundem (undergroundem myslím to, co v sedmdesátých a osmdesátých létech hráli PPU, GARÁŽ a další polozakázané spolky). Takže kromě klasických rockových nástrojů (kytary, basa, bicí) se takřka ve všech skladbách hraje na něco dechového (saxofon, trumpeta, foukací harmonika) a zazní i housličky a klávesy. Se sborovým hospodským řevem v Lihových mracích pomohli N.V.Ú. a další kamarádi, takže o různá zpestření rozhodně není nouze. Zároveň platí, že skladby si nejsou podobné jak vejce vejci, ale že se hraje rychleji i pomalu, často jen minimalisticky, třeba ve Spousta těl je taková hodně podivná záležitost, v níž se toho děje pramálo, ale působí to zneklidňujícím dojmem. Alex sice není žádný extra zpěvák, jeho hlas je většinou polohrubý, hospodský, nebo jak to přiblížit, ale k produkci kapely vlastně sedne dokonale. Občas ubere z nasazení a pak zpívá takovým obyčejným civilním hlasem, který ale není zrovna přesvědčivý – typickou ukázkou určité nejistoty je V kleci, punková rychlejší věcička bez dechů, kde mi zpěv přijde takový upachtěný.
ZAMČENÁ HLAVA je svým způsobem docela zajímavá kapela, která se ale míjí s mým vkusem. Bavit by mohla příznivce již zmiňované avantgardy a alternativy z doby předpřevratové, určité styčné plochy snad mají s TELEFONEM...
V těchto mantinelech se pohybuji zcela výjimečně, takže berte mé průměrné hodnocení s velkou rezervou a radši si Lajnu poslechněte a utvořte si názor sami.
Seznam skladeb:
- Rozkaz
- Jsi vidět
- Lajna
- Spousta těl
- Nepřemožitelná
- Všechno se krátí
- V kleci
- Sluneční pomeranč
- Lihový mraky
- Zlatý časy
- Nemá to konec
Čas: 41:32
Sestava:
- Alex – zpěv, basa
- Zvonda – kytara, mandolína (1), zpěv (2, 11)
- Bobby – kytara
- Metalák – bicí
- + spousta hostů
www.zamcenahlava.cz
www.cecek.com