Nedávno jsem na nějakém webu četl povzdech recenzenta, který lamentoval nad tím, že v naší malé zemi musíme mít největší množství kapel hrajících gore grind na počet obyvatel. Jestli zrovna gore grindových netuším, ale kapel oddávajících se grindovým hrátkám určitě.
SLUP jsou zkrátka jedni z mnoha formací, jenž se shlédly v této extrémně laděné hudbě. Navíc mají rádi legraci - a není asi žádné překvapení, že oplzlou. Bohužel, nebo spíš dík, ani jedno z toho, co SLUP tvoří, není úplně můj šálek kávy, který bych si vychutnával. Gore grind si pochopitelně zakládá na jednoduchých principech a víceméně ho vyhledává nenáročný posluchač, kterému ke štěstí stačí tupa tupa rytmus a kelímek naplněný pivem v ruce. Od kapely se pak čekají co nejvtipnější průpovídky, pokud možno se sexuální či fekální tématikou, obé se nevylučuje. No a jak káže pravý gore grindový bonton, neměl by chybět nějaký, ať už více nebo méně vtipný obleček, či maska. To SLUP pochopitelně mají. Ale i v tomto žánru lze najít kvalitní formace. SLUP se mezi ně ale nezařadí. Musím potvrdit a plně souhlasit se škatulkou, kterou mají napsanou v bookletu: trivial gutt – oral gore grind. Chvílemi je to velmi jednoduché, to je pravda.
První, co mě zaráží při pohledu na CD, je prapodivný titulní obrázek, nebo spíše obrázky, protože je možné vybrat si rovnou ze dvou variant. Popravdě ale nejsem schopen se rozhodnout, která z nich je blbější. Mleté maso nebo špagety, ani jedno mě nezaujalo. To samé platí i pro samotný potisk kotoučku, který je vyveden v růžové barvě s logem kapely, složeného z pánského přirození, a navíc je tam točená zmrzlina v kornoutku – hnědá barva této pochutiny taktéž nemůže překvapit. Samozřejmě nemohou chybět nezbytné srandovní názvy skladeb, pojmenované tak, aby se člověk pokud možno za břicho tou bžundou popadal. Možná v patnácti letech bych se tomu zasmál i já, jenže mě už patnáct bylo, a podle fotek autoři téhle desky zrovna taky nevypadají na náctileté rošťáky, o to víc to zaráží.
Toliko grafická stránka a věci okolo. Ať chcete nebo ne, první co vás napadne při bližším prozkoumání SLUP, je zavedený gigolo band ze severu Moravy SPASM. Ano, tušíte správně, SLUP hrají taktéž v tříčlenné sestavě, a to, že nemají v ansáblu kytaru, je zjevně netrápí. Oproti zmíněným SpPASM jsou SLUP více předvídatelnější, a po rytmické stránce mnohem méně nápadití. Až často se uchylují k onomu tupému hopsa hejsa rytmu, který nastoluje náladu vesnické zábavy, hluboko po půlnoci. Určitě ne všechny momenty jsou špatně, v některých pasážích dokáží být chytlaví a absence kytary není vůbec na škodu. Navíc je celé CD opatřeno kvalitním zvukem, uvařeným v Otynově doupěti. Při rozumné míře třinácti skladeb a délce dvaceti minut poslech celkem rychle uteče. Naneštěstí nezanechává výraznou stopu a řadí se do nekonečného zástupu těch věčně druhých.
Tahle deska nemohla být více předvídatelná. Tak, jak vypadá, i hraje, klasická grindová „sejdeme se na Vlachovce“. Chlapi si udělali radost, natočili desku, vydali ji, ale že by to bylo na nějaké výraznější prosazení se, byť v rámci tuzemské grindové scény, tomu absolutně nevěřím.
Čas: 22:31
Seznam skladeb:
- Moje hobby, kopu hroby (První hluboký výkop)
- Kráva v horké vodě nepostojí (Studenou jí nemá)
- Francl na áncl (Žhavý francouzský polibek)
- Výtluk vajec (Kulový šleh)
- Teple hnědá (Projížďka kakaovými dolly)
- I hovno má své mouchy (I mouchy mají svoje hovna)
- Reklamace exhumace (Eště jednou no...)
- Ta bez konce (S širokým úsměvem)
- Hnědý pás sumo (Sumistovo nadělení)
- Fanální fáze (Když to nejde silou, přitlač)
- Spermazán (Tohle jsi nevěděla, že to není o špagetách?)
- Intimisima (Pikantní voňavá kachní prsa, pivo, šťouchačky)
- Slup, Sex, Věnce (Ulcerous phlegm cover)
