Tohleto spojení má smysl a je nanejvýš sympatické. Obě kapely, jak Five Seconds To Leave, dále jen 5STL, tak i Esazlesa dokázaly za poměrně krátkou dobu fungování slušně rozčeřit tu naší malou scénu a vydobýt si status kvalitních značek. Stihly si zahrát s ceněnými zahraničními spolky, a sami projezdit kde co, cizinu nevyjímaje. Navíc je pojí přátelské vztahy, tudíž udělat společnou desku se přímo nabízelo, a to, že došlo k finální realizaci je jenom dobře, protože výsledek nemůže nikoho zklamat.
Jak skromnost pankáčů káže, tenhle split nemá určenou stranu A nebo B. Vyberte si, koho chcete poslouchat jako první, dle libosti. Tito muzikanti nejdou za vámi, oni doufají v to, že si je najdete vy sami, ale až dojde k setkání, nezůstanou vám nic dlužni, na to se můžete spolehnout. Z logiky věci a uchopení vinylu do ruky, mi ale vychází, že strana A patří 5STL z Jindřichova Hradce... někde se zkrátka začít musí.
FIVE SECONDS TO LEAVE se prezentují třemi songy, a chce se mi říct, že se jedná o stranu C jejich předešlé velké desky Sound Scape Land Tracks. Což není bráno jako výtka, ba naopak, tu červenohnědou desku si rád častokrát pustím. Výchozí pozice je jasně daná. Trojčlenné instrumentální uskupení má moc dobře jasno, jak se jejich hudba bude odvíjet a co pomocí ní chtějí sdělit. Žádná divoká smršť, spíš se nechat jen tak unášet a nechat proudit kytarové rify a melodie zatěžkané hutnou basou, přičemž ani jedno nezní nijak nasládle a podbízivě. Na začátku každé skladby si 5STL připraví půdu, aby omotali tu svou pavučinu okolo těla a své tóny postupně zarývali hlouběji a hlouběji, načež ke konci rozkvetli do netušených rozměrů, a svou gradací dali zapomenout pocitu lehčí nudy, který se v průběhu málem už už dostavoval. Ale ta odměna stojí za to, hlavně v poslední Las Voces No Son Sufficientes. 5STL je jedna z mála kapel, které promíjím, že zcela rezignovala na zpěv, který prostě v muzice potřebuji a bez něj mám pocit, že něco tomu chybí. A ač se sám tomu divím, u těchto šikovných instrumentalistů se mi tohoto nežádoucího pocitu nedostává.
ESAZLESA jsou momentálně jednou z nejskloňovanějších tuzemských kapel. A ruku na srdce po právu. Skupina, která se vrhla na koncertní činnost takovým stylem, že sjela kde co od Balkánu až po Ukrajinu má chuť a snahu, a obojího má evidentně dost. I v tom kolotoči koncertů a turné nezapomínají na studiovou tvorbu a po čase nám servírují něco ze sebe. Ne a ne se odhodlat vydat svou první velkou desku, přispěli svým dílem na tento split čtyřpísňovým menu. To je stejně, tak jako tomu bylo u předešlých malých desek, napěchováno poctivou porcí muziky, která žádného jejich příznivce nemůže zklamat. To, co ESAZLESA produkují, je oproti 5STl vzdušnější forma. Zatímco u 5STL kytara s basou většinou zatloukají do země, u Es obojí lítá a vznáší se někde ve vzduchu. K větší barevnosti přispívá i vokál kytaristy Boušeho, který má více podob, od vypravěčské formy až po nervní řev. Navíc svým hlasem přispěje ve třetí, nejsilnější věci - Průměrný děti historie, i basák Ondra. Tito Západočeši mají své kouzlo, které spatřuji v autenticitě jejich snažení, a je jedno jestli zrovna útočí rychlejší pasáží, nebo jenom nechávají kytary lehce klouzat. Všechno, co dělají, na mě působí čistým a nezkaženým přístupem k věci, a ono to je ve výsledném efektu znát.
Deska nevyšla pouze ve formě LP, ale i v klasické podobě CD jako příloha časopisu Full Moon. Kromě zmíněného časopisu se pod vydání podepsala ještě čtyři další vydavatelství (NAAB, Naše desky, Pure Heart Records,, Exitab), a dala tak vzniknout záslužné věci. Pěkný čirý vinyl s kombinací okrově – hnědého obalu plného tajemných siluet prostě funguje. A tak mi nezbývá než výsledné dílo pochválit a přát si, aby u nás vznikalo více takto zajímavějších titulů, protože v tomto ranku je rybník téměř vyschlý.
Čas: cca 41 minut
Seznam skladeb:
Strana A - Five Seconds To Leave
Jak skromnost pankáčů káže, tenhle split nemá určenou stranu A nebo B. Vyberte si, koho chcete poslouchat jako první, dle libosti. Tito muzikanti nejdou za vámi, oni doufají v to, že si je najdete vy sami, ale až dojde k setkání, nezůstanou vám nic dlužni, na to se můžete spolehnout. Z logiky věci a uchopení vinylu do ruky, mi ale vychází, že strana A patří 5STL z Jindřichova Hradce... někde se zkrátka začít musí.
FIVE SECONDS TO LEAVE se prezentují třemi songy, a chce se mi říct, že se jedná o stranu C jejich předešlé velké desky Sound Scape Land Tracks. Což není bráno jako výtka, ba naopak, tu červenohnědou desku si rád častokrát pustím. Výchozí pozice je jasně daná. Trojčlenné instrumentální uskupení má moc dobře jasno, jak se jejich hudba bude odvíjet a co pomocí ní chtějí sdělit. Žádná divoká smršť, spíš se nechat jen tak unášet a nechat proudit kytarové rify a melodie zatěžkané hutnou basou, přičemž ani jedno nezní nijak nasládle a podbízivě. Na začátku každé skladby si 5STL připraví půdu, aby omotali tu svou pavučinu okolo těla a své tóny postupně zarývali hlouběji a hlouběji, načež ke konci rozkvetli do netušených rozměrů, a svou gradací dali zapomenout pocitu lehčí nudy, který se v průběhu málem už už dostavoval. Ale ta odměna stojí za to, hlavně v poslední Las Voces No Son Sufficientes. 5STL je jedna z mála kapel, které promíjím, že zcela rezignovala na zpěv, který prostě v muzice potřebuji a bez něj mám pocit, že něco tomu chybí. A ač se sám tomu divím, u těchto šikovných instrumentalistů se mi tohoto nežádoucího pocitu nedostává.
ESAZLESA jsou momentálně jednou z nejskloňovanějších tuzemských kapel. A ruku na srdce po právu. Skupina, která se vrhla na koncertní činnost takovým stylem, že sjela kde co od Balkánu až po Ukrajinu má chuť a snahu, a obojího má evidentně dost. I v tom kolotoči koncertů a turné nezapomínají na studiovou tvorbu a po čase nám servírují něco ze sebe. Ne a ne se odhodlat vydat svou první velkou desku, přispěli svým dílem na tento split čtyřpísňovým menu. To je stejně, tak jako tomu bylo u předešlých malých desek, napěchováno poctivou porcí muziky, která žádného jejich příznivce nemůže zklamat. To, co ESAZLESA produkují, je oproti 5STl vzdušnější forma. Zatímco u 5STL kytara s basou většinou zatloukají do země, u Es obojí lítá a vznáší se někde ve vzduchu. K větší barevnosti přispívá i vokál kytaristy Boušeho, který má více podob, od vypravěčské formy až po nervní řev. Navíc svým hlasem přispěje ve třetí, nejsilnější věci - Průměrný děti historie, i basák Ondra. Tito Západočeši mají své kouzlo, které spatřuji v autenticitě jejich snažení, a je jedno jestli zrovna útočí rychlejší pasáží, nebo jenom nechávají kytary lehce klouzat. Všechno, co dělají, na mě působí čistým a nezkaženým přístupem k věci, a ono to je ve výsledném efektu znát.
Deska nevyšla pouze ve formě LP, ale i v klasické podobě CD jako příloha časopisu Full Moon. Kromě zmíněného časopisu se pod vydání podepsala ještě čtyři další vydavatelství (NAAB, Naše desky, Pure Heart Records,, Exitab), a dala tak vzniknout záslužné věci. Pěkný čirý vinyl s kombinací okrově – hnědého obalu plného tajemných siluet prostě funguje. A tak mi nezbývá než výsledné dílo pochválit a přát si, aby u nás vznikalo více takto zajímavějších titulů, protože v tomto ranku je rybník téměř vyschlý.
Čas: cca 41 minut
Seznam skladeb:
Strana A - Five Seconds To Leave
- Lifetime ain´t enough to cure this
- Dogs of war
- Las voces no son sufficientes
Strana B - Esazlesa
- nechci se vrátit
- zdenku
- průměrný děti historie
- nemá smysl nic říkat
