Po deseti vteřinách je mi jasné, že MEMORY DRIVEN nejsou žádná ořezávátka. Další čtyři a půl minuty trvá, než otevře zpěvák pusu – a během těch 270 vteřin si dovedu představit, že by MEMORY DRIVEN mohli fungovat jako instrumentální kapela. A po uvedených 270 vteřinách si to představit nedovedu (úsměv).
Zbytečný úvod, ale mě to přesně tahle letělo hlavou při prvním poslechu americké skupiny, která vznikla v roce 2008 pod taktovkou Denise Corneliuse, který prošel řadou kapel (REVELATION, PLACE OF SKULLS, OVERSOUL, UNDER THE SUN) a první stopu v metalovém světě zanechal už před dvaceti roky. Většinu času se věnoval doom metalu, v současné skupině doom metalu s přívlastkem „progresivní“. Vydavatel v promo letáku zmiňuje OPETH, PORCUPINE TREE nebo ALICE IN CHAINS, něco na tom asi bude, ale MEMORY DRIVEN jsou mnohem více doom a mnohem méně to ostatní, co kapela nazývá progresivní a já zpestřující. Američané sice sázejí na pomalé songy, ale neutápějí se v marnosti a žalu, spíše vyznívají pozitivně – a to je nejspíš ona progresivnost v jejich doom metalu.
K velmi dobrému dojmu z poslechu přispívá skvělý dynamický zvuk, chvílemi mi to připadalo jako kdybych poslouchal vinyl. Všechny nástroje jsou nádherně nazvučené, tím pádem snadno rozlišitelné – tudíž nejen kytaristé, ale i basák se na výsledném soundu podílí velkou měrou. Parádně zní i bubny, takže mně neznámému zvukaři a studiu je třeba složit poklonu. Další poklonu bere mistr Cornelius za pěvecký výkon – kdo by řekl, že tak jemný a procítěný hlas má na svědomí stopadesátikilový pořízek... Já určitě ne. Cornelius zpívá opravdu výborně, jeho čistý procítěný hlas do okolní muziky skvěle zapadá a vůbec si nedovedu představit, že by se snažil o nějaké nečisté polohy.
Nejlepší jsou ale kytary – kvílivé vyhrávky se střídají se zemitými zatěžkanými riffy, občas se objeví i tóny akustické kytary a nechybí také jeden nářez v rychlejším tempu, samozřejmě jako zpestření netrvající ani polovinu skladby. Všechno do sebe moc pěkně zapadá a vůbec... tohle je pro mě jedna z nejzajímavějších letošních nahrávek. Snad jen její délka je trochu přes limit – ono to chce opravdu soustředěný poslech a ten vydržet déle než padesát minut není zrovna jednoduché. I když – stojí to za to!
Seznam skladeb:
Čas: 53:46
www.myspace.com/memorydrivendoom
www.ihate.se
Zbytečný úvod, ale mě to přesně tahle letělo hlavou při prvním poslechu americké skupiny, která vznikla v roce 2008 pod taktovkou Denise Corneliuse, který prošel řadou kapel (REVELATION, PLACE OF SKULLS, OVERSOUL, UNDER THE SUN) a první stopu v metalovém světě zanechal už před dvaceti roky. Většinu času se věnoval doom metalu, v současné skupině doom metalu s přívlastkem „progresivní“. Vydavatel v promo letáku zmiňuje OPETH, PORCUPINE TREE nebo ALICE IN CHAINS, něco na tom asi bude, ale MEMORY DRIVEN jsou mnohem více doom a mnohem méně to ostatní, co kapela nazývá progresivní a já zpestřující. Američané sice sázejí na pomalé songy, ale neutápějí se v marnosti a žalu, spíše vyznívají pozitivně – a to je nejspíš ona progresivnost v jejich doom metalu.
K velmi dobrému dojmu z poslechu přispívá skvělý dynamický zvuk, chvílemi mi to připadalo jako kdybych poslouchal vinyl. Všechny nástroje jsou nádherně nazvučené, tím pádem snadno rozlišitelné – tudíž nejen kytaristé, ale i basák se na výsledném soundu podílí velkou měrou. Parádně zní i bubny, takže mně neznámému zvukaři a studiu je třeba složit poklonu. Další poklonu bere mistr Cornelius za pěvecký výkon – kdo by řekl, že tak jemný a procítěný hlas má na svědomí stopadesátikilový pořízek... Já určitě ne. Cornelius zpívá opravdu výborně, jeho čistý procítěný hlas do okolní muziky skvěle zapadá a vůbec si nedovedu představit, že by se snažil o nějaké nečisté polohy.
Nejlepší jsou ale kytary – kvílivé vyhrávky se střídají se zemitými zatěžkanými riffy, občas se objeví i tóny akustické kytary a nechybí také jeden nářez v rychlejším tempu, samozřejmě jako zpestření netrvající ani polovinu skladby. Všechno do sebe moc pěkně zapadá a vůbec... tohle je pro mě jedna z nejzajímavějších letošních nahrávek. Snad jen její délka je trochu přes limit – ono to chce opravdu soustředěný poslech a ten vydržet déle než padesát minut není zrovna jednoduché. I když – stojí to za to!
Seznam skladeb:
- Empty Gesture
- Die To Breed
- So It Seems
- Ava´s Song
- These Aren´t The Chords You´re Looking For
- A Tempt
- Group Departure
- Black=Light
- Unveiled
Čas: 53:46
www.myspace.com/memorydrivendoom
www.ihate.se
