Sakala je novým pojmem na české ug scéně, ale o lidech tvořící ji to neplatí. Zajímavý myšlenkový zvrat se udál v hlavách členů kapely Nupagadi, která se pohybovala na Vysočině, konkrétně na Havlíčkobrodsku. Pánové dali hlavy dohromady a řekli si, že už pod tímto názvem fungovat nebudou a dají vzniknout Sakale. Důvod je takovýto: Sakala vznikla a Nupagadi zaniklo kvůli postupnému hudebnímu posunu tohoto tělesa. Všichni chceme jít dál cestou pronikání do nových sfér hudebna a vnitřní pocit postupného rozporu "punk" názvu Nupagadi s naší tvorbou byl čím dál silnější a nešlo to jinak. Tolik citace z webu.
Hudebně mi Nupagadi přišli jako zajímavé uskupení, a jejich poslední výtvor Masem Navrch jsem si poměrně oblíbil. Hlavně pro atmosféru, která z jejich hudby dýchala. CD k dokonalosti chybělo více než méně, a ač nebylo zvukově na té nejvyšší úrovni, hudební složka chvílemi vyzněla jako tuctové hc českého střihu, měli v sobě jakési kouzlo, kterým dokázali upoutat. Uměli do svého výrazu vycházejícího z hardcoru, zakomponovat naléhavost, sem tam silný refrén a v neposlední řadě nahrávce vládly Baloovi texty. Ty byly plné skeptických vizí, někdy až těžko pochopitelných slovních obratů, každopádně daleko zbavených zažitých klišé tuzemských HC kapel, navíc vhodně korespondující s jeho vokálem, který nikdy na Zlatého Slavíka kandidovat nebude, ale k celkovému vyznění Nupagadi byl tak nějak pasující.
Zpočátku jsem zcela nechápal proč? Z jakého důvodu měnit název, vždyť hudební složka není o tolik jiná než na poslední nahrávce. Usuzoval jsem z ukázek nahozených na BZ profilu a přiznávám, po prvním poslechu jsem Sakalu uložil k ledu. Což může být jejich problém, méně náročného posluchače, usuzujícího na první signální a neochotného věnovat hudbě víc než jeden poslech, pravděpodobně těžko zaujmou, ač se o jejich hudbě nedá tvrdit, že by byla kdo ví jak komplikovaná. Když CD dorazilo na recenzi, rád jsem si na něj čas udělal a mnohokrát vyslechl, byl jsem nucen uznat, že rozdíl v porovnání se starší tvorbou nakonec patrný je. I když ne tak velký jako to cítí kapela sama. Slupka Sakaly by se dala charakterizovat jako o něco tvrdší a o trochu méně prostupnější než o něco málo jednodušších a rychleji zapamatovatelných postupů Nupagadi. Toto tvrzení lze uplatnit pro hudební složku, ne už tak pro textovou část. Baloo neustoupil z cesty, navíc ve třech skladbách přidal ruku k dílu i basák Václav, jehož pohled na svět se od vrchního textaře kapely příliš neliší.
Nejzajímavější skladbou, z které je nejvíc cítit nový výraz, je předposlední, tajemným názvem obdařená, Kochlea Chicho, jíž metalová řež kytar a valivé bicí náramně sluší. Zbylých pět věcí (to samé ale platí i pro Kochlea Chico) by mohlo bez problému vyjít pod hlavičkou Nupagadi a daly by se obhájit jako postupný logický hudební vývoj. Neustále máme co do činění s kapelou vycházející z HC, libující si především ve středním tempu a zatěžkaném hutném zvuku, s výsledným soundem směřujícím od celkem běžného HC k posthardcore vodám.
Čas: 23:37
Seznam skladeb:
- popel
- ve sparach
- adameva
- surro
- kochlea chico
- nase srdce
