Nejbližší koncerty
  • 19. 04. 2024Drom, Bullfrog, Mayon
  • 20. 04. 2024Kapela Bloody Obsession a Barrák music club pořádají třet...
  • 20. 04. 2024DROM, MAYON, DRUTTY
  • 22. 04. 2024DEAF CLUB (USA) + FUCK MONEY (USA) + DECULTIVATE + SKIPLIFE
  • 23. 04. 2024Joshua Zero (UK) & Wczasy (Pol) & Blue Chesterfield > 23....
  • 23. 04. 2024Výjimečný kytarista a hudebník, několikanásobný držitel B...
  • 26. 04. 2024OBSCENE EXTREME WARM UP TOUR 2024 - tentokrát za účasti I...
  • 26. 04. 2024The Stubs (PL) + Arrogant Twins + Neuro Bats
HEIDEN – Andzjel

GAMMA RAY – To the Metal!, CD 2010, earMUSIC/Edel Music

Je to už nějaký ten čásek, co GAMMA RAY vydali nástupce svého posledního alba „Land of the Free II,“ album „To the Metal!“ Po albu „Majestic“ je „To the Metal!“ druhým albem co do odstupu od jeho předchůdce – od předchozího „Land of the Free II“ jej dělí celé tři roky, což je v dnešní době „závodů“ ve vydávání alb poměrně slušný odstup. Fakt je nicméně ten, že každý alespoň trochu soudný fanoušek musí uznat, že pokud má jít o album v pravém slova smyslu a ne pouze o rychlokvašku, je lepší mu dát čas uzrát. Stejně tak si Hansen v rozhovorech pochvaloval, že větší rozestup mezi následujícími alby mu dal dostatek času, aby si kompozice lépe rozmyslel a více si s nimi vyhrál. A s čím přesně že si to Kai tak vyhrál?


  • Kytary

Na kytarách samotných toho tolik změnit nejde – GAMMA RAY jsou prostě GAMMA RAY a nikdy po nich nebudeme chtít, aby hráli jako AC/DC nebo třeba TOOL. Tak to mohl sakra změnit? Odpověď je snadná – mix. Když si poslechnete nové album, máte místy pocit, že se na vás ze všech stran valí milióny a milióny kytar. Během instrumentálních pasáží se překrývají sóla několika kytar, do toho hrají kytary doprovod, jsou prostě všude. Chvílemi je to jako stát proti armádě naštvaných kytaristů, kteří vám chtějí rozedrat membrány reproduktorů za každou cenu.


  • Melodie

Kai se od velmi přímočarého přístupu alba „Land of the Free II“ vrátil ke komplikovanější stavbě písní jako v „Majestic,“ nicméně se více držel při zemi a nenechal se unést k těžko stravitelným kompozicím jako na výše zmíněném albu. To ale souvisí s lehce změněnou


  • Prací s hlasem

Nikdo není nesmrtelný a ani Kaiovy hlasivky nevydrží věčně. Proto si tentokráte Kai zvolil lehce nižší polohu zpěvu a často namísto aby v refrénu poskočil výš, nechá jej spadnout níže. Pravda je, že pro ortodoxní zastánce speedmetalových „vykleštěnců“ to asi není příliš dobrá zpráva, ale přeci jen – nesluší mu to v takové Mother Angel?


  • Efekty

GAMMA RAY a elektronika nikdy příliš nešli dohromady (kromě doprovodných kláves) – to je prostě něco jako mísit rozžhavenou ocel s vodou a doufat, že ocel zředíte. Nyní se ale na albu objevuje první sampl v historii GAMMA RAY – v refrénu skladby Empathy – a místy je slyšet i že zpěv byl protažen syntetizérem. Zde je ovšem otázka, co je dobré a co ne … zatímco Empathy onen sampl vyloženě nakopne, Kaiův hlas v kombinaci se syntetizérem docela slušně nepříjemně řeže do uší.


A nebyl by to Kai Hansen, kdyby neměl přichystanou nějakou třešničku na dortu, a tentokráte hned dvě. V druhé skladbě alba se objevuje Kaiův kolega z let dávno minulý, ikona speedmetalu Michael Kiske, který vystřihuje refrén skladby All You Need to Know – agresivní skladby s melodickým refrénem, který jednoznačně vystihuje podstatu celého metalového světa:


„Let my powers unfold

And before I get cold

Let me die as a rebel

Or live as a free man at last“


„Nechte mě rozvinout svou sílu,

A než vytuhnu,

Nechte mě zemřít jako rebela,

Nebo svobodně žít.“


Při poslechu této písně se zdá, jako by posledních téměř dvacet let ani neuběhlo a klasičtí HELLOWEEN stále žili. A pokud by žili – zněli by přesně takto!


Druhá třešnička na dortu pak čeká na samotném konci a je jí balada No Need to Cry. GAMMA RAY balady příliš nerazí, ale pokud už na nějakou dojde, jde o mistrovský kus a No Need to Cry je toho důkazem.


Abych ale hodnotil vyváženě – ano, opět můžete namítat, že Kai Hansen bezostyšně vykrádá klasiky žánru. Ano, opět jsou tu odkazy na IRON MAIDEN (v úvodu Rise, a pak že to Hansen taky neumí ;-) ), opět zde najdete rukopis JUDAS PRIEST (nepřipomíná vám vokální linka v refrénech Shine Forever trochu Painkillera?), ano, GAMMA RAY opět plivnou do tváře MANOWAR (proč nepozdravit metal samotný slovy „Hail to the Metal!“ (To the Metal)) a GAMMA RAY si opět vezmou něco od svých žánrových kolegů FREEDOM CALL v Deadlands. Ano, to všechno tam je. A víte, co je na tom nejhorší? Že GAMMA RAY to člověk prostě musí sežrat i s navijákem...


S jedním známým jsme se nedávno pozastavovali nad tím, jak nám některé kdysi skálopevné kapely měknou, vydávají vatu a vůbec nějak tak jejich produkce poslední dobou nestojí za nic. GAMMA RAY jsou jasným důkazem toho, že tomu tak vůbec nemusí být – GAMMA RAY jako by se postupem času stále více a více měnili v metal samotný, sami více a více tvrdli ve svých kramflecích a čím dál tím těžší by bylo jimi pohnout. Připijme si tedy s GAMMA RAY na metal - „To the Metal!“


Seznam stop:

  1. Empathy

  2. All You Need to Know

  3. Time to Live

  4. To the Metal

  5. Rise

  6. Mother Angel

  7. Shine Forever

  8. Deadlands

  9. Chasing Shadows

  10. No Need To Cry


Čas: 48:22


Web:

http://www.gammaray.org/

 

http://www.ear-music.net/


Zveřejněno: 09. 05. 2010
Přečteno:
3929 x
Hodnocení autora:
8 / 10

Autor: Pushkin | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

09. 05. 2010 00:54 napsal/a DW
Počkat
apríl už byl ne :)