Některé kapely vydávají album za albem jako na běžícím pásu, jiné vždy počkají několik let na to, až se příze jejich hudební matérie jaksepatří utřídí a teprve poté se uchýlí do studia uklohnit pro své příznivce novou nahrávku. I to je případ německých Embedded, kteří si na přípravu nového CD vždy vyhradí nějaké ty čtyři roky.
Bylo to tak mezi debutem (2001) a dvojkou „A Severity Divine“ (2005) a ani v případě novinky „Beyond The Flesh“, spočítáte – li si to, tomu není jinak. Devastující, old school death metal v novém kabátě – tak přesně tak by se dala popsat nová fošna na scéně již 15 let působících pardálů. A že jsou chlapci jaksepatří sehraní, o tom vůbec nepochybujte. Chřestivý, severský zvuk německého studia Soundlodge je to první, co vás řádně práskne přes čumák. Rychle odsýpající death metal to druhé. Slušivý growl Rainera Düsinga, sakra podladěné kytary André Danowskyho a Christiana Wöstena, trochu slaběji, leč čitelně nazvučená bagrující basa Matthiase Puhra a blastující, rychle odsýpající škopky Markuse Renzenbrinka – tak přesně tyto atributy tvoří páteř tvorby Embedded. Přiznám se, že první, co mne mile překvapilo, je nazvučení bicích, respektive kopáků. Perkuse také ujdou, ale vyšší nazvučení rychle pošlapávaných blan – to je tedy něco.
Milé tak trochu překvapení, které ve mne vyvolala jednička „Terminal Stage“ s nastupujícím flákem „The Mirror“ neuhasíná, prvky grindu vítám velmi, jelikož právě spojení s death metalem se mi zdá pro tento žánr nejvýhodnější a hlavně nejvíce organické.
Silné melodie, dvojka mne sjela jak utržený parní válec a další skladba „Dead To This World“ se nezdá, že by mne z toho chtěla vynechat. Klasický death metalový marast vám to Německo evokuje neustále, ovšem protentokrát nemáme co do činění s nějakými ovcemi ve stádu.
Naopak, Embedded se svou poslední nahrávkou válcují kde koho a kde co a v letošním roce, plném old school death metalových výlisků jsou prozatím tím lepším, co jsem měl možnost slyšet. A ano, to myslím naprosto vážně.
Solidní, ač lehce očekávané zlomy, valící se death metalový bordel ve stylu Suffocation, nekončící brutalita, podepřená dobře seštelovaným vokálem, se žene předem vytyčeným a dobře naprojektovaným korytem, to aby se na konci úlevně vylila a pohřbila vše, co jí přijde do cesty.
Občasné odskoky od čistého growlu („Down To Zero“) vítám, dobré háky, pinche a vše, co k dobrému death metalu patří jakbysmet. Zatraceně, tato fošna Embedded bude nejspíše tím, co poputuje do mé, v současné době rychle se rozrůstající audio knihovny, kam se dostávají jen ti (pro mne) nejlepší.. Ale bude tomu tak, nebo to s druhou polovinou chlapci zazdí?
Jo, leda houby, následující, pětka „Personal Xtc“ sice jede v těch samých kolejích, ale masivně podladěné kytarové plochy, které přesně vědí, kdy zaseknout, zvolnit, zrychlit, nasekat mne utvrzují v dobrém dojmu z nahrávky a už to vypadá, že jsem si u sousedů vyhlédl další schopnou partičku.
Trochu s obavami přistupuji k šesté mokvající ráně, šest a půl minuty trvajícímu válu „Origin Of Consciousness“, ovšem jeho průběh, kdy se pomalé, masivně pinchované slamy střídají s rychlými výpady nedá na nudu ani na okamžik vzpomenout.
Schopným bicím vykopáváním započne sedmička „System Error“, při které do nás Embedded nahulí, co se do nás vejde. Zatraceně, jen houšť a víc, říkám si a podupávám si nohou, až se podlaha otřásá. Prasečí vokály Rainera jsou nádherným balzámem na duši a tak trochu návratem do prasácké brutality death metalu pár hodin po poslechu poslední řadovky Suffocation. No, ačkoliv mne ani minulé album této smečky nenechalo tak úplně chladným, na letošek si tahle trochu nenápadná banda připravila zatraceně výbušný materiál. Doporučuje devět z deseti patologů a zapomeňte na německý papundekel metal. Parádička.
Čas: 38:00
Bylo to tak mezi debutem (2001) a dvojkou „A Severity Divine“ (2005) a ani v případě novinky „Beyond The Flesh“, spočítáte – li si to, tomu není jinak. Devastující, old school death metal v novém kabátě – tak přesně tak by se dala popsat nová fošna na scéně již 15 let působících pardálů. A že jsou chlapci jaksepatří sehraní, o tom vůbec nepochybujte. Chřestivý, severský zvuk německého studia Soundlodge je to první, co vás řádně práskne přes čumák. Rychle odsýpající death metal to druhé. Slušivý growl Rainera Düsinga, sakra podladěné kytary André Danowskyho a Christiana Wöstena, trochu slaběji, leč čitelně nazvučená bagrující basa Matthiase Puhra a blastující, rychle odsýpající škopky Markuse Renzenbrinka – tak přesně tyto atributy tvoří páteř tvorby Embedded. Přiznám se, že první, co mne mile překvapilo, je nazvučení bicích, respektive kopáků. Perkuse také ujdou, ale vyšší nazvučení rychle pošlapávaných blan – to je tedy něco.
Milé tak trochu překvapení, které ve mne vyvolala jednička „Terminal Stage“ s nastupujícím flákem „The Mirror“ neuhasíná, prvky grindu vítám velmi, jelikož právě spojení s death metalem se mi zdá pro tento žánr nejvýhodnější a hlavně nejvíce organické.
Silné melodie, dvojka mne sjela jak utržený parní válec a další skladba „Dead To This World“ se nezdá, že by mne z toho chtěla vynechat. Klasický death metalový marast vám to Německo evokuje neustále, ovšem protentokrát nemáme co do činění s nějakými ovcemi ve stádu.
Naopak, Embedded se svou poslední nahrávkou válcují kde koho a kde co a v letošním roce, plném old school death metalových výlisků jsou prozatím tím lepším, co jsem měl možnost slyšet. A ano, to myslím naprosto vážně.
Solidní, ač lehce očekávané zlomy, valící se death metalový bordel ve stylu Suffocation, nekončící brutalita, podepřená dobře seštelovaným vokálem, se žene předem vytyčeným a dobře naprojektovaným korytem, to aby se na konci úlevně vylila a pohřbila vše, co jí přijde do cesty.
Občasné odskoky od čistého growlu („Down To Zero“) vítám, dobré háky, pinche a vše, co k dobrému death metalu patří jakbysmet. Zatraceně, tato fošna Embedded bude nejspíše tím, co poputuje do mé, v současné době rychle se rozrůstající audio knihovny, kam se dostávají jen ti (pro mne) nejlepší.. Ale bude tomu tak, nebo to s druhou polovinou chlapci zazdí?
Jo, leda houby, následující, pětka „Personal Xtc“ sice jede v těch samých kolejích, ale masivně podladěné kytarové plochy, které přesně vědí, kdy zaseknout, zvolnit, zrychlit, nasekat mne utvrzují v dobrém dojmu z nahrávky a už to vypadá, že jsem si u sousedů vyhlédl další schopnou partičku.
Trochu s obavami přistupuji k šesté mokvající ráně, šest a půl minuty trvajícímu válu „Origin Of Consciousness“, ovšem jeho průběh, kdy se pomalé, masivně pinchované slamy střídají s rychlými výpady nedá na nudu ani na okamžik vzpomenout.
Schopným bicím vykopáváním započne sedmička „System Error“, při které do nás Embedded nahulí, co se do nás vejde. Zatraceně, jen houšť a víc, říkám si a podupávám si nohou, až se podlaha otřásá. Prasečí vokály Rainera jsou nádherným balzámem na duši a tak trochu návratem do prasácké brutality death metalu pár hodin po poslechu poslední řadovky Suffocation. No, ačkoliv mne ani minulé album této smečky nenechalo tak úplně chladným, na letošek si tahle trochu nenápadná banda připravila zatraceně výbušný materiál. Doporučuje devět z deseti patologů a zapomeňte na německý papundekel metal. Parádička.
Čas: 38:00
Seznam skladeb:
- Terminal Stage
- The Mirror
- Dead To This World
- Down To Zero
- Personal XTC
- Origin Of Consciousness
- System Error
- (In)Sanity
- Living In Fear (Malevolent Creation Cover)
