Tento rok se na nás již stačilo vrhnout několik kvalitních death metalových smeček s jejich nejnovějšími údernými materiály a proto jsem byl zvědav, co předvedou talentovaní Frantíci Gorod, kteří svým kvalitním technickým death metalem vždy dělávali radost nejednomu příznivci extrémnějšího metalu. O následných dvou počinech, již vydaných pod hlavičkou Gorod (to, že se kapela v roce 2005 přejmenovala z původního názvu Gorgasm ví asi každý) asi nemá smysl nijak sáhodlouze referovat, nová fošna Gorod proto slibovala přinést opět solidní porci pidlikání a sem tam i nějakou tu groovy pasáž přesně tak, jak to banda předváděla po celou svou existenci.
První, co asi uhodí do uší, je nazvučení, které je tentokrát mnohem více ve výškách. Gorod tím trochu ztratili na brutalitě, co však pozbyli na „váze“, nabrali jinde. A sice na technických vyhrávkách, kdy úvodní „Disavow your God“ je nepřetržité vyhrávání obou kytar tam a zpět, přičemž jim k tomu suplují slušné šlapavé party bicmana Sama. Oproti „Leading Vision“ se však kamsi vytratil smysl pro opravdový groove, zpomalení a unikátnost psaní melodií.
Čím více album poslouchám a objevuji zajímavé struktury (Rebirth of Senses) a jasné, pro kapelu typické odkazy na Cynic (například v pětce „The Path“ či v desítce „Watershed“), tím více mám pocit, že Gorod se vzdalují původnímu stylu své hudby více k trendu za každou cenu technického deathu. Pozor, jedná se stále o nabouchanou záležitost, při které se opět ukazuje, že Gorod mají nesporný talent a vynikající technické zázemí, avšak na novém kotouči mi tak trochu chybí ty klasické usbdm groovy prvky, které tak skvěle ladily s tím technickým pidlikáním vůkol. Na „Process of a New Decline“ se povětšinou jedná spíše o to pidlikání s tím, že je to pidlikání s jasně danou strukturou, účelem a nikoliv pouze demonstrace toho, co kapela umí zahrát. Přesto však ani po několika poctivých protočeních desky nemohu vypíchnout skladbu, jež by mě nějak zvláště zaujala. Není to gorodovský „Epitaph“, ale je to jakýsi náznak prvotních krůčků k němu.
Opět se však jedná o solidní desku, která dobře drží pohromadě a sem tam se blýskne vynikající pasáží, správnou dávkou progresivních úletů a klasicky dobré práce vokalisty Guillaumeho. Jejich odkazy na Cynic jsou opět umně představeny a vždy na svém místě (vybrnkávačky v jejich podání jsou snad už povinností), ve společnosti zejména svého kolegy z roku 2006 však nová deska často působí poněkud bezzubě (rozhodně neplatí pro „Guilty of Dispersal“). Inu, nejen technikou živ je člověk a nejlepší možná volba mezi přímým devastujícím death metalem a technickou nádherou se tyčí nejspíše někde uprostřed.
I přesto je však tah na branku nových Gorod stále silný jako středně silná polární vichřice. Pravda sound již není tak brutální, opět vítám velice čitelně nazvučenou basu, hodnocení bicích protentokrát nechám stranou, jelikož ty jsou takové – inu pro žánr dosti standartní. O dobrých vokálech již byla řeč, stejně jako o tom, že deska je rozhodně nadprůměrem. Nic ovšem nemůže zakrýt fakt, že Gorod přes veškerou svoji technickou vybroušenost zapomněli na něco, čemu se říká silné melodie. A to je, přiznejme si, po dvou vynikajících předchozích albech trochu škoda – ode mě však ještě stále silná osmička..
Čas: 50:04
První, co asi uhodí do uší, je nazvučení, které je tentokrát mnohem více ve výškách. Gorod tím trochu ztratili na brutalitě, co však pozbyli na „váze“, nabrali jinde. A sice na technických vyhrávkách, kdy úvodní „Disavow your God“ je nepřetržité vyhrávání obou kytar tam a zpět, přičemž jim k tomu suplují slušné šlapavé party bicmana Sama. Oproti „Leading Vision“ se však kamsi vytratil smysl pro opravdový groove, zpomalení a unikátnost psaní melodií.
Čím více album poslouchám a objevuji zajímavé struktury (Rebirth of Senses) a jasné, pro kapelu typické odkazy na Cynic (například v pětce „The Path“ či v desítce „Watershed“), tím více mám pocit, že Gorod se vzdalují původnímu stylu své hudby více k trendu za každou cenu technického deathu. Pozor, jedná se stále o nabouchanou záležitost, při které se opět ukazuje, že Gorod mají nesporný talent a vynikající technické zázemí, avšak na novém kotouči mi tak trochu chybí ty klasické usbdm groovy prvky, které tak skvěle ladily s tím technickým pidlikáním vůkol. Na „Process of a New Decline“ se povětšinou jedná spíše o to pidlikání s tím, že je to pidlikání s jasně danou strukturou, účelem a nikoliv pouze demonstrace toho, co kapela umí zahrát. Přesto však ani po několika poctivých protočeních desky nemohu vypíchnout skladbu, jež by mě nějak zvláště zaujala. Není to gorodovský „Epitaph“, ale je to jakýsi náznak prvotních krůčků k němu.
Opět se však jedná o solidní desku, která dobře drží pohromadě a sem tam se blýskne vynikající pasáží, správnou dávkou progresivních úletů a klasicky dobré práce vokalisty Guillaumeho. Jejich odkazy na Cynic jsou opět umně představeny a vždy na svém místě (vybrnkávačky v jejich podání jsou snad už povinností), ve společnosti zejména svého kolegy z roku 2006 však nová deska často působí poněkud bezzubě (rozhodně neplatí pro „Guilty of Dispersal“). Inu, nejen technikou živ je člověk a nejlepší možná volba mezi přímým devastujícím death metalem a technickou nádherou se tyčí nejspíše někde uprostřed.
I přesto je však tah na branku nových Gorod stále silný jako středně silná polární vichřice. Pravda sound již není tak brutální, opět vítám velice čitelně nazvučenou basu, hodnocení bicích protentokrát nechám stranou, jelikož ty jsou takové – inu pro žánr dosti standartní. O dobrých vokálech již byla řeč, stejně jako o tom, že deska je rozhodně nadprůměrem. Nic ovšem nemůže zakrýt fakt, že Gorod přes veškerou svoji technickou vybroušenost zapomněli na něco, čemu se říká silné melodie. A to je, přiznejme si, po dvou vynikajících předchozích albech trochu škoda – ode mě však ještě stále silná osmička..
Čas: 50:04
Seznam skladeb:
- Disavow Your God
- Programmers of Decline
- Diverted Logic
- Rebirth of Senses
- The Path
- Splinters of Life
- Guilty of Dispersal
- Gilded Cage
- A Common Hope
- Watershed
- Almighty Murderer
