Děti atomové doby se dočkali občanky. Letos slaví patnáct let od svého založení a tak přichystali pro své příznivce retrospektivní, výroční dvoj CD, s podtitulem Best Of 1993 - 2008. Z každého období vybrali jednu, až tři skladby. Celkem tedy dvacet songů různé kvality a přes hodinu hudby D.A.D.
D.A.D. prošli za dobu svojí existence hned několika stylotvornými kotrmelci. Od revoltujících punkových začátků, přes dark/gothic rock - metal, až k dnešnímu soudobému pojetí metalcoru. Přesvědčili mě o o tom hned první tři nové, ostře pojaté písně. Zaznamenány byly ve studiu Shaark a výsledný sound je šťavnatý a řízný. Stylově se D.A.D. dostali až někam do hájemství, které okupujíí třeba takoví Locomotive. Ať už použitými českými texty, či podobným pohledem na věc. Hned první Procitám, je jasná hitovka a s ničím se nemaže. Dává tak jasně na srozuměnou, že nová tvorba D.A.D. nebude pro panenky. Původně jsem si myslel, že došlo k záměně disků v mém přehrávači, neboť mám zafixované D.A.D. někdy koncem devadesátých let, minulého století. Kdy si hrnuli ten svůj melancholický temný rock - metal a takovýhle svěží nátěr jsem nečekal. Příjemné překvapení. Z CD Loutky (06), jež si kapela vydala sama, jsou zde zastoupeny také tři písně. Pod hladinou, ...víc než myslíš...a Krysy. Zde už je jasně slyšet příklon k agresivnějšímu pojetí thrash metalu. Texty plné frustrace a zmaru z každodenního života. Rok 2005 a mini CD Návrat. Taktéž vydáno ve vlastní režii. Sympatické. Vybraný song Divnej svět, je fakt divnej a nijak zvlášť mě zrovna netankuje. Nic neříkající, suchopárnej hifi metal s ukřičeným vokálem, nalazený na ufňukanou vlnu. Jinak tahle Best Of by se klidně mohla jmenovat taky třeba Proti proudu času, nebo tak nějak. Protože skladby jsou na CD řazeny chronologicky od těch nejnovějších, až po ty úplné fosilie. Promo CD z roku 2004 je pak pro mě osobně asi nejslabší kapitolou, v kronice jménem D.A.D. Vybrané skladby Tělo z oceli a hlavně celkem hitová Přísahám. Vypadá to tak, že kapela tou dobou nevěděla kam se uvrtnout a hledala vlastní identitu. Hezké, líbivé melodie, pomalá tempa, unuděný čistý vokál. Poslouchá se to sice docela hezky, ale je to dobré leda tak pro holky. Nic pro mě, uááá! Jako mávnutím kouzelného proutku jsme v roce 2000. Rok pro kapelu zlomový, neboť vychází první (paradoxně zatím i poslední) oficiální CD Shadows. Pod malým, nezávislým, převážně punkovým labelem Cecek Records. V té době sic D.A.D už mají s punkem pramálo společného, leč kořeny nezapřeš. "Stíny" jsou zastoupeny temně gotickou The Hate And The Pain. Dále pak titulní Shadows, vokálně přednesena i přes svůj anglický název v rodné mateřštině, s delikátní saxofonovou vložkou. To můžu. Třetí Moon Fire je pak poznamenána také přítomností saxíku, který tak posouvá song do zajímavých sfér. Příjemné alternativně lazené rock - metalové skladby, které potěší moje nahluchlé ucho. Jakýmsi pomyslným vrcholem z mého pohledu, pak představuje rok 1998 a kazeta ...And Once We Will Get Lost, vydaná u labelu Martina Čecha - Epidemie. Toto období zastihuje D.A.D. zcela v zajetí dark/gothic metalu. Black Key začíná téměř čistě atmo blackovou sypačkou, aby posléze uvadla do obvyklých středně rychlých temp. Produkce téhle kazety, se ve studiu ujal Petr "Blackosh" Hošek a na nahrávce se to myslím dost podepsalo (v kladném slova smyslu). Další pecky Nevinné oči a Last. Tenkrát D.A.D. ještě nevěděli, jakým že jazykem to vlastně mají "békat", takže to bylo tak nějak fifty-fifty. Něco hezky česky a část v angličtině. Šestnáctá píseň Ztraceni v mlze, pak pochází z dema New Life Form (97). Trochu nevyrovnaná a také obohacena o dámský hlas, v podání Petry Vybíralové. Myslím, že mezi vámi čtenáři a příznivci metalové scény snad není nikdo, kdo by neměl doma ani jednu nahrávku od D.A.D., nebo alespoň nenavštívil jejich koncertní set. Já vlastním právě tuto celkem vydařenou nahrávku. Po těch letech jsem ji exhumoval ze své sbírky demokazet, abych ji oprášil a opětovně prohnal sluchovody. Bez mučení se přiznám, že v době svého vydání se tahle kazeta v mém přehrávači moc neohřála a nijak zvlášť mě tenkrát neoslovila. Ale dnes musím uznat, že ani po opakovaném poslechu mě tahle nahrávka nenudí. A konečně jsem se proposlouchal až k úplným začátkům. Tehdá si říkali Děti atomové doby a hrnuli přísný punk, s ještě přísnějšími texty. Demo Hanba lidí (94) zastupují titulní věc a vypalovačka Přání s úsměvným refrénem: " Já si tedy přeju, ať už neni válka, až tu v klidu žiju a vládne všude láska! Tento úderný a lehce infantilní text, vždy vyloudí na mé tváři rohlík. Ovšem z mého pohledu je pak úplně nejvíc první demáč Chemický útok (93). Samozřejmě, že zvuk je tady nejhorší ze všech, instrumentální výkony jakbysmet, ale má to svoje neopakovatelné kouzlo a určitý nedokonalý půvab. Není to takzvaně "punktlich" a vo tom to je. Čistý undergroundový punk. Faktem ale zůstává, že pro nezúčastněné se pak poslech celého dema, které je umístěno v mp3 na druhém disku, stává nesnesitelným martyriem. Já mám tyto nahrávky rád a je mi celkem putna, zda-li se jedná o death nebo punk. Jsem totiž hudebně omnivorní.
Druhé CD je pojato jako CD-ROM a obsahuje tři videoklipy, sekci s fotkama a letákama (plakátama zvoucíma na různé akce) a nějakou počítačovou hru D.A.D, která nevzbudila moji důvěru. Videolip k nové pecce Procitám je celkem zajímavě pojatej a je to hodně psycho. Kdoví, co tím chtěl básník říci. Já jsem to moc nepobral. Další klip je pak celkem hitová Přísahám (2004), nasnímaná a sestříhaná z nějaké koncertní štace. Jak už jsem avizoval výše, tahle skladba je pro mě těžko stravitelná a i klip samotný je ve spojení s hudbou hodně unylý. Zato novější klípek ...víc než myslíš...(2007), to už je jiná káva. Hudba sama o sobě už je dostatečně schopna zaujmout moji pozornost. Moderní thrash - coreová tepající muzika. Přičemž záběry kapely hrající v přírodě, někde na paloučku pod stromy, nejsou čertví jak nápadité. Dále tu máme kompletní dema Chemický útok (93) a Hanba lidí (94), která jsem si s gustem několikrát vyposlechl. Za zmínku u první nahrávky stojí cover verze starého hitu H.N.F. - To svět se posral. Autorem tohoto břitkého šlágru není nikdo jiný, než samotný Petr Štěpán. No a konečně tu máme řádnou dávku fotek a různých momentek. Od úplných klukovských začátků až do současnosti. Celkem něco přes stopadesát hezkých fotek, jak z koncertních akcí, klubů, tak ze studia.
Uff! Tak to by bylo. Tahle nálož mi dala docela zabrat. Ale nebyla to nepříjemná práce. Ještě bych zapomněl zmínit k světu vypadající booklet, ale ten plakátek co je na jeho druhé straně si fakt nad postel nedam. Za prvé bych si zničil booklet a za druhé neoholení pánové zrovna nejsou můj idál, že jo. Chybí mi tu ale texty, které s klidem mohly být umístěny alespoň na druhém CD, ale co nadělam. D.A.D za ty léta ušli hezký kus hudební cesty, ale i nadále zůstávají klasickým představitelem jihlavské egionální scény. Vydali ovšem reprezentativní počin, který zdaleka přesahuje hranice již zmíněného regionu. Sympatická je i cena, za jakou svůj produkt nabízí a to je 99,- Kč. Plná taška Evi a Vaška!? Kušuj, teď nová plná taška, ale D.A.D.!!!
Čas: 67:09
Seznam skladeb:
CD 1: Best Of 1993 - 2008
- Procitám (15 Years Alive)
- Nevinej
- Noční můra
- Pod hladinou (Loutky 2006)
- ...víc než myslíš...
- Krysy
- Divnej svět (Návrat 2005)
- Tělo z oceli (Promo 2004)
- Přísahám
- The Hate And The Pain (Shadows 2001)
- Shadows
- Moon Fire
- Black Key (...And Once We Will Get Lost 1998)
- Nevinné oči
- Last
- Ztraceni v mlze (New Life Form 1997)
- Hanba lidí (Hanba lidí 1994)
- Přání
- Chemický útok (Chemický útok 1993)
- Zlý sen
CD 2: Bonus CD - ROM
- +New Videoclip "Procitám"
- +Videoclips
- - Přísahám (Live 2004)
- - ...víc než myslíš... (2007)
- +Complet MP3 Albums
- - Chemický útok (1993)
- - Hanba lidí (1994)
- +Photography
- +videoclips
