Překvapivě dotaženým materiálem se hlásí tuzemská parta Heiden. Překvapivě alespoň pro mě, protože jsem o její existenci dosud neměl tušení. Přitom má, v původní dvojčlenné sestavě, na kontě několik nahrávek, včetně dvou CD, jedno u Elipse, druhé pod firmou Naga. O novinku se ale postaral německý label BFD - CD Heiden je označeno numerem 003, takže se jedná o nového hráče na scéně. A použití názvu kultovního songu a alba Bathory dává na srozuměnou, že vydavatel je zaměřen black metalovým směrem.
Heiden jsou black metalu také velmi blízko, ale jako ryzí black bych se tvorbu kapely nazvat neodvážil. Chvílemi bych sáhl po charakteristice heavy – black, v některých momentech jsou patrné ozvěny doomu a třeba v šestém songu snad i rock´n´rollu. Deska mě i přes vcelku dlouhý hrací čas nezačala ani po hromadě poslechů nudit a hlavní důvody vidím (slyším) dva. Tím prvním je velmi dobře srozumitelný zpěv v češtině, tím druhým nepodbízivá chytlavost, možná i hitovost všech skladeb (bez výjimky!). Navenek jednoduché a možná i ohrané riffy jsou citlivě zabaleny do moderního kabátu a nečekané změny tempa a nálady spolehlivě udržují posluchačovu pozornost. Zajímavý je poznatek, že (až na pár výjimek) materiál působí pozitivním dojmem, takže když dozní poslední tóny, necítíte vyčerpání, ale pohodičku. Nevím, jestli to byl záměr, ale na mě album působí jako bourač špatné nálady. Přitom slova jsou vysloveně smutná, nihilistická a bezvýchodná. Zima, led a mráz, oheň a voda, noc a smrt – to jsou hlavní témata textů, které jsou plné neotřelých rýmů a marně lovím v paměti, kdy jsem od černotou načichlé kapely slyšel podobně kvalitní vyjadřování v naší mateřštině. Materiál je vzácně vyrovnaný, takže volba nejlepší kompozice není lehkou věcí. U mě vyhrává Lid severu těsně následovaná Vinou. Drobnou připomínku mám ke čtvrté, jinak také výborné skladbě, kde se šeptaná recitace střídá s krákorem, ale ten krákor doprovází i šepot – volil bych jednodušší variantu.
Zvuk ze Shaarku posunuje nahrávku od schválně špinavých blackových produkcí do míst čistých jako krystaly ledu ve věčně zmrzlém Ledariu. Dobrá volba, která dělá desku přístupnější i neblackovým uším, naopak ortodoxní blackers možná trochu ohrnou nos se slovy, že je to moc učesané a čisté.
Pěkně zpracovaný booklet zdobí zajímavé fotografie (hlavně oheň, ale i můra je okulibá) a hyzdí kudrnaté logo (Christophe Szpajdel se tentokrát moc nevycajchnoval). Grafik si pohrál i s takovými drobnostmi, jako je pokaždé jiný ostnatý drát rozdělující napolovic jednotlivé stránky. Použité písmo sice působí na první pohled příjemně, ale s čitelností je to kapku horší.
Věřme, že po Master´s Hammer, Avenger či Trollech se u zahraničního vydavatele chytne i další česky zpívající kapela. Nakročeno má správným směrem.
Seznam skladeb:
- Ledarium
- Vina
- Lid severu
- Proxima centauri
- Pod železnými křídly hvězd
- Každého úděl
- Putování noční
- Země slz
Čas: 49:01
