Poslední dny v roce 06 dopadla na našeho redaktora Gora melancholie a rozhodl se, že dá svému mládeneckému životu sbohem (nebo s ďáblem?!) a ožení se. A jak už to bývá u horlivých srdcí západočeských jinochů, kteří nechodí daleko od slova k činu, zvláště když mají neustále dvojku pod kůží, jal se hned svého úkolu.
Jeho obětí se stala sličná šenkýřka nejmenovaného českobudějovického baru Peťulka. Je tedy fakt, že to nebyla volba náhodná, protože oba se znají z opojných festivalových nocí a už to mezi Budějovicemi a Plzní jiskří pěkně dlouho. Dokonce až tak silně, že na půli cesty, v Blatné, prý jejich láska ruší televizní vysílání. Tedy pokud to není způsobeno přítomností jiného zvláštního přírodního úkazu, který si říká Pigeon a při poslechu svého anti-human black metalu vyluzuje parapsychologické vlny.
Ačkoliv se naše hrdličky už znají déle a tíhnou k sobě sympatiemi, nebylo zcela jasné, zda Peťulka bude ochotna vzít si takové individuum jako je Goro. Vlastně neměla na výběr, protože jak jsem se později dozvěděl, v případě negativní odpovědi, by byla rituálně upálena… Tak praví čest schwarz metalisty ze západu…Na tomto místě mě napadá, že je vlastně štěstí, že Goro příliš neholduje grind coru. To by jako správný grinder Peťulu nejprve upálil, pak opíchal, vyvařil ve vroucí vodě, opíchal, načtvrtil, opíchal a nakonec sežral... Naštěstí nic takového se nestalo a Gorovi se dostalo kladné odpovědi a lásce tak byly otevřeny dveře dokořán.
Svatba byla původně naplánována na 29.6.06, ale když se Goro následujících den probudil a jeho hodnota promile v alkoholu v krvi omylem klesla pod dvě promile, zbaběle nasedl na první vlak a ujel do Plzně…
Některá očekávání mohou být dlouhá, jiná zase nenaplněná nebo zapomenutá ve víru vášní nepředvídatelné budoucnosti. Stopy se odráží do neprozkoumaných cest a časem je zavane vítr. Stejně tak jako bolest, ale i lásku v našich srdcích. Doufejme, že toto není případ Gora – srdcaře z Plzně, města piva a rumu, a Peťulky, krásné šenkýřky z jihu
