A tribute to old skull death metal. Toto oznámení je jednou z prvních věcí, které si lze všimnout na promo letáku k tomuto cedlu. A naprosto přesně vystihuje jeho hudební podstatu. Nedá se než souhlasit, protože produkce našich západních sousedů nás přenese do doby, kdy vůdcovské otěže přebíral od thrash metalu právě nastupující death metal. Takže, kdo se slzou v oku stále poslouchá pecky ze samého závěru let osmdesátých a úplného začátku let devadesátých, bude spokojen jak nekrofil v márnici. Z nahrávky je jasně patrná láska hudebníků k nejstarším klasickým albům takových kultů, jako jsou Morgoth, Pestilence, Asphyx, Bolt Thrower (pánové a dáma by si ty svoje valivé pasáže měli patentovat), nebo třeba Death. Na své si ale přijde i již zmiňovaný thrash metal, kde jsou opět zřetelné odkazy na Slayer (překvapivě…), Protector, popř. Destruction. Je zajímavé, že podobné metalové „retro“ se v Německu těší značné popularitě a podobných spolků je tam slušné množství. Ostatně, kdo jezdil na nedostižný Open Hell fest (ach jo, stále se smutkem vzpomínám), měl možnost jich několik spatřit na vlastní oči a slyšet na vlastní uši.
Zajímavá je i samotná historie kapely. Vznikli sice už v roce 1996, ale o dva roky později se vše ukládá k ledu. Z hybernace se probírají až v roce 2004 a vypouštějí do světa demo Into the underworld. V roce loňském pak natáčejí album Into the pits of hell. A to se jim vydařilo. Pravda, z každého tónu je slyšet úcta k tradicím, ale v tomto stylu se už pravděpodobně nic nového ani vymyslet nedá. Ale říkám rovnou, že z mé strany v tom nevidím absolutně žádný problém. Nemám k dispozici texty, ale jak tak čtu názvy skladeb a poslouchám „pěvce“, počítám, že se rovněž nebudou nijak výrazně lišit od těch dobových. Album se valí svižně a průměrná délka skladeb kolem tří minut se ukazuje jako ideální, protože nedochází k jejich zbytečnému natahování, vycpávání vatou a omílání stále stejných postupů. Mezi vyrovnaným materiálem těžko vyzdvihovat jednotlivé kousky. Hodně se povedla valivá Dawn of the dead (jako bych poslouchal Realm of chaos…), thrashové rubanice The knife, Past a závěrečná Rise, ve která se oproti zbytku alba vyskytnou i pomalejší pasáže a má slušně temnou, zlou atmosféru.
Ve studiu Soundlodge (točili zde například i God Dethroned a Obscenity) se celkem úspěšně poprali i se zvukem, který sice není zcela bez chyb (kytary jsou hodně ostré, přidal bych trochu basů), ale k danému materiálu se hodí a i on dává vzpomenout na dobu minulou.
Jsem spokojen, neboť doba metalové historie zmiňovaná v úvodu patří v k mým nejoblíbenějším. Tituly z ní poslouchám často a nevidím problém mezi ně vklínit i ten od The Damnation. Mají mé sympatie i za nadšení a profi přístup. Bodové hodnocení tomu odpovídá. Po metal/corových modernách (byť sebekvalitnějších) se jedná o příjemné pohlazení po duši. A marně tápu v paměti, kdy se mi recenze psala tak snadno :o).
čas: 35:26
seznam skladeb:
- Step aside
- Torn to pieces
- Dawn of the dead
- The knife
- Past
- Into the pits of hell
- Hatemachine
- Pazuzu
- Altered soul
- Evil supremacy
- Rise
