Nejbližší koncerty
  • 16. 10. 2024Stress Positions - hardcore d-beat z Chicaga dorazí poprv...
  • 17. 10. 2024Black metalová trojice Ellende, Groza a Servant přijížděj...
  • 18. 10. 2024Kapela HENYCH666 odehraje kultovní album INSTITUT KLINICK...
  • 19. 10. 2024Rotten Fest S-klub Olomouc 19.102024 od:18:00-2:00 vs...
  • 21. 10. 2024Dvě skvělé německé blackmetalové kapely Naxen a Äera vydá...
  • 23. 10. 2024Monster Magnet – považovaní za jednu z nejkreativnějších,...
  • 26. 10. 202420 let legendární Jedové chýše neboli Skleníku. Přát bla...
  • 27. 10. 2024METAL THERAPY - Modrá Vopice (Praha) kapely: In the Abyss...
F.O.B. - Outside The Palace Walls

\"Coooožeee?!! Brutal Assault? Metal? Jsi se zbláznil. Se budu trmácet dvě stě kiláků někam mezi ty dlouhovlasý motovidla, když tady hraje taková pěkná dechovka…\"

Přesně takhle jsem reagoval když se mě nějaké mladé pískle umouněného vzhledu s černým trikem zeptalo, zda-li pojedu letos na Brutal Assault. Zřejmě mě poznalo, když jsem se před více jak měsícem vymotal z naší oblíbené kolbénky  U Roulů  a omylem se přimotal mezi ta dlouhovlasá hovada, kteří zrovna valili na metalový festival. Ten festival se jmenoval AFOD a neříkám, že se mi tam nelíbilo. Však jsem svýma zvratkama pocákal co šlo. A ty ženský co tam byly… Radost pohledět.

Co na tom, to bylo minule. Ovšem dneska, dneska nám tady v Trhových Svinech hraje dechovka. Ráj pro generace od osmdesáti vejš. Neustálé vzpomínání na mládí, na první lásky, první polibek…první píchání… Ale co to melu… Chtěl jsem říct, že už se těším, až se rozezní první trumpety a zpěvákův libý hlas potěší ucho tohoto krásného náměstí.

Vše už je připraveno. Městská policie uzavřela náměstí a rázem, se z těchto prostor stal nádherný areál. Pódium je postaveno na hlavní silnici. Lavičky pro diváky jsou potom u kašny a v dalších jinak volných prostorách trhosvinenského náměstí. Je zde velké množství stánků, různých suvenýrů, šátků, klobouků a na parkovišti je až neuvěřitelné množství zachovalých škodovek, jimiž valná část důchodců přijela. Kdo ví kolik majitelů tento masakr přežije. Dále máme přítomnou kromě Městské i Státní policii, hasiče, sanitku a pohřební vůz. Prostě servis od A až do Z.

Muzikanti se připravují na steč. Návštěvníci, zaplňují improvizační areál. Sveřepý dědeček, vyznačující se silným zápachem alpy  a moči se bezzubě usmívá na svou milou stařenku a vilně jí objímá, tak jako kdyby mu měl ještě někdy houpnout. Inu zázraky se podle jednoho senilního dědy z Vatikánu prý stále dějí…Ale zpět, právě se rozezněla hudba.

První kapela, která rozezněla své nástroje se jmenuje MUSIKGESEELSCHAFT MÜHLETHURNEN – By mě zajímalo jakej inteligent vymyslel takhle hustej název. Trvalo mi asi deset minut než jsem to napsal správně. Kapela je ze Švýcar a je stejně hustá jako její název. Vítejte ve světě soudní medicíny a patologie. Slušivé stylové oblečky a umca cá umca cá umca cá. Kvality příštích kolegů zdaleka nedosahují, ale k tanci  a poslechu postačující. V některých pasážích letmý dotek   a nasazení. Ono na Valdhoufu se to hraje. Každá z účinkujících kapelek má vždy důstojnou kulisu o odezvu. Přesně tohle na tomto festu miluju!

Je tři čtvrtě na tři a na pódium už se belhají další umělci a to HRADECKÁ KAPELA. Hudebníci se prvních pár sekund rozehrávali, ale čím déle hráli, tím lepší jejich set byl. Posledních pár songů to grilovalo jako prase a z pódia se dosti skákalo. Bubeník by jistě v našich krajích nasčítal nějaké ty body, protože rychlost byla jeho velkou doménou. S posledním tónem trumpetisty se areálem rozezněl i zvuk sanitky, který se nemilosrdně blížil a rozrážel dav pod scénou. To první babička dostala infarkt. V této chvíli jsem byl ale svědkem nevídané situace. Sanitku neohroženě předjeli dva pohřebáci a začali jako supy rvát nebohou stařenku každý do svého vozu. Marné bylo doléhání zdravotníků, že jí musí nejdříve prohlédnout, že prej možná ještě žije. Funebráci nejprve zkopali zdravotníky a pak se pustili do sebe. Inu konkurence je drsná věc. Nezmohla nic ani policie. Pomohla až věta jednoho strážníka: Chlapi, proč se perete, vždyť je tady ještě 500 dalších důchodců. V tom si pánové podali ruce. Pochopili, že tento víkend budou mít spousty práce a je zbytečné se o ní dohadovat. Vše to trvalo celkem dlouho a tak nám stařenka začala poněkud zapáchat. No nic nechme mrtvé mrtvým a pojďme na další band.

Tou je další švýcarská řezačka BLASKAPELLE HEIDIDLAND. Ti  do toho šli od začátku pěkně zostra. Ovšem jakkoliv byla jejich hudba agresivní, udržela si podmanivou melodii, která vtiskla do jejich setu jasnou stopu. Nicméně nejsilnějším článkem kapely je zpěvák, který nejen že má brilantní barvu hlasu, ale ještě vytváří dobrou show. Tu doplňovali vášniví fanoušci neskutečnou pařbou. Jeden fanoušek se nakonec tak rozvášnil, že nám všem pěkně z pódia ukázal cara.  No pozdrav pánbůh.

Další band přijel z nedalekého Rakouska a jmenuje se BOHEMIA (asi nějaká provokace). Geršáků se tam nacpalo asi dvacet. Vypadali spíše jako polský zájezd, než západní kapela. Zvučení slibovalo pěknou podívanou. Nicméně po prvních tónech jsem byl zklamán. Čekal jsem o poznání více. Už jsem viděl vydařenější vystoupení těchto Rakušanů. Ale opět jsem byl v menšině, protože všichni kolem si libovali. Já si ale myslím, že tihle  tatíci toho mohli předvést víc.

Začal jsem velkolepě chlastat. U stánku na pivo jsem se sice dozvěděl, jaké jsou aktuální ceny másla v různých obchodech, kdo prodělal jakou nemoc, kdo byl na poslední operaci a spoustu dalších zajímavých věci, nicméně jsem kvůli tomu neslyšel další Band a tou byla VESELÁ MUZIKA. Tímto se kapele omlouvám.

Ovšem pozor, blíží se  šestá hodina večerní a na stage začíná hlavní program. Přestávám sledovat kurs ceny másla, která podle jistých vrásčitých zdrojů stoupá jako akcie Telecomu a zvedám své skleněné oči směrem k pódiu… Hlas hodně napoví, na scéně se totiž objevila kultovní postava české dechovky, Bůh všech bohů, nesmrtelný drtikol a švihák, vymetač zašlých tváří a nestor české země. Prostě kult! Ano, hádáte správně, slova se ujal Pepa Zíma.

Jeho úsměv je prostě jedinečný a zcela určitě dokáže rozehřát každé zašmudlé srdce všech zúčastněných, ačkoliv velké části již kouká parte z kapsy. Některé babičky možná i poletech zažily mírné zduření jinak chcíplého poštěváčku mezi strupy. Dědečkové začínají žárlit.

Od Pepy se dozvídáme, že Karel Valdauf se narodil v roce 1913 právě tady v Trhových Svinech. O tom, že byl předním českým skladatelem se nemusím ani zmiňovat. Pepa nám připomněl celou skladatelovu éru, která skončila v roce 1982. Připomněl, že ačkoliv je skladatel více jak dvacet let mrtvý, jeho odkaz žije a že je potěšen, když může sledovat další generace jeho nástupců. Pak uvedl další kapelu, která oteveřela hlavní program.

Tou je domácí  PODHORANKA začalo být znát, že atmosféra se rychle přihušťuje. Lidí přibývá, už o sebe zakopáváme a slavní Svinenčáci do houstnoucího hroznu fandů právě nemilosrdně pálí svůj naštvaný  valčík. Kapela má za sebou dvacet let existence, ale tady na Valdaufu není na majstrech žádná únava znát. Osmice se řvounem Jardou v čele předvádí divoký, nestárnoucí a přímo ďábelský valčík, plný rychlých zasekávaček a zvratů. K tomu připočtěte divokou pódiovku.

Někteří návštěvníci ještě nemohou vydejchat skvělý set PODHORANKY a už se na ně řítí další zlo jménem STRAHOVANKA. Tak jsem se těšil, že tato kapela rozpoutá stejné peklo jako minulý rok. Nerozpoutala. Nebylo to v žádném případě z kategorie průserů, ale čekal jsem jinčí kávu. Jednak se mi nepozdával zvuk a chyběly tomu koule. Každopádně strýček Karel se svojí bradavicí by byl spokojen. Má zdatné následovníky :o) Každopádně poslech z jejich stříbrných kotoučků mi uspokojil mnohem více než toto představení. Škoda. Fuckt jsem se na těšil a vkládal jsem do nich velké naděje... Snad příště...

Svýma opileckýma očima sleduji plakáty a dozvídám se, že Valdauf má i doprovodné programy. Tak například: Na Nových Hradech právě valí rakouská BOHEMIA, v nedalekých Borovanech švýcarská  MUSIKGESEELSCHAFT MÜHLETHURNEN, v Olešnici HRADECKÁ KAPELA  a v rakouské Weitře zase  KVĚTOVANKA. No pozdrav pánbůh…

Hustota, zlo nejvyššího kalibru, rouhání. Satan se vznáší nad areálem příchodem chladné noci a předává svou krvavou štafetu právě běsnící kapele. Ano, tipujete správně. Na pódium právě řádí krvavé bestie a to PRAŽŠTÍ MUZIKANTI MILANA BAŠTY. A je to skutečně bašta, brutální vypalovačky v rytmu tanga se míchají s nostalgicky pomalejšími valčíky. Dokonce přichází i polka, která v závěru setu žene běsnící dav do extrému. Kurva Praha, tam jsou páni muzikanti.

Jsem ožralej jako kráva, tma zcela pohltila okolní krajinu a areálem zablikaly barevná světla lampiónů, jejichž nádhernou sehranost občas narušily ostré záblesky sanitních vozů. Funebráci už to tam perou lopatami. Dávám nějaký frťany, už lezu po čtyřech. Narážím do důchodců a ani jsem si neuvědomil, že na pódiu vystupuje skupina GLORIA. Mé smyly nejsou schopné pojmout jejich set. A už vůbec si neuvědomuji, že zvracím na dirigenta, následně byl odmrštěn davem z první řady. Pak nastala milostná tma.

Probudil jsem se až ráno nacpán pod lavičkou na navlhlém trávníku. Spolu se mnou takhle skončila asi padesátka osadníků. Funebráci mezi námi chodili a zkoušeli tep, zda-li se jim tady neválí ještě nějaké to rito. Jsou celkem úspěšní. Festival pokračuje i dnes v neděli, ale nemám už sil bojovat s kocovinou a tak pádím si lehnout domů. A to i přes to, že dneska bude slavnostní fanfára a slovo dostane i starosta Ráďa.  No pozdrav Pánbůh.

Rekapitulace:

Po třech dnech totálního deliria jsem schopen dopsat tento report. Jak jsem již naznačil výše, festival pokračoval i v neděli, ale to už jsem byl pod obraz. Nicméně nic nového už pomalu nepřibylo, některé kapely, které hrály v sobotu, vystoupily i v neděli, což je pro mě dosti nepochopitelné. Jelo se až do osmé večerní, kdy tento festival ukončila domácí PODHORANKA  a bylo vymalováno. O půl hodiny už valily stovky vozů nejčastěji Škoda 100 a 120 směrem na České Budějovice. Letitý řidiči nasadili brutální padesátku a hurá domů.

Festival navštívilo 500 důchodců, kteří splnili každoroční deseti procentní úmrtnost. Vystoupilo na něm přes dvacet kapel. Pro mě se stal nejživějším zážitkem výstup pana Zímy, coby nejkultovnější ze všech kultovních postav scény. No ještě mě bolí hlava, takže to nebudu nějak rozpitvávat. Festival má ve Svinech dlouholetou tradici, takže zcela určitě se zde setkání domovů důchodců bude konat i příští rok. No pozdrav Pánbůh.

 

Jako bonus jsem přidal i pár šmíráckých fotek, pak že babky…


Zveřejněno: 24. 08. 2006
Přečteno:
4097 x
Autor: Dr. Kydy | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

24. 08. 2016 21:32 napsal/a Honza
dodatek
pardón, švýcarské kapely
24. 08. 2016 21:31 napsal/a Honza
politování
Něco tak ubohého jsem už dlouho nečetl, mimochodem to jméno rakouské kapely máte stejně napsáno špatně, i když vám to trvalo deset minut. Poslechněte si např. trumpetistu Vlado Kumpana s jeho kapelou, kteří v Trhových Svinech pravidelně vystupují. Na jeho vystoupení po celé západní Evropě chodí tisíce mladých lidí a jsou nadšeni. Jen je potřeba se před poslechem nevylít jako dobytek, jinak to opravdu asi nemá smysl. Hudba je jen dvojí - dobrá a špatná, a to platí samozřejmě i u dechovky. Pokud jste k tomu ještě nedospěl, něco to o vás zřejmě vypovídá.
14. 11. 2006 23:33 napsal/a weronyka
no teda..
..ako som si mohla nechat ujst taku nemalo zaujimavu kulturnu prilezitost;))
16. 10. 2006 11:19 napsal/a satAnna
jjjatrovka
Uhhhh aach konecne pravdiva recenze:D
06. 09. 2006 15:22 napsal/a bis
raw blekdech
ííívl raund d kornr