Jak jsem již proklamoval na konci minulého reportu z Nile, na tento koncert jsem se velmi těšil a nebyl jsem zklamán. Sice odpadli Fall Of Serenity, které bych viděl po delší době moc rád, protože jejich nová fošna stojí za to, ale zbylé kapely ukojily mou chuť na pořádný brutal dostatečně...
První Shadows Land jsem vůbec neznal a popravdě ze všech tří vystupujících kapel byli jednoznačně nejslabší. Tedy z mého pohledu. Protože zvuk měli sice poměrně dobrý, ovšem to co předváděli jsem zřejmě nepochopil. Občas skvělé nepravidelnosti v rytmu, které však v zápětí vystřídaly riffy toho nejobyčejnějšího zrna. Chvílemi mi připadalo, že drhnou i black metal, ale to jsem měl asi slyšiny. Navíc vše ještě zhoršoval projev zpěváka, za kterého jsem se až styděl. 
Pro mne byli hlavním tahákem neuvěřitelní hudebníci z následující švédské kapely Spawn Of Possession. Jejich první album nesoucí název „Cabinet“ patří jednoznačně mezi největší klenoty technické hudby a proto jsem je nemohl vynechat. Již nevím jak se rozplývat aby se to ještě dalo číst, ať si sem každý čtenář dosadí pro sebe nejsilnější superlativ ..... a tak se mi Spawn líbili! Bylo to prostě geniální, tahle kapela mi sedí snad ještě víc než Necrophagist, na tomto koncertě dali všem vystoupení Necro, co jsem viděl, pěkně na prdel. Navíc Spaw Of Possession vydali nové album, které zřejmě bude naprostá kremace, alespoň tedy podle ukázek, které jsme měli možnost na koncertě slyšet. Mimo ukázky z nového alba přehráli cca půlku alba „Cabinet“ a já myslel že vyhodím kytaru. Jestli si myslíte, že jste dobří kytaristé, koukněte se na Spawn Of Possession a uvidíte pouze marnost nad marnost své hry na kytaru. K tomuto vystoupení není co dodat, perfektní hudba, perfektí show, skvělý bubeník, geniální kytaristi, výborný zpěvák a hlavně skvělý zvuk. Byla to nádhera. 
Hate Eternal přijeli s novým bubeníkem, který nahradil Dereka Roddicka a myslím, že každý netrpělivě čekal, co „ten nový““ předvede. Nechápavé pohledy a otevřená ústa přítomných mluvily jasně. Reno Killerich ukázal, že není pouhá záplata. Takový masakr asi čekal málokdo. Každopádně ze začátku jsem se v jejich věcech dost ztrácel a jednu chvíli jsem i odešel, protože už mi třeštila hlava. Zvuk nebyl vyloženě špatný, ale brutálně vytažená (do hloubek) basa dělala z poměrně dobrého zvuku hrozné utrpení pro sluchovody přítomných. Nejlepší to bylo se zacpanýma ušima. Největší dojem tak na mě neudělali Hate Eternal, ale nový bubeník, který si to dával skutečně neuvěřitelným způsobem. 
Celkově se tato akce myslím vydařila a až na drobné zklamání kvůli Fall Of Serenity si není na co ztěžovat. Na závěr snad jen připomínka, že mimo Brutal Assault pokračuje tato moje pomyslná šňůra skvělých death metalových koncertů pořádaných Shindym 22.8. v Matrixu, kde budou headlinery Suffocation a myslím že ti zatraceně stojí za návštěvu. 
(když už jsou tu ty smajlíci, tak jsem se s nima musel alespon jednou vyblbnout...
)
