Nejbližší koncerty
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
  • 08. 04. 2024Pestilence se vrací do Ostravy! Tentokrát je doprovodí Ca...
TELEPATIE VI

Nevím, do jaké míry je fanouškům extrémní muziky známa scéna Islandu, ale rád bych zde předeslal, že i tady, na severu Evropy a v relativní izolaci od ostatního světa, to v tomto ohledu opravdu ?kvete?.

Počet kapel je co do celkového počtu obyvatelstva(cca 280-300 000)ucházející, frekvence koncertů a různých festů není tak vysoká jako ve zbytku Evropy a až na vyjímky sem cizí kapely nejezdí, takže si zdejší scéna musí vystačit víceméně sama. Českým posluchačům budou možná známé kapely jako SÓLSTAFIR či FORGARDUR HELVITIS, jež před léty vydaly prostřednictvím mojí maličkosti v ČR MCD resp. split 7?EP, neznámí nejsou třeba ani black metaloví POTENTIAM, jež vyšli na CD v Itálii popř. CURSE(projekt Potentiam leadera), vycházející u ?No Colours?v Německu. Za nejmladší kapely bych mohl jmenovat třeba MYRK, viz dále.

Hlavní a snad už i charismatickou postavou současného islandského undergroundu je Siggi, zpěvák Forgardur Helvitis a organizátor většiny koncertů a podobných akcí na ostrově. Vzhledem k tomu, že jsem na Islandu trávil duben, květen a červen letošního roku a se Siggim jsem už po léta v permanentním kontaktu, došlo k tomu, že jsem se ve dnech 30.-31.5. ocitl v jeho bytě na Baronsstigur v Reykjaviku a mohl tak navštívit SÓLMYRKVI  METALFEST(jak jsem se později dozvěděl, ve dnech pořádání festu skutečně došlo k astronomickému zatmění slunce. Pro islandsky nemluvící, název  festu by měl znamenat něco v tomto smyslu...), pořádaný tamtéž a rozdělený do dvou po sobě jdoucích večerů. Fest se navzdory datu konal ve dvou různých budovách(tedy pod střechou), protože pořádat podobné akce na Islandu venku je vzhledem k proměnlivému počasí věc dost riskantní. První večer, resp. první část festu proběhla v ?Grand Rokk?klubu(taková trochu lepší hospoda), začínalo se asi ve 23.00 a končilo kolem 03.00 ráno,člověku ta trochu nezvyklá doba ani nepřijde, protože na Islandu je v tuto dobu venku stále světlo, kolem půlnoci se jenom trochu sešeří. Navíc první večer byl pojat jako akce ?pro dospělé?, dá-li se to tak říci, alkohol(mimochodem extrémně drahý)byl volně v prodeji a vybíralo se vstupné. Druhá část koncertu proběhla následující den v ?Hitt Husid? uprostřed Reykjaviku, což je cosi jako centrum pro mladé, situované do posledního patra jednoho domu na jedné z reykjavických tříd. Začátek v 18.00 a konec ve 22.00, žádný alkohol, žádné cigarety, natož drogy, vstup zdarma. První večer otevřeli DARK HARVEST, pro mne osobně vynikající kapela, i když stylově tak trochu pro pamětníky. Basák(Maddi)z Forgardur Helvitis, bubeník Kristján a  kytarista Gulli Falk, kterému je něco kolem padesáti a je jedním z nejlepších kytaristů na ostrově(žijící legenda islandské tvrdé muziky), hrají pouze instrumentálky ve starém hard?n?heavy stylu, přičemž zvuk kapely je  postaven hlavně na brilantním výkonu kytaristy Gulliho. Muzika pro fanoušky Satrianiho či Malmsteena řekněme, skvělý a pro mne osobně velmi příjemný rozjezd. Následují MYRK, raw black metal, který je  údajně momentálně na Islandu trendem(navzdory tomu jsem víc tamních kapel podobného zaměření nezaznamenal...). Věkový průměr kolem dvaceti, typická black metalová image včetně pomalovaných obličejů. Ještě doma jsem si stahoval jejich mp3 a musím říct, že mne to dostalo, znělo to hodně dobře. Bohužel nemohu to samé říci o jejich živém vystoupení, protože mne to prostě nebavilo. Každopádně Islanďané, kteří o muzice něco vědí, považují Myrk za kapelu, od které si lze hodně slibovat. Myrk by letos měli mít  CD u ?Ketzer Records? v Německu(www.ketzer-records.de) a jejich demo ?The Spell Promo 2002? je k dispozici tamtéž již nyní(rovněž mp3 ?Atrocity?z tohoto dema ke stažení). Na mp3 jsou slyšet i klávesy, které ale (naštěstí) na jevišti chyběly. Po Myrk přišli SHIVA,nic pro mne. Mix HC/metalu, hodně energie, velký ohlas u fans zřejmě díky relativně melodické a lehce zapamatovatelné muzice. Podobných kapel jsou tucty všude možně. Do značné míry jsem je přetrpěl, i když jak jsem již řekl, domácí publikum je má rádo. A konečně jsou tu SÓLSTAFIR, pro mne velké očekávání a hvězdy večera. Oproti mému MCD hrají nyní ve čtyřech. Skvělá muzika, skladby, jež jsem ještě neslyšel, zněly více než dobře. Kapela se vzdaluje syrovému black metalu, jež je k mání na mém?Til Valhallar?MCD. Současné skladby jsou delší a proaranžovanější, což je ostatně slyšet již na ?Í Blódi og Anda?CD, jež kapele vyšlo u?Ars Metalli?v Německu.Tento posun ve tvorbě však rozhodně není ke škodě věci. Hybnou silou Sólstafir je Adalbjorn Tryggvason, autor téměř veškeré muziky kapely, skvělý kytarista a zpěvák, do značné míry výjimečná a dle mého názoru nedoceněná osobnost. Vystoupení Sólstafir rušily jen problémy technického rázu, jež se projevovaly zejména dlouhými pauzami mezi jednotlivými songy, ale jak jsem se později dozvěděl, toto je pro živá vystoupení kapely typické(že by nadměrná snaha o dokonalost??). Úsměvné bylo pozorovat tanec ženy středních let filipínského původu v prostoru před jevištěm(jinak prázdném). Jak bizarně může střet kultur někdy vypadat. Zdá se,že koncerty podobného ražení přitahují v tomto koutu světa žánrově značně nevyhraněné publikum, hlavní věc zřejmě je,že je večer kam jít...

Po Sólstafir nastoupili rakouští CADAVEROUS CONDITION, jediný zahraniční host festu. Jejich muziku jsem až do jejich islandského vystoupení neslyšel a upřímně řečeno, o nic jsem nepřišel. Průměrný a nevýrazný death/grind v pomalejším tempu, kapela, jakých jsou všude kvanta a jež všechny znějí stejně. Dle věku muzikantů usuzuji, že hrají již delší dobu, sympatickým počinem bylo rozdávání free CD-Rs speciálně vydaných u příležitosti jejich dvou islandských vystoupení a zařazení několika coverů islandských kapel jak na tento disk, tak do jejich živého setu. Problémem koncertování cizích kapel na Islandu jsou hlavně(jak jinak) peníze, organizátoři koncertů na ostrově nemohou většinou kapelám zaplatit nic víc než něco z peněz, vybraných na vstupu. Vzhledem k poloze země a dopravním nákladům je to však velmi málo. Cizí kapely-pokud už přijedou-proto musí pobyt na Islandu pojmout víceméně jako turistickou cestu a náklady s tím spojené si v tomto smyslu hradit samy. Po finanční stránce to tedy není jednoduché, ale řekněte sami, která evropská či jiná kapela se může pochlubit koncerty na Islandu? Vyvrcholením prvního večera byli FORGARDUR HELVITIS. Energií nabitý zběsilý grind, rychlé, krátké a úderné skladby s texty se sociálním podtextem, umocněné nezaměnitelným projevem vokalisty Siggiho. Drbanec, veškeré publikum v pohybu a pomalu splývající s kapelou v jeden celek. Nezapomenutelné! Ještě předešlého dne?letní?počasí se během několika hodin proměnilo v deštivé, větrné a chladné.

Reykjavík ve 03.00 ráno je jako v 15.00 odpoledne, davy lidí, vracející se z barů a restaurací, nebo jen měnící lokál. Unaveni se ulicemi vracíme pěšky domů. Večer, který budu mít navždy v paměti... Jak jsem již uvedl, druhý večer, resp.druhá část koncertu, proběhla na jiném místě, v domě na?rušné? reykjavícké třídě. Věkový průměr publika kolem patnácti let, výjimkou nebyli ani rodiče s malými dětmi(!!). Celková atmosféra mi spíše připomínala nějakou besídku či dobročinný koncert ve prospěch dětí třetího světa. Na místě se neprodávalo vůbec nic, kdo chtěl jíst či pít, musel seběhnout schody a navštívit nedaleký shop. Prodej nosičů, tak rošířený v kontinentální Evropě, byl téměř na bodu mrazu-to se týká i prvního večera. Výjimkou byl Siggi se svojí distribucí hlavně anarchistické literatury a dlužno podotknout, že obchody se mu skutečně hýbaly. Samotná produkce začala v 18.00 a otevřely ji thrash/death hrající DIMINISHED, velmi mladá kapela, zjevně čerpající inspiraci z metalu let osmdesátých. Neznělo to špatně,povedené covery od Slayer či Motorhead, vlastní tvorba,solidní rozjezd. Publikum v klidu, pár rodičů s dětmi(snad raději) odcházejí, kulturní akce tohoto typu není zjevně nic pro ně. Nastupují LACK OF TRUST a po první skladbě je mi jasné, že tohle nebude nic pro mne. Death/grind ala Cannibal Corpse(při troše fantazie), ale o mnoho slabší. Jedna skladba jako druhá, nic, co by mne čímkoliv zaujalo. Publikum je ale jiného názoru, aspoň jeho část.

Lack of Trust odcházejí a uvolňují tak pódium pro POTENTIAM, další kapelu, na kterou jsem se těšil. Slyšel jsem CD, zmíněné v úvodu této recenze, a líbilo se mně. Naživo je to stejně dobré, syrový black metal bez kláves, dobrá muzika a relativně vysoký hráčský potenciál. Nenudil jsem se až do konce jejich vystoupení a totéž lze říci o publiku. Kapela však údajně do islandského undergroundu moc nezapadá pro svou aroganci a všeobecnou neochotu spolupracovat(kdo ví?). Hudebně je však určitě na úrovni. Následují DARK HARVEST a je to opět vynikající jako včera, muzika, jak má být. Pro mne určitě velký objev(zejména po poslechu CD skupiny?X-IZT-Giants of Yore? ?94, což je bývalá kapela Gulliho Falka a ze kterého na obou koncertech zazněla skladba ?Falkenweird?). Skvělá tvrdá muzika, excelentní výkon hlavního protagonisty. Do konce roku by mělo být venku i první samostatné DARK HARVEST CD. Už se těším... Je zajímavé pozorovat, jak si tato?stará?muzika získává i nové(mladé)publikum. Tento(dle mého názoru pozitivní) trend je ostatně patrný na celém světě,návrat k opravdové muzice.Myslím,že se není čemu divit.

Po Dark Harvest přicházejí CHANGER, průměrný nebo snad ještě horší HC/grind. Nuda od druhé skladby do konce.Zpěvák s potetovanou hlavou se snažil,ale vyznělo to naprázdno. Snad příště, bude-li nějaké. Publikum se ale baví, holt to slyší jinak. Inu jiná generace... CADAVEROUS CONDITIONS jsou nachlup stejní jako včera, opět hromada free CD-Rs,opět nezáživná muzika. Je ale zajímavé vidět, jak se věci dají zorganizovat a jak hoši z kapely dokáží-byť na své náklady-přicestovat, projet ostrov coby turisté, zahrát dva koncerty a zase odcestovat. Velmi sympatické když už muzika nic moc.. Závěr večera opět pod kontrolou FORGARDUR HELVITIS, rovněž totéž co včera, ale v dobrém slova smyslu. Možná, že ještě nasranější a hlasitější. Siggi je ve svém živlu, jedna pecka za druhou. Ze začátku vlažné publikum, resp. nyní jen jeho zbytek, je ve varu. Turistům na ulici určitě vstávají hrůzou vlasy na hlavě, protože vše je obstojně slyšet ven na ulici. Extrémní, energické, bezchybné... Konec večera kolem 22.00, venku světlo jako ve dne. SÓLMYRKVI  METALFEST 2003 je minulostí...

Pavel Tušl, Reykjavík, 1.6.2003

vše o islandském undergroundu včetně mp3s:

www.helviti.com

www.dordingull.com

www.rokk.is


Zveřejněno: 01. 12. 2003
Přečteno:
3451 x
Autor: Pavel Tušl | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář