Objekt – neznámá kapela, název – Diablo, styl – melodický hc/trash/death, zvuk – skvělý, první dojem – úžasný, jedeme dál…
První, co jsem udělal před tím, než jsem rozepsal tuto recenzi, bylo shlédnutí recenze na minulé album, které jsem sice neměl tu čest slyšet, ale zato ji psal sám Marty. Jednoznačně mám stejné pocity příjemného překvapení, které tehdy zažíval Marty, jen bych se neuchyloval k takové glorifikaci. Každopádně album je to zatraceně vyvedené, tak se na něj koukněme zblízka.
Hned od začátku se s tím tito sympatičtí Finové nemažou a drsné hc/trashové riffování zaplní vaše zvukovody. Zfetované sloky, drsné refrény, skvělé nápady… a hlavně už vím odkud berou inspiraci Children Of Bodom při komponování svých moderních pasáží. Diablo mi trochu vadí, když jedou moc nu-metalové refrény, ale není to často a většinou to pak geniálně převálcují naprosto nedostižnými refrény, jako například v „Damien“ Severský původ je zde slyšet naprosto jasně, např. melodická vyhrávka na začátku „Together As Lost“ by se asi hodila ke každé melodické kapely severu. Od Children Of Bodom, přes In Flames až po Dark Tranquillity či Arch Enemy. Co je ale zvláštní, skutečně hodně zde slyším také naděje progresivního power metalu – Dyecrest.
Myslel jsem, že titulní věc „Mimic 47“ mě rozdrtí brutalitou, není tomu tak rozdrtila mě svou neuvěřitelnou melodičností a skoro hitovostí, In Flames by měli se zataženými ohony zalézt do děr. Chlapci vybrali správnou kompozici do názvu alba. Následující „Condition Red“ mi naopak připadá jako zbytečný plagiát In Flames v době Reroute To Remain, ale poslouchá se to úžasně. Zato „Kalla“ je prostě fantastická instrumentálka, ze které Finsko čiší snad v každém tónu, vím že to zní zvláštně, někomu možná bude připadat i klišovitá, ale mě se líbí skoro nejvíce z celého alba (hlavně díky jasné inspiraci od mých miláčků Stratovarius).
„Blackheart“ je potom kompozice spíše průměrná, na rozdíl od doslova nádherné balady „Kathryn“. Takto procítěná skladba s úžasnými kytarovými motivy mě na tomto albu velice příjemně potěšila a zvedla bodování. Ani v gradaci mě Diablo nezklamali, skutečně tento song je naprostý skvost!!! „Rebellion Of One“ mi připadá spíše jako vata složená na poslední chvíli. Závěrečné songy severským kapelám sakra jdou a ani Diablo není výjimkou. Když celá kapela řve závěrečné „D.O.A“, běhá mi mráz po zádech.
Nevím co dodat na závěr až na několik drobností nemohu popadnout dech, skutečně něco tak skvělého jsem nečekal. Zvuk bezchybný, nápady úžasné, provedení ještě lepší. Nezbývá než dodat, že před objektem Diablo smekám klobouk.
Čas: 43:51
Seznam skladeb:
- Shadow World
- Damien
- Together As Lost
- In Sorrow We Trust
- Mimic 47
- Condition Red
- Kalla
- Blackheart
- Kathryn
- Rebellion Of One
- D.O.A.
web: www.diablo1.net
