DARKWIND – Darkness, Thy Fate

„Darkness, Thy Fate“ je třetí album kapely z Frýdku-Místku, která se pomalu a jistě blíží k oslavě třicátých narozenin. DARKWIND vznikli v roce 1997, na kontě mají celkem šest nahrávek, jejichž označení i datace se liší – na metalové encyklopedii jsou dvě označené jako demosnímky, kapela ale druhý řadí mezi full-length alba. Taky existuje nahrávka „Necrocold“ (2007), která oficiálně nevyšla, album „From Cold Places“ (2011/2013), šířené nejdřív jen digitálně, a album „Ventum Tenebris“ (2019). Novinka je tedy šestým počinem, když budeme počítat všechny záznamy.

Nejen v diskografii je trochu zmatek. Ještě větší je v sestavě, kterou se prohnalo asi patnáct lidí; někteří jsou známí i z jiných kapel (VIRTUAL VOID, SUKKHU, ADULTERY), někteří se po odchodu z DARKWIND realizovali v DRIFT ICE, neúnavný Blard skládal další a další sestavy, až se ustálilo kvarteto Blard (bicí), Mephisto (kytara), Tista (kytara) a Drussila (zpěv); Drussila má za sebou angažmá v SOUL MASSACRE, s kterými nazpívala album „Purgatory System“.

Bez jakýchkoliv okolků začíná první song „Wind of Dead“ hodně zprudka, náletem bicích a drsnými kytarami, do čehož se po krátkém zvolnění přidává hrdelní řev, respektive rádoby řev. Mít v extrémně laděné kapele za mikrofonem ženu je určitě dobré, přitahuje to větší pozornost než umaštěný chlap, ale když se při poslechu nedá poznat, že ony zvuky vydává slečna, trochu to ztrácí na významu. A co víc, Drussilin zpěv je… divný. Schválně jsem si pustil zmíněné SOUL MASSACRE, protože jsem měl zafixované jiné vokální polohy, a taky že jo, Drussila dříve s hlasem pracovala o poznání zajímavěji. Nevím, proč na pestřejší polohy prakticky zanevřela, různých malých odboček od přidušeného hlasu je minimum, je to skoro pořád takový ten na sílu tlačený, ale nikterak zajímavý (asi) murmur. 

S muzikou je to o něco lepší, ale důvodů k jásání taky moc nenacházím. Ono je to asi i zvukem, který je taky takový podivně zahalený. Abych se ujistil, že studio Gery´s Recording nepatří k nejlepším, vytáhl jsem několik v tuzemsku nahraných death- a blackmetalových alb z poslední doby a porovnával – a pro DARKWIND to nedopadlo dobře. Ale abych se nedržel jen toho, co mi není po chuti, respektive našel na albu i pozitiva. V první řadě jsou to pasáže vedené ve středních tempech, které mi přijdou nápaditější než party nasekané; lepší je, když kapela zvolní a vsadí na melodie nebo potemnělé nálady. Takže po první nesourodé a žánrově od blacku přes drsný po melodický death metal těkající věci se to v „Nocturnal Sorrow“ srovná a výsledkem je darkmetalová skladba s příjemnými melodiemi, které žel kazí onen zatažený vokál – škoda, že tady nejsou použité civilní polohy, asi by to fungovalo lépe. 

I „Shadow“ začíná slibně, ale záhy ztrácí šarm, zase se tady skladatel rozhodl míchat nálady a tempa, rychlé úseky jsou obyčejné až běda, takhle se to lepilo před nevím kolika lety. „Mass Grave“, doomový start, kterým probleskují vyhrávky, tempo se drží při zemi, zpěv je konečně o něco pestřejší a i díky psycho-řevu se song řadí mezi ty lepší na albu. V „All Is Dying“ se koná posun k old school death metalu, který se postupně rozpadá do dalších směrů, blackový vítr se znenadání mění na obyčejný death, podobný případ je i „Blackness Eternal“, která je v blackování nápaditější a zvonivá kytara je fajn, stejně jako bzučivé ne úplně běžné pasáže. Pak se to zase drolí a obehrané motivy nic moc zajímavého/zapamatovatelného neobsahují. Což je obecně bolavé místo: zapamatovatelnost skladeb. Kdyby měly písničky přehledný ráz… ale tady se pořád něco děje, někam přeskakuje, což může být fajn na koncertu, že se fanoušci vydovádí, ale v klidu domova to nezabírá. Popírá to poslední výpravná „Escape the Torment“, která díky ústřední melodii v té paměti zůstává, taky mi přijde zvukově přehlednější, baskytara je najednou lépe identifikovatelná (nahrál ji host), k duhu jde i minimalistické odlehčení uprostřed. Možná by tahle dejme tomu darkmetalová poloha mohla kapele sedět víc.

Cením, že DARKWIND vypravili CD ve slušném balení. Vždycky, když vyjde nějaký nosič s odfláknutým obalem, říkám si „jak vážně to kapela myslí?“, a když kapela, která nepatří mezi profláklé, vypustí album v důstojném kabátu, tak to potěší. DARKWIND jsou druhý příklad, digipack neodbyli, má šest stran, je z lakovaného papíru, booklet má stran dvanáct a jsou v něm texty (příliš malým písmem), fotky, kredity. Grafika je sice úplně obyčejná, ale funkční, na titulní straně není AI patlanina, ale originální obraz od Borise Milníčka, suma sumárum, slušná práce.

Celkově jde o průměrné album, které nejspíš potěší lokální fanoušky, kteří kapelu vídají na koncertech a mají k ní osobní vztah, ale že by s podobně laděným materiálem někdo v dnešní době udělal díru do Česka si nemyslím. 

Seznam skladeb:

1. Wind of Dead 
2. Nocturnal Sorrow
3. Shadow
4. Mass Grave
5. All Is Dying
6. Blackness Eternal
7. Dawn of Pain 
8. Escape the Torment

Čas: 35:56     

Sestava:

• Blard – drums
• Mehisto – guitar
• Tista – guitar
• Drussila – vocals

Host:

• Kamil Samiec – bass 

Facebook
Bandcamp
YouTube
Bandzone