Tak do třetice. Revoltikon jsem recenzoval, když vyšel v roce 2014 poprvé, znovu, když letos vyšel potřetí v novém hávu a teď ještě přidám další pohled, jehož předmětem bude poslech. (úsměv)
Vyšla totiž slibovaná audiokniha, kterou MetalGate avizovali na jaře, v době vydání výtisku. Jsa audioknihami takřka nepolíben – kdysi jsem něco málo zaslechl v rozhlase, kde vysílali četbu na pokračování; a když jsem se podíval na stránky ČRo, přišlo překvapení, načtené knihy jsou vysílány dodnes; jen nevím, jestli čtení v nějakém čase vysílají, nebo jsou knihy to dostupné jen v archivu –, byl jsem zvědavý, jak to dopadlo. Zatímco světové i tuzemské bestsellery čítávají známí herci, Revoltikon načetl autor, Bruno. Důvody uváděl prozaické: „V první řadě mě k tomu vedly finanční důvody, protože natáčení jsem si financoval sám. Další práce s profesionálem byly už nad moje možnosti. Za druhé jsem si říkal, že když to budu číst já, byť naprostý amatér v oboru hlasového projevu, bude to alespoň z první ruky. Sám jsem to prožil, napsal, a tak o tom vím nejvíc. Bude to alespoň autentické.“
Informace o načtení knihy samotným Brunem není zcela přesná, protože se na něm podíleli ještě další tři lidé, kteří své party zaznamenali v letech 2015–2017, takže dlouho před Brunem, jenž pokračoval v letech 2024–2025. Dejme tomu externisté se podíleli tím, že jejich hlasy zní v názvech kapitol (Alžběta Kynclová-Mahdalová, členka souboru Slováckého divadla v Uherském Hradišti) a v recenzích a dalších pasážích, které nejsou napsané Brunem (RNDr. Jaroslav Loucký a David Vaculík).
Jak Bruno uvádí, není v oboru hlasového projevu školený. Ale je zvyklý komunikovat s publikem či novináři, takže v rétorice není úplný začátečník, což je na přednesu patrné. Vlastně jsem při poslechu vůbec nevnímal, že to čte „amatér“, Bruno působí přirozeně, čte srozumitelně, nedrmolí. Ani se nepouští do dramatizace, která by asi ani nebyla vhodná, s hlasem pracuje střídmě, v pravý čas něco lehce citově zabarví, přesně tak, aby to vyznělo přirozeně a zdůraznilo potřebné. Ku prospěchu věci asi bylo i to, že se natáčelo několik měsíců a natáčecí frekvence byly odděleny, aby si Brunovy hlasivky odpočinuly.
Kvalita záznamu je velmi dobrá, externisté natáčeli ve studiu Slováckého divadla a studiu Topolná, Bruno v Shaarku, kam dojížděl devět měsíců jedenkrát týdně, audiokniha se tedy klubala na svět stejně dlouho jako dítě. A dítě je to vymazlené, i co se obalu týká, MetalGate vydali CD v digipacku,v němž je vložený dvacetistránkový booklet. Pokud si někdo říká, co by asi tak mohlo být na dvaceti stranách, tak odpověď je prostá: názvy kapitol, podkapitol, dobové fotky a nějaké další obrázky. Grafika je parádní, titulní strana prakticky stejná jako na knižním vydání, názvy kapitol rovněž ve stejném designu, vše je pěkně srovnané, dobrá práce. Což platí na celý produkt, jehož obsah tady opakovat nebudu a odkáži na předchozí recenze, kde jsem se mu věnoval podrobně.
Čas: cca 14 hodin
- 6 kapitol, 130 podkapitol
