Není to až zas tak dávno, co jsem velmi často poslouchal ono: ?This is the life we chose, the life we lead and there is only one guarantee, no one of us come to see heaven? ? samozřejmě minulé a naprosto geniální dílko Kataklysm ? Serenity In Fire. Nyní, po dvou letech přichází Kataklysm s dalším, hudebně i zvukově naprosto vyzrálým albem ? In The Arms Of Devastation...
Hned na začátek mě překvapil zvuk, který je o hodně uhlazenější než na předchozím počinu. Dále pak jisté změkčení, ikdyž možná je to tím zvukem, album není tak agresivní a je dost melodické. Ovšem jako celek je velmi povedené.
Album začíná obligátním proslovem a už se jede, mazec jako vždy ? ?Like Angels Weeping (The Dark)?. Ač se Kataklysm nezměnili moc, určitý posun tu slyšet opravdu je. ?Let Them Burn? klasická vypalovačka made in Kataklysm. Bubeník opět předvádí naprosto morbidní výkony, to je ?fakt hroznej řezník?, nechápu jak to může fyzicky zvládnout, nadlidské rychlosti. ?Cripples And Broken? je song až moc obyčejný, zato ?To Reign Again? začíná moc hezkou předehrou na klasické kytary, aby se pak rozjel do totálního pekla. ?It Turns To Rust? potom považuji za druhou nejpovedenější pecku tohoto alba, malinko ovlivněná staršími kapelami, jako Slayer. Odehrává se hlavně ve středním tempu a já jsem totálně mimo, to je nádhera. Obecně bych řekl, že to co mi na minulém albu připadalo spíše jako úlet (skoro blacková ?For All Our Sins?), zde začíná být poměrně častým jevem. Po této skladbě nutně musí přijít nějaká vypalovačka a je to tak, ?Open Scars? to jistí. Velmi povedená kompozice, stejně jako další ?Temptations Nest?. V nějakých částech bych přísahal, že slyším legendární Entombed. Za začátek ?In Words Of Desperation? by se zase vůbec nemuseli stydět Amon Amarth, ovšem i to vidím jako plus. Jinak mi to ale připadá spíše jako průměrný song, až na skoro Opethovské vyhrávky. Poslední ?The Road To Devastation? je naprosto geniální pomalé zakončení tohoto skvělého alba, monumentálnost ze začátku písně mi opět evokuje asociaci na Amon Amarth, ale pak už se skladba ubírá v jiném duchu. Tato věc mi také připadá z celého alba nejlepší, ač ne moc rychlá, totálně vás rozdrtí svou pomalou mohutností, obrovským nábojem energie a skvělými nápady.
Kataklysm mi přijdou jako kapela, která se skutečně album od alba mění k lepšímu, nejvíce jsem proto do této doby poslouchal ?Shadows&Dust? a ?Serenity In Fire.? Novinka ?In The Arms Of Deavastation? je sice dobrá (hlavně tedy ten poslední song), ovšem na ?prdel? mě to tedy neposadilo, narozdíl od předcházejícího alba. Jinak ale vřele doporučuji poslechnout, stojí to za to!
čas: 41:07
seznam songů:
- Like Angels Weeping (The Dark)
- Let Them Burn
- Crippled And Broken
- To Reign Again
- It Turns To Rust
- Open Scars
- Temptations Nest
- In Words Of Desperation
- The Road To Devastation
