
Trio DARKENHÖLD se zformovalo v roce 2008 s ambicí věnovat se epickému black metalu se všemi náležitými kudrlinkami. Hudební svět plný středověké imaginace, toulek v hlubokých lesích a tajuplných jeskyních čerpá z jihovýchodní Francie, konkrétně z provincie Côte d'Azur, odkud kapela pochází. Od třetího alba „Castellum“ (2014) mění DARKENHÖLD angličtinu za rodnou francouzštinu, která jim, jak tvrdí kapela, pomáhá zdolávat nové horizonty. V roce 2018 vydávají album „Memoria Sylvarum“, kterým si vyslouží pozvánku na Hellfest 2018 a o dva roky později se upisují domácímu labelu Les Acteurs de l'Ombre Productions. Aktuální album „Le fléau du rocher“ je jejich šesté v pořadí.
Pro živá vystoupení DARKENHÖLD využívají služeb „žoldáků“, kytaristy Anthonyho a baskytaristy Aleevoka, který se také spolupodílel na pro LADLO tradičně informacemi nabitém digipacku, ve kterém nechybí fotografie těchto zbrojnošů ani knížečka s texty.
Inspirace v 90. letech, kterou se kapela nijak netají, je hmatatelná v „La cavalerie fantôme“ nebo v „Le cortège royal“. Dobře si pamatuji dobu, kdy mě pohltil vzletný black metal SYMPHONY X a jejich album „The Divine Wings of Tragedy“ coby načančané melodie s klávesami na pozadí jako pohádkové soundtracky ze středověku. Ale kde ty sněhy minulého století jsou… Tak jako každé album, obsahuje novinka zajímavé skladby, tak i ty méně povedené. K těm dokonalejším patří „Dans l'antre de la vouivre“ a „Gardienne des dryades“, které obsahují přívětivý riff, jenž ladí s nakřáplým mírně krákoravým vokálem navrch a jeví se jako nejdramatičtější momenty alba. Kontrasty divokosti a melodie, slavnou středověkou atmosféru a absolutní pocit hrdosti a zoufalství zároveň rozbíjí dungeon instrumentálky „Temps enfouis“ nebo „Sortilège ancestral“. Vysoce melodický black metal převážně ve středním tempu je na denním pořádku („Codex de la chevalerie“).
Co mi ale doslova trhá uši, je sborový chorál vínem znavených středověkých trubadúrů ve skladbě „Troubadour“. Tento balast bych přirovnal ke skandování „hej, hej, hej“ doprovázené pumpováním zaťatou pěstí některých zoufalých pozérů. I ty nejjednodušší nuance – tu melodie sólové kytary, tu posyp jemných syntezátorů („L'ascension du mage noir“) mají vliv na změnu nálady nahrávky a rozbíjí neodvratně se blížící pocit monotónnosti. Zajímavá je „Le fléau du rocher“, kde po hudebním předělu na pozadí kláves nastupuje atraktivita sólové kytary, která dokazuje, že „epičnost“ v black metalu tohoto druhu je tvořena s nadhledem a lehkostí. Každý black metal potřebuje tremolo riffy, z těch je vystavěna závěrečná „Pour le royaume“, jejíž melodika je prodchnuta středověkou loutnovou mezihrou.
Tenhle styl se mi líbí tak napůl a hudbě DARKENHÖLD nemůžu mít nic moc za zlé. Snad jen to, že album je na mě moc dlouhé a čím déle ho poslouchám, tím víc mi to začíná znít všechno marcipánově sladce. Albu dominuje melodika prodchnutá patřičným středověkým nádechem, a i když se občas mohou zdát písně přeplácané, DARKENHÖLD vědí, co dělají. Objektivně vzato, na tomto albu, které má jasně danou žánrovou linii, není žádný zápach, ale můj šálek čaje to prostě není.
Přesné hodnocení: 6,5/10
Seznam skladeb:
- Codex de la chevalerie
- Le cortège royal
- Temps enfouis
- L'ascension du mage noir
- Dans l'antre de la vouivre
- Troubadour
- Le fléau du rocher
- Gardienne des dryades
- Sortilège ancestral
- La cavalerie fantôme
- Pour le royaume
Čas: 47:38
Sestava:
- Guillaume Vrac (aka Aldébaran) – kytara, klávesy, zpěv
- Julien Leon (aka Cervantes) – zpěv, šepot
- Guillaume Morero (aka Aboth) – bicí, perkuse
Host:
- Anri Muramatsu – harfa