...se unavený, totálně švorcový a řádně namlsaný underground pomalu vrací do všedních kolejí, aby se dal trochu dokupy. S příchodem podzimních plískanic tak opět přichází řada na podzemní kluby, rockové putyky, kulturáky a semtam i sportovní haly, aby se pro fans staly centry tuzemského metalového dění a hlavně pořádného povyražení. Podzimní díl Metalswampu samozřejmě nemohl chybět?
Swamp je minifest, a tak se na říjnovém pokračování znovu sešlo pět kapel namíchaných z českých i zahraničních spolků, festu jako celku nechyběla stylová sladěnost, ale ani nezbytná pestrost a konečně i tentokrát se podařilo festík ozdobit pořádným lákadlem v podobě živoucí legendy. Po Ancient a Hecate Enthroned na jaře, to teď nebyli nikdo jiní než pagan/folk blackoví SKYFORGER z Lotyšska, přímo podporovaní havířovskými Adultery. Aby těch hvězd nebylo málo, tak pohanský černý kov přijeli na Swamp prezentovat ještě Trollech, které v Brně už pravidelně vítá značná fanouškovská obec stejně jako legendární Root s Big Bossem v čele, doplněný místním překvapením Carbone Dioxide. Všechna čest, sestava je to vskutku ambiciózní, teď jen ať nezklamou lidi a přijdou?
Jak už to tak bývá, ohlášený začátek v 18:00 večer respektovalo jen několik mírně naivních návštěvníků včetně mě, a tak se skutečný začátek o nějakou tu ?chvilinku? posunul, což vůbec nevadilo první chystající se kapele, kterou byl mně skoro neznámý CARBONE DIOXIDE. Na pódium vylezla pozoruhodná mladá pětice, na první pohled těžko stylově škatulkovatelná s jednou kytarou, obvyklou rytmikou (b+d), klávesami a zvlášť vokálem a začala pilně zvučit. Zvučel už také sál, do kterého se z okolních pohostinství začaly váhavě trousit čím dál větší hloučky okovaných černooděnců, hodně se tu míhají trika s logem Skyforger, a kromě metalové oděvní a bižuterní klasiky (džínsky, reklamní mikiny, trika, kůže, atd.) tu mezi návštěvnictvem vesele poskakují postavy ve speciálních skřítkovských kompletech, kteréžto jsou pak coby největší originály objektem zájmu a tiché závisti mnohých přítomných.
Blíží se sedmá a Carbone Dioxide právě prvním válem zahajuje Swamp. Dost času na přípravu se vyplácí a zvuk rozhodně nebude to, co by se na jejich setu dalo kritizovat. Hudebně se jedná o metalovou hydru, která má nejblíž k black metalu ? Carboni viditelně nezapřou inspiraci Norskem (e.g. God kveld :-) a viking blackem jako vystřiženým z dílny Enslaved. Muzika je díky mohutnému silnému zpěvu majestátní, vokál dokonce zpočátku přeřvává zbytek kapely, zahanbit se nedají ani klávesy, které jsou výborně slyšet a jejich bublání zase zanáší hudbu k starším, odlehčenějším dílkům Dimmu Borgir. Chutný stylový guláš zakončuje kytarista až speedovými riffy, z kterých se ale neztrácí energická tvrdost. Naživo rychlé, svěží, šťavnaté, díky klávesám a zpěvu vznosné, jako celek příjemné a nakažlivé. Jeg likte det?
Na sympatický výkon Carbone D. vzápětí bez problémů navázal plzeňský TROLLECH, kterému zvukaři vykouzlili na koncertní poměry skvělý sound. Před zaplněným sálem zněly vály především z prozatím poslední řadovky (V rachotu hromů, Ve stínu starých dubů, Národ ohně, železa a pokladů?), z nových, dosud nevydaných věcí to byla kupř. Země obrů a Zelená ruka jara. Nezapomnělo se ani na druhé album a alespoň krátce se připomenuli Synové lesů. Atmosféra pod pódiem byla jako obvykle skvělá a nakopávající, kotel mlátil a nadšeně řval a Trollech se díky skvělému zvuku, pozměněnému playlistu a spolehlivým fanouškům podařilo odehrát pro mě jedno z nejlepších vystoupení tady na Svatoboji. Jestli takle vypadá generálka na prosinec (avizované ?anketní? vystoupení Trollech na Swampu), tak se tedaa máme na dalším Swampu, as na co těšiti :-)?
O přestávce před setem Root, jsem se mezitím stihl u výčepu trochu nachmelit a ve vysmáté náladě obejít pár známých tváří. Z družné pohody mě dostaly až první tóny z pódia, které už opravdu nevypadaly jako nějaká zvukovka a skutečně, veteráni z ROOT to už na prknech rozjížděli ve velkém stylu. Dopředu říkám, že mě Rooti dostali, protože po různých předešlých štacích, kdy jsme pod pódiem netrpělivě očekávali staré fláky a při probírání nové tvorby upadali do letargie, teď velezkušená kapela přímo sršela energií a darkové bařiny Black Sealu jsme proveslovali překvapivě svižně. Svůj podíl měl určitě povedený zvuk, přesto do tohohle setu dal Root pořádný hudební drive a pohyb. Ohlas byl pak celkem logicky ohromný, v rozvášněném kotli se rozpoutal maximální bordel s nárazy a pády, což poněkud odrazovalo nás, fotografy. Do toho Root navíc spustil své ?best of? v podobě opusů 666, Hřbitov, Zjevení, Song For S. a došlo i na Kärgeras. Nadmíru povedené vystoupení!
Havířovští ADULTERY sice nenabídli takovou přehlídku sólových cingrlátek a promakané techniky, ale jejich slovanskému blacku nescházelo prakticky nic ? surový, rychlý nářez s velikou přímočarostí účinkoval naživo spolehlivě a do půli těla obnažení hrdí bojovníci neopomněli ani akustické intermezzo plné cinkavých slovanských melodií. Změn v průběhu času (kapela existuje od r.1995) doznal i zpěv a čisté vokály postupně zatlačují původní blackový skřehot, vůbec celý černý kov zkušených Severomoraváků je již silně prorostlý pevnou lípou folk metalu a hrdé texty orientované do 7.století a slavných bojů s Avarským kaganátem a následně Franky dávají tušit, kudy se kapela na své pouti bude ubírat dál. Povedený živák kapely tak budiž pobídkou k vašemu zájmu o zatím poslední placku ?Slovanská krev?, které se, coby nejvyzrálejšímu materiálu kapely, dostalo vesměs pochvalných recenzí v odborných kruzích :-)
Dnešní bohatýrský Swamp, v jehož duchu začali vikingští Carbone Dioxide, tak díky podobně orientovaným Adultery vygradoval až těsně pod vrchol, kterým byli SKYFORGER z Lotyšska. Hlavní hvězda večera a co se pagan žánru týče, jedna ze světových megastar, byla už netrpělivě očekávána cirka dvěma stovkami přítomných. Před půlnocí show konečně začala a do suknic oděný Skyforger spustil svůj pohanský heavy folk/black za střídavého doprovodu hned několika lidových nástrojů (poznal jsem tam píšťalu a dudy). Ohlas byl jak jinak než ohromný a myslím, že se Peterovi a spol. muselo na Svatoboji líbit, protože vyhlíželi spokojeně a po vikingských, lesních a slovanských folk-metalových fúzích si tak obecenstvo mohlo naživo vychutnat ještě rychlý a přitvrzený pobaltský folklore utužený celkem již pěti dlouhohrajícími cédy (poslední počin Semigalls? Warchant vyšel tento rok). Ducha hudby výborně dotvářely charakeristické čisté zpěvy, hůř ale na tom byl mistr Kaspars se svými lidovými inštrumenty, které nebyly přes ohulené kytary a bubny skoro slyšet a rozštelovaný zvuk byl jedinou kaňkou na jinak úspěšném setu Skyforger (jó, měli jste to nechat Dagovi :). Stejně jako u Hecate Enthroned se nakonec kapelu povedlo vytáhnout ze zákulisí na přídavek a jen tak, bez nástrojů, sborově odzpívaná skladba z Kauja Pie Saules byla pro mě osobně tím nejlubším zážitkem.
Je konec, světla v sále se rozsvítila a my se pomalu vytrácíme do ranní zimy na odvozy. A bilance? Swamp se zase jednou povedl, nezklamaly kapely ani návštěvníci, klapla i organizace a dojmy si odsud my, obecenstvo, odvážíme veskrze pozitivní. Nic, padám a těším se na příště?
