Když se někdy kolem roku 2018 začaly stahovat mračna nad kapelou SUBROSA, bylo mi smutno. Existuje málo skupin, které u mě po roce 2000 dokázaly vyvolat tak silné emoce a radost z hudby jako právě SUBROSA. Bohužel s kapelou to nedopadlo a v roce 2019 se dostala do stavu hibernace, aby postupně přešla ve status „ukončená činnost“.
Kdo nezná souvislosti, může mu být úvod nejasný, ale on má pochopitelně logiku. 4/5 SUBROSY daly hlavy dohromady a založily novou kapelu – THE OTOLITH. Bohužel tou scházející 1/5 je frontwoman Rebecca Vernon, která SUBROSU se Sarah Pendleton zakládala. Ztráta je to citelná. Rebecca kromě zpěvu obsluhovala kytaru a byla hlavní kreativní duší kapely. Teď je vše jinak, je tu nový název kapely a Sarah s kamarády nahrála desku, která má zahojit a potěšit duše posluchačů, kteří jako já na SUBROSU přísahali. Nebylo jich málo.
THE OTOLITH se představili v roce 2020 s několika ukázkami své tvorby, mj. i s coverem ALICE IN CHAINS „Would“, z kterých bylo jasné, že unikátní styl své předchozí party měnit nebudou. A to bylo a je to dobře, protože po SUBROSE zůstala na hudebním poli díra a nebyl nikdo, kdo by ji byl schopen zaházet. Jediní možní nástupci tak byli právě THE OTOLITH.
Čas na velkou desku uzrál loni. A když se bavíme o velké desce, „Folium Limina“ je opravdu dlouhohrající nahrávkou. 63 minut na šest kompozic je slušná porce, ale zase, v kontextu k minulosti věc nepřekvapivá. To, čím SUBROSA tak silně oslovovala publikum, byla kombinace doom metalu se sludge zvukem, do kterého byly vkusně zakomponovány dvoje housle, které to celé kořenily a povyšovaly. Tohle se logicky děje i zde, protože smyčcové duo Sarah/Kim nemá důvod něco výrazněji měnit.
Kdybych měl srovnávat vrcholná díla SUBROSY (poslední tři velké desky) s materiálem obsaženým na „Folium Limina“, řekl bych, že proniknout do THE OTOLITH je o něco složitější. Ne snad, že by u SUBROSY bylo vše snadné chápat hned napoprvé, ale i takové věci se mi u nich občas děly. To u THE OTOLITH mi průnik do desky dal zabrat. Vlastně jsem ji několikrát odkládal a průběžně si ji dávkoval, poodhaloval, dával jí šance… po pravdě, s jinou kapelou bych asi tolik trpělivosti neměl. Vlastně ani teď, kdy desku průběžně pět měsíců točím, nemůžu říct, že bych od ní dostával tak silné pocity jako u výše zmíněných desek, ale i přesto tu základní esenci „Folium Limina“ obsahuje a má nespornou kvalitu.
Kdybych pár let vypustil hudbu ze svého života a dostal se k poslechu „Folium Limina“, nenapadlo by mě nic jiného, než že to je prostě další nahrávka SUBROSY. Nahrávka, která mi přijde oproti předchůdcům méně hitová. Složitěji proniknutelná, ale přitom pracující se stejnými výrazy, postupy a atmosférou skladeb. Rozhodně ale nechci tvrdit, že tady scházejí silné momenty, je jich tu plno, na druhou stranu hity jako „The Usher“, „Cosey Mo“, „Killing Rapture“, „Borrowed Time, Borrowed Eyes“ atd. tady prostě neslyším. „Folium Limina“ na mě působí jako taková meditativní nahrávka, která si od začátku do konce drží vysoce nastavenou laťku, z které neklesne ani na chvíli dolů, ale bohužel naopak ani nepřidá vyloženě katarzní momenty, které jsem u poslechu SUBROSY zažíval a zažívám.
I přes jisté výhrady jsem opravdu šťastný, že tahle kapela pokračuje v něčem, co pro mě bylo unikátní. Hudbě těchto sympatických lidí ze Salt Lake City věřím každou notu, každou vokální linku (v tomhle směru Sarah nahradila Rebeccu bez ztráty kytičky) a jen doufám, že bude možnost vidět THE OTOLITH v Evropě, i když tomu moc nevěřím.
Seznam skladeb:
- Sing No Coda
- Andromeda's Wing
- Ekpyrotic
- Hubris
- Bone Dust
- Dispirit
Čas: 63 minut
Sestava:
- Sarah Pendleton - vokál, housle
- Kim Cordray - vokál, housle, klávesy
- Andy Patterson - bicí
- Levi Hanna - kytara, basa, vokál
