Nejbližší koncerty
  • 20. 08. 2022Dead Daniels - OpenAir Na Staré cestě vol.3
  • 20. 08. 202220-08-2022 CHATOVÁ OSADA LUH SUŠICE koncert můžeme naz...
  • 03. 09. 2022V priebehu Montana Metal Festu vystúpia skupiny súčasnej...
  • 03. 09. 202203-09-2022 Chatová osada LUH Sušice, 34201 areál otevř...
  • 09. 09. 2022Páteční večer ve farářově sluji s PIKODEATH - thrash de...
  • 10. 09. 202210.9.2022 S-klub Olomouc Od: 18:00h. MASSACRE-(USA),NEC...
  • 17. 09. 2022Dead Daniels (Hard Rock,N´Roll - Praha): https://deaddani...
  • 23. 09. 2022Masakrální Nóbl mejdlo číslo 39. rozezvučí staří známí úd...
INSANIA

16.-18. 6. 2022, Červený Kostelec – ATC Brodský

Páteční dopoledne jsem startoval s one man projektem nezmara Frodyse, který možná nastupoval s nervozitou, jak budou písně z alba „Weirdfolk“ přijaty zástupem přívrženců samotného rohatého, ale jejich (těch písní) nakažlivý optimismus a sympatický projev hudebníka nervozitu brzy vykázal z areálu. Skvělá nálada po celou dobu trvání setu rozjasnila už tak zářící den a pobíhající vláček vedený hercem Leošem Nohou, respektive jeho drahou půlí, je na podobných akcích rozhodně raritou. Dobré to bylo.

BETWEEN THE PLANETS vyžadují pro svůj progresivní metal docela jiný druh a míru pozornosti. Ještě lépe, soustředěnosti. Bezostyšně velebím jejich loňské album „Parallel World“ a teprve vystoupení na Czech Death Festu mi umožnilo ochutnat jeho plody live. Třebaže jsou pánové pouze ve třech, nevěděl jsem koho sledovat dříve. Zda kouzelníka Spacoshe, charismatického vládce tlustých strun Radka Bureho, nebo tlučmistra Filipa Kittnara. Čekal jsem, že mne krom zvuků vydávaných virtuózním triem zaplaví směsice atmosféru dotvářejících samplů, ale jestli se konaly (a nejspíš konaly), zůstaly ve skrytu nástrojů ovládaných lidmi, za což jsem rád.

Po intelektuální půlhodince to znovu začalo brousit a jiskřit. Pódium opanovali NEUROTIC MACHINERY se dvěma pěvci v čele a skrz jejich hemžení to chvílemi vypadalo jako v mraveništi po vyhlášeném poplachu. Znovu musím ocenit nasazení a proudy valící se energie, ale co naplat, jsem stará konzerva a moderna s prvky metalcoru se při srážce s pisálkovým vkusem odráží mimo kolej.

Žel, nemůžu jinak a třebas mě to stokrát mrzí, musím se teď zahryznout do kyselého jablka. Na vystoupení oblíbeného tělesa PAČESS jsem se těšil v podstatě od momentu potvrzené účasti a o to větší zklamání mne provázelo celým jejich vystoupením. Co naplat, že má Tom F. Hanzl za prdelí světového bubeníka Marthuse. Co naplat, že Paramba je charismatický sympaťák, se kterým si set bezvadně užíváte. Co naplat, že kytarová dvojčata Kubýk s Pačessem bezchybně sekají riffy, okouzlují sóly a všelikými vyhrávkami. A konečně, co naplat, že disponujete výbornými texty, když si zpěváka vezme do své moci lihový démon a promění jej ve skřehotající cosi. Jsme jenom lidé a omluvou může být odchod blízké osoby, ale než toto, možná bylo lepší výlet do Kostelce odpískat. Nasraný, zklamaný, přesto věřící, že to příště zase bude se vší parádou, tak jako Na Příhrádku nebo Bugrfestu.

Nepřízeň velmi příznivého počasí mne držela mimo areál až do podvečerních hodin a plánovaný návrat se konal na další reprezentanty Itálie, vyznavače šamanského doomu CARONTE. Neměl jsem nejmenší ponětí co očekávat a musím říct, jiskra přeskočila. Mám tyhle „SABBAŤÁRNY“ moc rád. Trochu SAINT VITUS, trochu CANDLEMASS a světe div se, v některých svižnějších momentech probleskovali i horor punkoví MISFITS. Může být, že už to tu stokrát (kdyby stokrát) hrálo, když je to od srdce a vlastní přidanou hodnotou, beru.

TORTHARRY odehráli v pátek další skvělý koncert. Úplně v klidu bych si vystačil s touto větou a co se svědomí týká, spal bych dobře. S touto smečkou se na různých akcích setkávám několikrát do roka a v podstatě bych vás mohl odkázat na libovolný report z minulosti. Zase a znovu to parádně šlapalo. Méně se řečnilo (až na pár vět ke konci), což mělo za následek pocity boxovacího pytle, kdy to do vás řeže zleva zprava a klidně ať vyletí z temného průchodu šutrák, stojím si za názorem, že skladby z posledních dvou alb jsou těmi nejlepšími v dějinách souboru a jejich live podání má na fanoušky docela jiný účinek než cokoliv z diskografie před nimi. Jak je to o těch Hobitech? Po týdnu o nich víš první poslední a stejně tě znovu mile překvapí? Nějak tak, zkrátka prima rutina.

O SOMNIATE se minimálně v naší redakci šíří pouze a jen slova pochvalná a protože jsem doposud neměl příležitost k zhlédnutí živé produkce, nemínil jsem tuto a zde poskytnutou promarnit. Je pravda, že jsem si musel chvíli zvykat na hysterický vokál Zdeňka Kleknera, ale v momentě, kdy ho sluchovody přijaly, měnilo se čertapusté sledování dalšího z řady vystoupení v opojný, uhrančivý zážitek. Nebyla to jen hudba, jež si dokonale podmanila mé smysly, ale i atmosféru dotvářející světelný doprovod a sjednocená image hudebníků, které vybudili pocit výjimečného prožitku. Mám-li vybrat vrchol pátečního dne, volím SOMNIATE.

Fotky: Ignor


Zveřejněno: 24. 06. 2022
Přečteno:
1458 x
Autor: Horaguru | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

27. 06. 2022 21:07 napsal/a Johan
Fotogalerie doplněna...
cca 300 fotek.
27. 06. 2022 13:19 napsal/a Vorm
Na PAČESS jsem se v tom dnu těšil asi nejvíce a ano, smutná podívaná...
24. 06. 2022 17:44 napsal/a Josef Fritzl
PAČESS
Chymus? Alkoholik a pikař oděný v sukni, vystoupení v rámci Czech Death Festivalu bylo k smíchu. Celé vystoupení totálně zkurvil ! Je to teplý klaun!