Strašně mě serou různé předfestivalové warm up party pro nedočkavé atd. Kdo na to má brát po čtyřicítce energii?! Ale jak už jsem starej, tak jsem asi i blbej a dobrovolně jsem si jednu takovou akci naordinoval. V předvečer festivalu Magick Musick v nedaleké Čermné u Sušice vyrážíme v pětičlenné sestavě do Klatov na koncert.
U mě se sešlo několik důvodů, proč vyrazit. Neposedný Ctib mi neustále unikal, a když jsem zaregistroval info o tom, že má hrát jak sólově, tak i s CHOROBOPOP, byl jsem nalomený udělat si výlet. Definitivní potvrzení ke vstupu do bran Klatov mi pak dali JONESTOWN, na které jsem si brousil zuby už taky pěkně dlouho. Zkrátka – ideální line up.
Cestou ke klubu nejapně vtipkujeme na téma: kolik % osazenstva klubu bude naše pětičlenná výprava tvořit. Kolektivně jsme se usnesli na nějakých 25 %, což se naštěstí nepotvrdilo, ale že bychom se vyloženě sekli, tak to taky ne.
Začátek vypadal smutně. Klub Falcon oplývá vším možným, ale slovní spojení genius loci na něj rozhodně nelze aplikovat. Devátá dávno pryč. Kapely, pořadatelé, my + pár jedinců… ale nakonec se návštěva dá jakžtakž považovat za důstojnou.
Večer odstartovali CHOROBOPOP, kteří mají venku čerstvě druhou desku, z níž, mám pocit, zas až tolik nehráli. Kapela je složená ze zkušených chlapíků, kteří moc dobře vědí, co chtějí hrát a jak to smysluplně přednést publiku. Pomalejší skladby se střídaly s těmi svižnějšími, stejně tak jako se měnily zpěvy, kdy si všichni tři pánové přehazovali vokální linky. Z desky vnímám celou nahrávku komplexně a víceméně mě baví, naživo jsem se ale přistihl, že při některých pomalejších šlágrech to není úplně to, co mě na kapele baví a že se těším víc na něco svižnějšího. A tak jsem si víc užil věci typu „Řady křivých zrcadel“, kterou mám z debutu nejraději a rád si ji zpívám vždy, když jdu na masáž zad.
Rychlého bičování jsem si užil do syta při setu JONESTOWN. To je naopak kapela, která má na rozdíl od CHOROBOPOP bubeníka z masa a kostí, kterému ale kluci z kapely zapomněli říct, že může hrát i pomaleji. Pokus o vtip. JONESTOWN mě loni překvapili svou kvalitní deskou a po koncertě můžu v klidu říct, že naživo jsou snad ještě lepší; jděte na ně hned, jak to bude možné. Punk/HC, D-beat, crust a všechno další, co chceš, nebo nechceš... Žánrově nevybočující, provedení ale velmi dobré. JONESTOWN cca půlhodinkou napumpovali do lidí kvalitně vystavěné songy, které pro mě mají vždy nějaký záchytný bod. Sympatické vystoupení fajn kapely v čele s Amíkem Brianem, tohle sedlo.
Ctib zakončil večer v rytmu disko pop punku. Nebo jak to vlastně celé nazvat. Zapnul do beden svůj „kompjůtr“, vzal mikrák do rukou, slezl z pódia a odstartoval své hudebně-divadelní vystoupení. Páteř jeho music stand upu tvořily věci z ceněné desky „Kampak?!“, kterou si s ním pár lidí zazpívalo a jeden borec s ním celý set nejenže prozpíval, ale i protančil. Když tak nad tím přemýšlím, je Ctibova performance vlastně něco zvláštního. Před pár lety bych to zřejmě neocenil a dával palec dolů, ale tady a teď musím uznat, že tahle forma hudebního vystupování má něco do sebe. Obdivuju Danovu teatrálnost, odvahu i fajnový přístup, kdy na konci show každého obešel, podal mu ruku a poděkoval. Do určité míry zvláštní přístup k hudbě a živému vystoupení, na druhou stranu všem přihlížejícím se objevil úsměv na tváři a každý se pohupoval do rytmu. A to je vlastně moc fajn.
