POPPY SEED GRINDER - křest

25. 9. 2021, Brno – Melodka

Jedna z letošních akcí, u kterých v momentu zveřejnění ruka držící pero automaticky míří k datu konání a kopíruje logo známé oděvní značky. Jestli mne paměť neklame (a to se děje dost často), byla původně avizována sestava BETWEEN THE PLANETS, ELBE, DYING PASSION. Pro mne z neznámých příčin nakonec Spacoshovo dítko odpadlo a třetím do party byli zvoleni THE SPLIT. Výběr místa konání akce navozoval rozporuplné pocity. Na Melodce se mi líbí, o tom žádná, ale úplně kolem komína to zrovna není a je třeba vyvinout jistou dávku úsilí. Zaplať čert, kámoš Mišák řídí dobře, řídí rád a dobrovolně se ujal horší půle cesty, což znamená té noční, návratové, za což mu patří mé velké díky.

Melodka v devatenáct hodin otevřela svou náruč a vítala hudby lačné dušičky. Hodinka naplněná nezbytným rozkoukáním se, pozdravy přátel známých i nově vytvořených a lehkým občerstvením rychle utekla a pódium již zabírají progresivci THE SPLIT
Píseň „Chain Reaction“ odstartovala celý večer a bez velkého přehánění přiznávám, že mi brada spadla až k podlaze. Je jasné, že si o umětelství jednotlivých muzikantů člověk udělá obrázek už při poslechu alba, ale to neznamená, že když to hudební šílenství propukne naživo, není znovu ohromen. O Čepovi jsem již několikrát v minulosti básnil a sobotní večer bubenická chobotnice moje slova podtrhla, zvýraznila a přidala vykřičník. Mik, coby obsluha baskytary, dokazuje, že ve spolku není náhodou a spolupráce s Čepou nemá slabých míst. Mirek Řezníček je kapitola sama pro sebe. Ať se zlobí, nebo je mu to příjemné, pro mne je českou odpovědí na Johna Petrucciho, bráno v tom nejlepším smyslu slova. Nejde jen o to, že písně THE SPLIT mají podobně přitažlivé kouzlo jako kompozice SNOVÉHO DIVADLA, ale i kytaristova koncertní prezentace není té slavnějšího kolegy úplně vzdálená. 
K triu se posléze připojují vokalisté Hana Čepičková Vajčnerová s Michalem Faksou. I když bych se vůbec nebránil čistě instrumentálnímu setu s milióny zvratů a tisíci krkolomností, jež nevyvolenému kroutí hlavou, musím oběma pěvcům přiznat bezchybný výkon. Zaznělo téměř kompletní album „Reminiscences“, plus nová „Mankind In Vitro“ a spokojenost ovládla jak společnost hudebníků, tak společnost návštěvníků. Výborné vystoupení!

Seznam skladeb:

  1. Chain Raction
  2. November Days
  3. Ascentral Signs
  4. Trapped
  5. Mankind In Vitro

ELBE se pro sobotní večer stali středobodem vesmíru… Tak možná ne celého vesmíru, ale melodkovského dění určitě a to už zabírá pořádnou porci nekonečna. Okolnosti, proč se „Eschatology“ dočkává křtu téměř rok od vydání, není třeba dlouze připomínat, tak jen aby někdo nezapomněl – čínský šmejd. 
Stejně jako předchůdci, i ELBE volí k otevření setu skladbu instrumentální, „Uprostřed ticha“ z debutového alba „Sudety“. Po navození příslušné atmosféry přichází Insomnic a skladby z oslavence. Zmíněný pěvec se kvalitou čistě zpívaných pasáží znovu o pořádný kus posunul, jen tam pořád zůstává jedna zlořádská poloha, kde to prapodivně vibruje a budí dojem falešných tónů. Tuším, že to byla klipovka „Looking Back“, kde to bylo nejvíce patrné. Na druhou stranu, Soníkův growl je absolutní extratřída, to bez debat.
Je až s podivem, jak výrazně září z pětice muzikantů víra a radost pro společnou věc. Každý se svou trochou přispívá celku a chemická rovnice neobnáší slabý nebo nevhodný prvek. Po „Jizvách“ se „Eschatology“ zbavilo ostudy a bylo s pomocí Zuzky (DYING PASSION) a mé maličkosti řádně pokřtěno.
„Emperor Of Storm“ je mým osobním favoritem a živá prezentace jeho sílu a velkolepost ještě násobí. Poslední minuty řádné hrací doby zaplnily tóny dechberoucí „After“ a po nekončícím aplausu se ELBE vrací, aby přihodili definitivně poslední kus, znovu patřící „Sudetám“, a to „I vítr je tu jiný“. 
ELBE se z projektu dvou kamarádů transformovali ve spojenectví pěti spřízněných duší, a když dostanou, co potřebují (zvuk a světla podporující atmosféru), s klidem si odnesou tu vaši a jen tak ji nevrátí…
A vy ji vlastně ani vrátit nechcete.

Seznam skladeb:

  1. Uprostřed ticha
  2. The Terminal Summit
  3. Looking Back
  4. Follow The North Star
  5. Valleys Full Of Milk
  6. Jizvy
  7. Emperor Of Storms
  8. The After
  9. I vítr je tu jiný

Třetími a povedený večírek uzavírajícími byli pro sobotní večer DYING PASSION. To znamená, že zůstávají tři pětiny ELBE na pódiu a sličného Soníka střídá u mikrofonu temperamentní Zuzka. Mám nepsaný seznam českých kapel, které si bez sebemenšího zaváhání dokážu představit v obřích arénách velkých evropských měst a DYING PASSION se stoprocentní jistotou řadím mezi ně. Je mi ostatně velkou záhadou, kde se stala chyba a není tomu tak. Smůla jednoho rovná se štěstí druhého a tuzemský fanda si danou situaci může pochvalovat, když za malý peníz dostává vystoupení velké kapely a bezprostřední kontakt jako bonus.
Jestli výše hovořím u ELBE o bezchybné chemii, tak zde to platí dvojnásobně. DYING PASSION mají ve výběru skladeb mnohem širší paletu, což je na jednu stranu jistě pozitivní, když se nechcete opakovat, na tu druhou může působit bolehlav, když se chcete zavděčit všem. Sám bych věděl nejméně o další desítce favoritů, jež nezazněly, ale neptejte se mě, kterou ze stávajících vyřadit.
Stejně jako na Bugrfestu, i zde se ochutnávalo z připravované novinky. Na Bugru jsme dostali jeden kousek, tady, protože jsme byli hodní, hned kousky dva. K „Last Message“ přibyla „Aerosouls“ a moc mne bavila rytmická sekce u druhé jmenované, obzvlášť prácička basáka Honzy. Očekávání a natěšenost rostou s každým dnem.
Poslední zvonění obstarala „Enlightenment“ a mám-li pojmenovat, čeho jsem byl právě svědkem, zkusím dechberoucí, čarovné, magické, krásné… ale jestli jsem se v hodnocení alespoň trochu přiblížil realitě… spíše ne…

P. S. Pokud vám chybí obšírnější popis týkající se Zuzčina zpěvu či koncertního dovádění, najděte si libovolný report deset patnáct let starý a budete v obraze. Ta dáma totiž zapomněla stárnout.

Seznam skladeb:

  1. I Like A Noise
  2. Thousand Eyes
  3. Born On The 4th Of July
  4. Ordinary
  5. Black Threads
  6. Severance
  7. Pray
  8. Island Song
  9. Aerosouls
  10. Last Message
  11. Enlightenment

Vzhledem k dobře známé kvalitě všech tří spolků jsem do Brna vyrážel s nemalými očekáváními a nebudu to natahovat, odjížděl maximálně ukojený a spokojený. Velkou pochvalu posílám i mistru zvukaři, bez jehož přičinění by zážitek nenabyl formy dosaženého luxusu.
Bylo to super, díky všem!

Fotky: Zdeněk Vykydal
 


Zveřejněno: 30. 09. 2021
Přečteno:
577 x
Autor: Horaguru | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář