Ahoj. Po EP „Children of the Blackest Hole“ (2019) jste letos vydali dlouhohrající album s poněkud pesimistickým názvem „Hang Me High & Bury Me Deep“. Má název nějaký symbolický význam, nebo „jen“ hezky/zajímavě/westernově zní?
Phil: Dlouhou dobu byl pracovní název desky „Desperado“. A slogan „Hang me high and bury me deep“ je jeho refrén. Od začátku jsme věděli, že deska bude mít zimní atmosféru a bude velice chladná. A všechny šílené události, které se během nahrávání udály, přispěly k tomu, že jsme si řekli, že „pověste mě vysoko a pohřběte hluboko“ vystihuje její podstatu lépe než jen původní westernový název.
Gatsby: Není to pesimismus, je to výraz našeho neutuchajícího optimistického zaujetí pro odvrácené stránky života.
Úvodní skladbu jste nazvali „Twilight Of The Goths“. Myslíte, že čas soumraku gotiky/gotiků nastává právě teď? Nevím, o čem je text, nějaká slova zachytit lze („we are the goths/gods“?), ale význam jsem při své chabé angličtině nedešifroval… Co jste modifikací známého sousloví twilight of the gods chtěli vyjádřit?
Phil: Tahle skladba je do jistý míry manifest, kde se v refrénu zpívá „Love us or hate us, it doesn’t matter, we don ’t care. We are the gods“. Je to reakce na to, jak nám na začátku všichni říkali, že hrát gothic rock je blbost, že to nikoho nebude zajímat a že to není trendy. Takže takový „fuck off“ těmhle chytrákům, kteří říkají že gothic rock je mrtvej…
Gatsby: Tohle je text jak víno, protože je správně arogantní, hodně prvoplánovej, ale kdo chce, tak to pochopí a bude se bavit s náma. O nic jiného nejde. Nebudeme přece děsit děcka upíry či vlkodlaky?!
Písnička „Children Of The Blackest Hole“ se objevila na debutovém EP a nyní v nové verzi na full albu – proč jste zvolili právě tuhle píseň? Považujete ji za jakousi vlajkovou loď kapely, kterou byste pustili novému posluchači jako první, aby si udělal obrázek o vaší tvorbě?
Phil: „Children“ byla první skladba, kterou jsme spolu před 3 lety napsali. Na ní jsme si vyzkoušeli, že nám to jde a že naše chemie funguje. Nová verze je aranžérsky košatější a zvukově lépe sedne k ostatním skladbám na nové desce.
Gatsby: Mně se to prostě chtělo udělat a Phil byl pro, protože každá verze je úplně jiná a každá má svoje kouzlo. A je to tak, tohle je vlajková loď nejen naše (to jsou všechny tracky), ale vlajková loď všech zbloudilých dětí, jakými jsme byli a možná jsme i my.
Po vydání debutu se u vás objevil nový kytarista/banjista. Co vás vedlo k rozšíření sestavy? Jakou roli Mr. Theorodick v kapele hraje, myslím co se týká komponování, případně dalších aktivit?
Phil: Chtěli jsme udělat náš zvuk masivnější než na první desce. Gatsby a Billac jsou specifičtí kytaristi s punkovým švihem, Mr. Theorodick dokázal zahrát úplně jiný druh kytar a riffy výrazně zhutnil. Navíc parádně vytřihl banjo v „Drinking in the Car“. Ale po nahrání desky zmizel a v současnosti nejsme v kontaktu, tak uvidíme, jestli se ještě objeví.
Gatsby: Skvělej kytarista a výbornej člověk, ale dál to nebudu komentovat. Je to na něm.
Na albu jste nechali mnohem více prostoru Ambře. Skládali jste nové skladby cíleně tak, aby se ženský a mužský zpěv dostaly do rovnováhy?
Phil: Ambra je v současnosti nejdéle sloužící členkou kapely po mně a Gatsbym. Zpívá skvěle a bylo jasné, že dostane víc prostoru. U „Twilight Of The Goths“ bylo od začátku jasné, že půjde o náš duet a k tomu jsem psal i text. K „Dia De Los Muertos“ jsem původně zvažoval přidat svůj hlas, ale poté, co Ambra nahrála všechny stopy, bylo jasný, že přidávat cokoli dalšího by bylo zbytečné.
Gatsby: My věci moc cíleně neděláme, ale Philův a Ambřin hlas jdou skvěle dohromady, takže tomuto souznění krásky (Phil) a zvířete (Ambra) dáváme co největší prostor.
Specifickou skladbou je „Dia De Los Muertos, ve které zpívá jen Ambra a která koketuje s klasickou hudbou, podobně jako např. tvorba LACRIMOSY. Nevím, jestli jste se nechali německo-finským duem nějak inspirovat, nebo je to náhoda?
Phil: LACRIMOSA? Znám jen název a nikdy jsem od ní nic neslyšel a pochybuju, že by si je Gatsby poustěl.
Gatsby: To jméno slyším poprvé. Ale to se nám stává běžně, že nás přirovnávají ke kapelám, o kterých jsme v životě neslyšeli. Taky jsem si musel vyhledat, kdo je Till Lindemann, ke kterému kdosi přirovnal Philův hlas. Jenže já vyrůstal na LAIBACH, ne na jejich srandovní kopii. A jinak Ambra má u nás zákaz koketovat s operním zpěvem, protože jedna z největších hrůz jsou NIGHTWISH, ale jinak je v téhle zemi opravdu málo zpěvaček, který by dokázaly tak dokonale jako ona vystřihnout „Tu che di gel sei cinta“.
Phil si s hlasivkami tentokrát více pohrál – nedrží se jen potemnělé gotické polohy, ale v písni „Blacktrain“ se vyjadřuje poměrně ostře, jako by si vzpomněl na dávné působení v technothrashové kapele CHIRURGIA. Byli jste v kapele zajedno, aby se na albu řvalo, nepřišlo to někomu nepatřičné, příliš tvrdé?
Phil: Paradoxně největší pochybnosti jsem měl já. „Blacktrain“ je nejtvrší skladba na desce včetně dramatického zrychlení v závěru. Refrén jsem zkoušel v několika čistejch polohách já i Ambra, nakonec jsme se shodli, že tam tenhle vokál padnul nejlépe. Jak já s Gatsbym, tak třeba Pavel Marcel, kterej se mnou všechny ty verze nahrával. A nakonec je z toho asi největší hit desky z hlediska přehrávání v rádiích. Já osobně to beru trochu jako poctu českejm blackovejm legendám, jako je MASTER´S HAMMER nebo ROOT.
Gatsby: Mám rád, když Phil zařve.
Novinka mi přijde barevnější než prvotina, vedle klasických žánrovek se objevuje klavírní skladba, vážnohudební motivy, banjo, ostřejší výjezdy… Chtěli jste udělat album dramatičtější, aby nabídlo širší paletu nálad, možná oslovilo i širší spektrum posluchačů?
Phil: LP má jiný formát než první EP. A nechtěli jsme nudit posluchače ani sebe tím, že tam bude 10 stejně znějících pecek. Cílem bylo udělat monumentální gothicrockovej opus s moderním zvukem. A to se nám podle mě povedlo. I když je to gothic rock, líbí se i metalistům nebo klasickejm rockerům. Myslím, že jsme se touhle deskou dostali mimo to někdy těsný gotický ghetto a přesto si zachovali nezaměnitelnej ksicht.
Gatsby: Chtěli jsme udělat skvělý album a žánr není podstatný. My nikdy nekalkulujeme, děláme to jen tak, jak nás to baví. Důkazem budiž naše saldo kapely vydal/dostal.
Myslím, že jste o další krok nahoru postoupili nejen po kompoziční, ale i po zvukové stránce. Novinka hraje opravdu parádně. Tentokrát finální práce obstaral Eike Freese – portfolio kapel, se kterými spolupracoval, je plné světových jmen. Proč jste zvolili právě producenta alb DEEP PURPLE, GAMMA RAY, APOKALYPTIKY…?
Phil: Bacha, Eike dělal i třeba OOMPH!, nebo letošní desku gothiců LORD OF THE LOST, kde i pár věcí složil a nahrál kytary. Původně jsme chtěli míchat v Substation ve Skotsku, ale covid tohle zabil. Pak jsme zkoušeli pár lidí v Česku, ale, při vší úctě ke všem těm jménům, nehrálo to tak, jak bysme chtěli. A Eike okamžitě pochopil nás záměr a už jeho hrubý mixy zněly výborně.
Gatsby: S Eikem už jsem spolupracoval v minulosti a pro něj mluvili tři věci. 1) je to úžasnej chlap, se kterým se dá mluvit o všem, nejen o muzice, 2) vyrůstali jsme na stejných kapelách, 3) je naprostá, ale totální špička ve zvuku a my s naší vrozenou skromností si vystačíme jen s tím nejlepším.
Předpokládám, že jste s výsledným zvukem spokojeni. Dá se v ranku gotického rocku v oblasti zvuku posunout ještě dál, nebo myslíte, že jste narazili na strop možností?
Phil: My nemáme strop. Jsme na neustálý cestě nahoru směrem ke stratosféře.
Gatsby: Kdybychom si to mysleli, tak po téhle desce skončíme.
Obal CD je poněkud ořezaný – neobsahuje texty, jen základní informace. Berete CD jako jakousi úlitbu fanouškům, kterým nestačí digitální formát, ale na druhou stranu nemají touhu vlastnit gramodesku? Vlastně nevím, jaké hudební nosiče frčí na gotické scéně, jestli tedy vůbec nějaké…?
Phil: CD původně vůbec nebylo v plánu. Je to mrtvej formát. Chtěli jsme podobně jako u první desky vydat vinyl a digitální verzi. Ale výroba LP se neuvěřitelně protáhla. Jednak jsme nachystali epický 3D obal náročný na výrobu, jednak jsme z časových důvodů udělali špatné rozhodnutí a nechali vinyly místo v Loděnici vylisovat v Brně - a ty byly tak mizerný, že jsme je nemohli poslat ven. Tak jsem je uvařil v hrnci a vylil. Teď se dodělávají ty správné v Německu a v září je pošleme do světa. Ale digitální distribuce už byla naplánována, takže jsme CD vydali jako úlitbu pro fanoušky.
Gatsby: CD je pro DJs a novináře, jenže lidi je taky chtějí, tak jsme jich pár hodili do prodeje. A co za nosiče frčí na gotické scéně? Vůbec netuším, ale obávám se, že jako všude obecně ty sráči ze Spotify, co vraždí hudbu.
V plánu máte vydání vydání vinylu s 3D grafikou. Co přesně si pod tím mají fanoušci představit? Na FB jste zveřejnili krátké video, na kterém je vidět otáčející se kolečko, cosi na způsob pohlednice s orlojem, kde se v okénku střídají apoštolové…
Phil: To si nechme jako překvapení na září. Ale myslím, že tak vymazlenej obal v Čechách ještě nebyl. Chceme našim fanouškům dát prostě to nejlepší a obal musí být stejně výjimečný jako hudba, kterou ukrývá.
Gatsby: Náš artwork a produkci mají v rukou ti nejlepší lidé jako Lou nebo Michael Kratochvíl, coby náš dvorní fotograf, ale pánové Matuška, Zrůstek a Haškovec, co mají na starosti produkci obalu předvedli něco, co u nás ještě nikdo neviděl!
V posledních dvou letech to bylo s koncertováním vzhledem k celosvětové situaci komplikované. Ani nevím, jestli jste nějaký mezi „Children of the Blackest Hole“ a „Hang Me High & Bury Me Deep“ odehráli… Minule jste říkali, že si chcete akce vybírat a soustředit se na speciální vystoupení – je nyní nějaké v plánu?
Phil: Náš poslední koncert byl před lety v kostele Sv. Martina ve Zdi na Starém Městě. Nabídky na hraní se nám začaly množit, takže živé hraní začíná pomalu nabývat konkrétní obrysy. Pořád platí, že náš koncert musí být událost pro nás i pro fanoušky, takže klubová vystoupení řešit vůbec nechceme. Ale zatím jsme ve fázi, kdy ještě nemáme ani všechny plata od vajíček na stěny zkušebny.
Gatsby: Jednou to přijde, ale jestli to poprvé bude vůbec v Čechách, je otázka.
